Albert Kukol

  • KSČM
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 4,36. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

09.03.2025 9:01:45

Historické okénko pro MDŽ

Historické okénko pro MDŽ

Udatný a statečná boj žen za svá práva je nesmírně důležitý a musí se připomínat!

 Historické okénko pro MDŽ. Já osobně považuji MDŽ, za neuvěřitelně důležitý svátek a den, který symbolizuje a odkazuje na udatný boj žen za svá práva, která byla, ale i dnes v některých zemích jsou stále bohužel silně potlačována. Ženy si stejně jako my muži zaslouží mít stejná práva.Když se ohlédneme do historie, tak postavení žen bylo vždy velmi špatné. Ženy nemohli volit, nemohli studovat a získat vyšší vzdělání, nemohli muži říci ne, a spoustu dalších činností nesměli, protože to společnost neumožňovala. Žena byla zpátečnickou společností vnímaná jako služka, otrok a kus masa. A to až do zlomového roku 1917. Je potřeba konstatovat, že prvním státem, který ústavou deklaroval práva žen bylo socialistické a Sovětské Rusko ihned po VŘSR, tedy roku 1917 samotným Leninem, byla podepsána deklarace práv žen. Od té doby mohli ženy začít studovat, volit a být zvolené, provádět vědeckou, pedagogickou činnost atd. Ruské a v podstatě Sovětské ženy se tak stali vůbec prvními ženami na světě, které získali svá práva. Po založení SSSR v roce 1922 byl zákon o práv žen ratifikován a ošetřen novou ústavou SSSR. Za Stalina tam přibylo mnoho novinek, jako bylo například to, že i žena může vést stranickou organizaci Komunistické strany či být vedoucí na pracovišti atd. Stalin chtěl, aby nebyli do vedoucích funkcí volení jen muži, ale i ženy. Sovětské Rusko a následně SSSR měl i vůbec první velvyslankyni a diplomatku na světě a to komunistku a marxistickou feministku Alexandru Kollonatajovou, která se stala první ženou ve světové diplomacii vůbec. Jak sama vzpomínala, tak když nastoupila do úřadu Sovětské velvyslankyně v Norsku, tak ji norský král odmítl podat ruku, a norští politici ji nebrali vážně a byla cílem posměšků. Získala si velký respekt a obdiv. Nakonec dokázala, že i žena dokáže být skvělým a světovým diplomatem a politikem. Ženy v historii ale i v současnosti prokázali, že jsou silné, a že je svět potřebuje!Poslední zemí, která v Evropě dala ženám volební právo bylo Lichtenštejnsko, kde ženy získali volební právo teprve až v roce 1984. Boj žen za jejich práva byl udatný a velmi statečný, proto je potřeba, aby se na tento boj nezapomnělo a aby se i nadále připomínal! Bohužel ani v současné společnosti, která se mnohdy vrátila zpět o sto let. V dnešním 21. století je složité, aby se kolikrát žena domohla svého práva. Je naprosto odporné, že za znásilnění, či sexuálního obtěžování nebo domácího násilí či neplacení alimentů, dostane u soudu "muž" jen kolikrát podmínku! Je to naprosto odporné a nepřijatelné, že takto špatně justice a zákon funguje! To se musí změnit, tak to dál nejde. O to více má i MDŽ obrovský význam i v současné společnosti.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama