dovolte mi tedy, abych zastoupil pana premiéra a přednesl informaci vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 20. a 21. března 2025.
Hlavním tématem březnové Evropské rady byla tradičně konkurenceschopnost, ale také evropská obrana a bezpečnost, migrace, podpora Ukrajiny a příští víceletý finanční rámec. Během zasedání proběhl oběd s generálním tajemníkem OSN, v rámci kterého lídři EU prodiskutovali řadu témat, například aktuální situaci na Blízkém východě, multilateralismus, podporu Ukrajiny, financování udržitelného rozvoje nebo také kyperskou otázku. Na okraj zasedání Evropské rady se konal také eurosummit v inkluzním formátu, který proběhl současně s debatou o konkurenceschopnosti, a to za účasti prezidenty Evropské centrální banky a prezidenta euroskupiny Pascala Donahoea. Nyní tedy k jednotlivým bodům jednání.
Konkurenceschopnost. Stěžejním tématem březnové Evropské rady bylo posílení konkurenceschopnosti, což naše vláda uvítala, protože se jedná o naši dlouhodobou prioritu. Diskusi obohatily vstupy komise, jakými jsou například kompas konkurenceschopnosti, akční plán pro dostupné energie, akční plán pro automobilový sektor nebo zjednodušující balíčky, tzv. Omnibusy.
K tomuto tématu lídři EU přijali rozsáhlé závěry, do nichž se naší vládě podařilo prosadit řadu pozitivních změn. Významným úspěchem bylo prosazení přehodnocení systému pokut pro automobilky a urychlení předložení revize nařízení o CO2 z aut. I díky tomu Evropská komise dne 1. 4. zveřejnila návrh s novými flexibilitami pro emisní cíle.
Tím umožní automobilkám vyhnout se pokutám. V této souvislosti je cílem vlády České republiky usilovat o co nejrychlejší schválení návrhu za co nejlepších podmínek pro naše výrobce.
Kromě toho vláda České republiky na jednání kladla důraz na revizi dalších důležitých součástí Green Dealu. Důležitými cíli v této oblasti jsou odklad účinnosti a revize emisních povolenek ETS II a přehodnocení záměru Komise navrhnout tzv. klimatický cíl pro rok 2040 ve výši 90 %.
Debata na Evropské radě potvrdila, že pozici vlády České republiky podporuje stále větší množství členských států. Komise tak zatím odložila představení klimatického cíle 2040, původně plánovaného v prvním čtvrtletí letošního roku. Naše vláda bude určitě nadále pokračovat v tlaku v této oblasti.
V závěrech Evropské rady je dále zmíněno snížení regulační a administrativní zátěže, a to minimálně o 25 %, respektive o 35 % pro malé a střední podniky, přičemž naše vláda uvítala tento závazek a podporuje snížení zátěže i nad rámec současných cílů Komise.
Lídři Evropské unie diskutovali také o zajištění cenově dostupné a čisté energie. V tomto kontextu vláda České republiky kladla důraz na energeticky náročné sektory, podporovala oddělení cen elektřiny a plynu a apelovala na zohlednění technologické neutrality, která umožňuje další rozvoj jaderné energetiky.
Součástí diskuze byla také problematika prohlubování vnitřního trhu. V počátečních návrzích závěrů Evropské rady byly závěry k tomuto tématu velmi obecné. Podařilo se nám do závěrů prosadit výzvu k odstranění překážek na vnitřním trhu a lepšímu prosazování stávajících pravidel. Kromě toho jsme také apelovali na posouzení dopadů a kontrolu dopadů všech nových iniciativ na naši konkurenceschopnost.
V tomto kontextu Komise potvrdila, že v horizontální strategii pro vnitřní trh zohlední naše návrhy, které jsme zformovali společně s Finskem, Nizozemím a Švédskem a které podpořilo dalších 12 členských států. Tuto strategii by Komise měla vydat v červnu.
Evropská rada se věnovala také budování Unie úspor a investic. Naše vláda cíl lepší provázanosti kapitálových trhů podporuje, apeluje zároveň na zohlednění národních specifik. Za problematický považuje například centrální dohled, který Komise navrhuje, jelikož s ním nedochází k přesunu fiskální odpovědnosti. I z toho důvodu očekáváme, že bude nutná další diskuze.
V neposlední řadě se lídři EU zabývali evropským semestrem, v rámci něhož schválili doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny.
Další oblast - evropská obrana a bezpečnost. Posílení konkurenceschopnosti jde ruku v ruce s posílením evropské obrany a bezpečnosti. V rámci diskuze o evropské obraně a bezpečnosti byla významným vstupem Bílá kniha o budoucnosti evropské obrany, kterou Komise vydala den před jednáním Evropské rady. I z tohoto důvodu byly přijaty pouze stručné závěry a další debata se očekává na příštím jednání, které se bude konat nejpozději v červnu.
Nicméně cíl této strategie je významně posílit evropskou obranu do roku 2030, a to nejen z hlediska financování, ale také prostřednictvím podpory průmyslu, zjednodušení zadávání obranných zakázek, podpory Ukrajiny a rozvíjením partnerství se stejně smýšlejícími partnery.
Naše vláda podporuje posílení evropské obrany a klade důraz na rozvoj obranného průmyslu. Vláda si je vědoma potřeby navýšení obranného financování pro zajištění evropské bezpečnosti. I z toho důvodu schválila zvýšení výdajů na obranu o 0,2 % HDP do roku 2030 s cílem dosažení postupně v letech 3 % výdajů na obranu v rámci HDP.
Pro tento účel podporuje zacílené využití aktivace únikové doložky, tedy, aby se část obranných výdajů nezapočítávala do schodku rozpočtu. Jsme otevřeni diskusím o dalších možnostech financování, včetně již navrženého dluhového nástroje v objemu 150 miliard eur.
Co se týká rozvoje obranného průmyslu, vláda České republiky zdůrazňuje potřebu snížení byrokracie a úpravu legislativy v oblasti společného zadávání zakázek, proto vítáme závazek Komise předložit zjednodušující balíček, tzv. omnibus pro obranu do konce června tohoto roku.
Důležitým aspektem pro posílení evropské obrany a bezpečnosti je i přilákání soukromého kapitálu do obranného průmyslu. Vláda České republiky proto podporuje potřebu další změny politiky Evropské investiční banky. Den po jednání Evropské rady, tedy 21. března, Evropská investiční banka rozšířila rozsah možných investic do obrany, například týkajících se výroby dronů, vrtulníků, radarů, satelitů či kybernetické bezpečnosti, což lze považovat za dobrý krok a posun kupředu.
Další téma – Ukrajina. Lídři EU navázali na debatu z mimořádné Evropské rady, která se konala dne 6. března, jelikož posílení evropské obrany a bezpečnosti úzce souvisí s pokračující podporou Ukrajiny a se zajištěním spravedlivého a udržitelného míru na Ukrajině. K této diskuzi se prostřednictvím videokonference připojil i ukrajinský prezident Zelenskyj, který informoval o aktuální situaci ve své zemi.
Co se týká závěrů, Maďarsko opět vetovalo jejich přijetí. Text byl proto ve formě prohlášení 26 členských států EU. I to je důkazem, že Maďarsku se nedaří neblokovat činnost EU, ale že se Maďarsko spíše samo izoluje. Společný text 26 států je založen na obecných principech spravedlivého míru, tedy žádná dohoda o Ukrajině bez Ukrajiny. Evropa musí být součástí mírových jednání. Potřeba komplexní mírové dohody a bezpečnostních záruk. Za čtvrté respektování nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny.
Dále 26 lídrů Evropské unie potvrdilo koncept tzv. míru prostřednictvím síly, tedy potřebu silné a dobře vyzbrojené Ukrajiny, přičemž důraz byl kladen na navýšení a urychlení podpory, a to zejména vojenské a finanční. V této souvislosti byla zmíněna iniciativa vysoké představitelky týkající se dodávek munice a dalších potřeb Ukrajině, ale také nástroje pro Ukrajinu nebo půjčka států G7.
Naše vláda považuje dobře vyzbrojenou a silnou Ukrajinu za klíčovou bezpečnostní záruku, proto podpořila potřebu navýšení a urychlení vojenské i finanční podpory. Jelikož jsou dodávky munice klíčovým prvkem iniciativy vysoké představitelky, očekáváme další využití známé české muniční iniciativy.
Kromě toho se 26 členských států shodlo na pokračování zvyšování tlaku na Rusko, zejména prostřednictvím sankcí a jejich vymáhání, ale také prostřednictvím imobilizovaných ruských aktiv, které musí zůstat imobilizované, dokud Rusko neukončí svoji agresivní válku na Ukrajině a nenahradí škody.
Co se týká možných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, 26 lídrů potvrdilo potřebu na nich spolupracovat se stejně smýšlejícími partnery a NATO.
V neposlední řadě bylo v textu také podpořeno právo Ukrajiny rozhodovat o své budoucnosti, tedy do jakých mezinárodních organizací chce patřit. V tomto kontextu naše vláda vyjadřuje podporu Ukrajiny na její cestě do Evropské unie.
Migrace. Dalším bodem na jednání bylo toto téma. Již před samotným zasedáním Evropské rady se předseda vlády České republiky zúčastnil separátního jednání se stejně smýšlejícími zeměmi, například Dánskem nebo Itálií. Hlavním tématem snídaně byla revize konceptu bezpečných třetích zemí, kterou by Komise měla vydat ještě v první polovině tohoto roku. Jde o další zpřísnění pravidel, které umožní efektivněji navracet migranty, kteří nemají právo na pobyt v Evropské unii. Jednání Evropské rady potvrdilo změnu migračního diskurzu, kterou naše vláda dlouhodobě společně s dalšími státy prosazuje, a to konkrétně směrem ke zpřísnění pravidel, většímu důrazu na bezpečnost uvnitř Unie a zaměřením na inovativní řešení.
Evropská rada v závěrech podpořila zefektivnění návratové politiky, a to zejména v návaznosti na nově vydaná návratová nařízení. Naše vláda uvítala předložení tohoto návrhu, jelikož odpovídá tomu, co dlouhodobě prosazujeme. Jeho součástí jsou i inovativní řešení, jako například návratová centra mimo EU, kde by migranti mohli čekat na výsledky procesu posuzování jejich oprávnění na pobyt v Evropské unii.
Vláda České republiky proto apeluje na rychlé projednání.
Dovolím si poslední bod tohoto jednání. Příští víceletý finanční rámec a nové vlastní zdroje. Co se týká příštího víceletého finančního rámce pro období od roku 2028, členové Evropské rady vedli první spíše obecnou diskuzi a výměnu názorů. Komise předloží konkrétní návrh až v červenci tohoto roku, takže se detailnější diskuze očekává až na podzim.
Vláda České republiky nicméně již nyní aktivně pracuje na přípravě České republiky na nadcházející vyjednávání. První debata na úrovni členů vlády k východiskům pozice České republiky k příštímu rozpočtu proběhla dne 19. března.
V rámci tzv. nových výzev, na které by se měl příští rozpočet Unie zaměřit, vláda zdůrazňuje především potřebu více investovat do evropské obrany, ale také do budování základní infrastruktury.
Evropská rada nepřijala k tématu žádné závěry. Po předložení návrhu Komisí zahájí technická jednání budoucí dánské předsednictví v Radě a na nejvyšší úrovni bude debata pokračovat pravděpodobně příští rok. Tolik stručný výčet z jednání Evropské rady.
Děkuji vám za pozornost.
