Schválně jsem s tímto v pořadí již VI. dílem čekal až na dobu, kdy bude jasné, kdo z kandidátů se proti prozatímnímu, „nepravomocnému“ rozhodnutí MV ČR odvolá. Učinilo tak nakonec 9 kandidátů. Až na tři - V. Dlouhého, J, Bobošíkovou a T. Okamuru nechápu proč tak ti učinili další, když nenaplnili základní podmínku a počet odevzdaných podpisů na doporučujících peticích nebyl již k datu podání kandidatury na stavu 50 000 ale menší. I toto ukazuje, že odpůrci přímé volby to nevzdávají ani po jejím přijetí a nyní již organizačně připravované. Proto odvolávání se k soudním instancím ze strany šesti vyřazených kandidátů je spíše o odporu a pokračujícím boji proti přímé volbě samotné, než za to, moci se jí jako kandidáti zúčastnit. Takovéto protesty a širší věcné připomínky k zákonu šlo uplatnit dříve. A taky byly uplatňovány, posuzovány a v demokratickém procesu neuspěly a prohrály.
Trvalo dlouho, předlouho, než byla vyslyšena prosba a touha převážné většiny občanů ČR - přijmout v legislativě možnost přímé volby prezidenta ČR samotnými občany. Vygradovala, jak všichni víme, „zobchodovanou“ a celou řadou morálních a etických excesů provázenou druhou volbou V. Klause do funkce prezidenta komorami P ČR v roce 2007.
V procesu přijímání přímé volby se dělalo možné i nemožné, vymýšlela se různá proti, až se dílo přesto podařilo a přímá volba byla, sice v tak nějak divné podobě, ale přeci jenom přijata. Jak je v tomto, pro ČR typické, stalo se tak po určitém kompromisu zastoupených stran v obou komorách Parlamentu ČR. Dle toho vypadají a především jsou vnímány a hodnoceny další kroky kompetentních orgánů, které mají ze zákona odpovědnost za realizaci historicky první přímé volby prezidenta ČR. Že to není a nebude vůbec snadné a lehké, se ukázalo již v prvním ostrém a horkém kole – v průběhu naplnění podmínek pro registraci kandidátů na prezidenta a jejich registrace MV ČR samotné. Potvrdilo se, že zejména odpůrci přímé volby prezidenta nesložili ruce do klína, ani po jejím prosazení do legislativy a dokonce ani po již vyhlášeném termínu této volby hlavy českého státu.
MV ČR provedlo v rámci registrace dle mého názoru správné a přesné kroky dle dikce zákona č.275/2012 Sb. o volbě prezidenta republiky. A to zřejmě nemělo dělat. Hned se na jeho hlavu snesla řada kritických hlasů a obvinění z nekompetentnosti, z neznalosti matematických vzorců, špatného způsobu kontroly podpisů na petičních arších jednotlivých kandidátů. Hned po kontrole a registraci, resp. neregistraci některých kandidátů pro nenaplnění požadavků daných zákonem se strhl vodopád protestů. Typické bylo, že nejdříve se začali vyjadřovat odpůrci přímé volby, a ne samotní vyřazením postižení kandidáti. Např. bojovník proti kouření, za což s ním i sympatizuji, B. Šťastný z ODS okamžitě přispěchal s tvrzením, že v případě odvolávání se vyřazených kandidátů k soudům nemusí přímá volba proběhnout ve stanoveném termínu a může dojít k blamáži. Dokonce raději hned napověděl, co by se mělo k odvolání udělat a jak by mělo proběhnout. Nezaostali ani další, a pak se přidali i samotní vyřazení kandidáti. Škoda, že všichni nedokázali být „státničtí“ již před vstupem do státnické funkce, jako se to povedlo V. Dlouhému, který byl ve svém komentáři velice zdrženlivý a uvážlivý. Zdůraznil, že je pro přímou volbu a nechce ji v žádném případě ohrozit, protože je většinově občany očekávána. Jen zpochybnil vzorec a způsob výpočtu, jak řekl „na první letmý pohled“. I ve svém druhém vystoupení, s odstupem několika dnů tuto věcnost zachoval, i když „taktně“ pomlčel o nějaké chybovosti vzorce či podivnosti výpočtu samotného a pohyboval se „v odhadech jeho týmu, že byli připraveni o ty podpisy, které měly chybu jen v adrese, ale osoby byly údajně ztotožněny“. Jak se to týmu podařilo, to neřekl. Údajně by tak byl počet podpisů pro jeho kandidaturu na nějakých více než 53 000 podpisech.
Podobně opatrně, alespoň v prvních chvílích se vyjadřoval T. Okamura, zřejmě pod dojmem předcházejícího vystoupení V. Dlouhého. To J. Bobošíková byla od prvopočátku velice agresivní a jak je pro ni typické maximálně populistická. Zdůraznila, a na dalších tiskovkách i potvrdila, že využije všechny dostupné kroky pro možnost své kandidatury na post prezidenta ČR, včetně dovolání se až k mezinárodnímu soudu ve Štrasburku. Ještě agresivněji se snad vyjadřují i členové jejího týmu a její sympatizanti na sociálních sítí. Dehonestují šéfa příslušného odboru MV ČR pana JUDr. Henycha, který by dle mého názoru mohl sloužit jako vzor toho, jak by se dlouhodobě měl chovat, jednat a pracovat státní úředník.
Tito všichni škarohlídi, nepřejícníci a odpůrci přímé volby prezidenta ČR občany by si měli třeba přečíst příslušné pasáže zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky. Ušetřím jim čas. V něm se např. v § 25, bodech 4 až 6 jasně říká, jak se kontrola podpisů provádí a jaké má matematické parametry. Když ještě provedou porovnání s informací u jednotlivých vyřazených kandidátů na webu MV ČR, mají šanci být v obraze. Např. u kandidáta V. Dlouhého zjistí, že:
Výsledný počet započtených občanů podepsaných na petici (Ing. Vladimír Dlouhý)
Chybovost kontrolního vzorku č. 1 (C1) - 16,247 %
Chybovost kontrolního vzorku č. 2 (C2) - 18,365 %
Celkový počet podepsaných občanů (CP) – 59 165
Počet občanů odpovídající celkové chybovosti obou kontrolních vzorků – 20 478,05
Počet započtených občanů podepsaných na petici (VP) - 38686,95
Výsledný počet započtených občanů podepsaných na petici je 38 687.
Tento počet byl určen podle vzorce: Vp = Cp – Cp.(C1 + C2) / 100, kde
− Vp je výsledný počet započtených občanů podepsaných na petici
− Cp je celkový počet občanů podepsaných na petici (59 165)
− C1 je relativní chybovost kontrolního vzorku č. 1 v % (16,247)
− C2 je relativní chybovost kontrolního vzorku č. 2 v % (18,365)
Postupem uvedeným v ust. § 25 odst. 4 až 6 zákona o volbě prezidenta republiky zjistilo Ministerstvo vnitra celkový počet občanů oprávněných volit prezidenta republiky podepsaných na petici a dále ověřilo správnost údajů na petici namátkově na náhodně vybraném kontrolním vzorku a následně i na druhém kontrolním vzorku. Chybovost v obou kontrolních vzorcích byla větší než 3 %, a proto byl od celkového počtu občanů podepsaných na petici odečten takový počet občanů, který procentuálně odpovídal chybovosti v obou kontrolních vzorcích. Výsledný počet započtených občanů podepsaných na petici činí 38 687, což je méně, než zákonem o volbě prezidenta republiky požadovaných 50 000 podpisů.
Dle průběhu druhé TK V. Dlouhého se mám důvod domnívat, že si tyto skutečnosti pan Dlouhý uvědomuje a podání zkouší pro „formu“. Leč, nakonec myšlenkové a tím pádem i rozhodovací pochody našich českých soudů známe dost dobře a může se stát, že nakonec pro celkový politicko-společenský klid budou tři kandidáti vyřazení z důvodu nesrovnalosti u podpisů na petičních arších vráceni do hry o prezidentský úřad. Dle mého mínění nejde o žádné favority, ale v tom bych problém neviděl a neměl by to být důvod pro to, zpochybnit rozhodnutí MV ČR. Problém bych viděl jinde - v naprostém právním nihilismu a ignoranci platných zákonů. Protože nemůže jeden zákon platit měkčeji a druhý tvrději, důsledně dle jeho znění.
Doufejme, že zvítězí právo a zdravý rozum a že se 11. a 12. ledna 2013 budeme moci jako svrchovaní občané České republiky vydat k volebním schránkám a v historicky první přímé volbě zvolit svými hlasy prezidenta ČR.
Vlastimil Balín, jednatel OMMO, Most
2 odkazy na Novinky.cz:
http://www.novinky.cz/domaci/285661-potvrzeno-bobosikova-dlouhy-a-okamura-jsou-ze-hry.html
