Vážení čtenáři,
občané
jsme před druhým kolem přímé volby prezidenta ČR. Jistě jsme měli možnost zhlédnout nejednu televizní debatu, volební spoty či si přečíst letáčky, jimiž zásobuje ten či onen volební tým naše poštovní schránky. Možná nás některé tu více nebo méně obsah i forma sdělení ovlivnila, oslovila či získala pro volbu jednoho nebo druhého kandidáta, a nemuselo jít jen o manipulaci. A tak bude naše rozhodnutí opravdu uvážlivé a v perspektivě dalšího vývoje v naší zemi, o němž si zřejmě většina z nás myslí, že by se měl změnit k lepšímu.
Ani nyní Vám politické hnutí OMMO nebude sdělovat a vemlouvavě klást na srdce koho jmenovitě z kandidátů volit a koho nikoliv. Natož, abychom naše členy, sympatizanty či další občany obesílali jakousi vnitrostranickou direktivou. Každý z nás voličů má možnost své vlastní volby.
Můžeme se přitom řídit jistě svými emocemi, náhlým rozhodnutím anebo na volbu prostě rezignovat a nevolit. Vše má z pohledu demokracie svůj prostor a opodstatnění, a dokonce i nejít k volbě, je vlastně volbou, resp. rozhodnutím. Ne třeba šťastným a občansky odpovědným, dokonce z jistého pohledu spíše alibistickým.
Pokud k volbám půjdeme, zvažme kromě svého možná spravedlivého rozhořčení na současný stav společnosti také rozumové důvody své volby, které mnohdy sahají a odpovídají na příčiny komplexněji než v duchu toho, že ten nebo onen se mi nelíbí, protože…
Současný prezident ČR má své pravomoci vymezeny ústavním pořádkem ČR a ten bude pokračovat i v momentě zvolení kteréhokoliv ze dvou kandidátů a to doby, než by ke změnám ústavy mohlo dojít a došlo. K tomu je potřeba legitimity získané z parlamentních voleb a potřebného počtu mandátů umožňujících změny Ústavy. Je k tomu třeba i odpovědné a široké debaty za účasti občanů, jistě i širší společenské shody, odborných závěrů, politické podpory, rozhodnutí zákonodárců atd. Proto je důležité mít na paměti, že spíše než změnu současného politického kursu, volíme hlavu státu, která bude muset dodržovat Ústavu a dát jasný signál respektu k zákonům a k získání takové pozice, která by ČR reprezentovala také na mezinárodní úrovni.
Pokud očekáváme změnu sociální, politické a ekonomické reality v této zemi, pak si možná opět děláme iluze, jejichž plnění nás může připravit i o ten zbytek nadějí na reálnou změnu, která je spojena se zásadním přeskupením nejen personálním, ale především programovým. Na tom by měly politické reprezentace na oné ose levo-středo-pravé pracovat s mnohem větším úsilím, s ohledem na společenský prospěch nás občanů, než tomu bylo dosud a za tolik nezbytné účasti zástupců občanských hnutí, alternativ a iniciativ.
Role prezidenta pak může ukázat svou autoritu při posilování těchto snah, a to nejen dovnitř zájmů toho či onoho politika nebo té či oné politické strany, které tak vehementně nás občany tlačí volit toho „svého, jejich“ kandidáta, v tuto chvíli s ohledem především na vlastní zájmy a jejich naplnění.
Volme proto oba příští dny voleb tak, aby přednost dostalo vyvážené rozhodnutí o tom kterém kandidátovi, nikoliv emočně vybičovaná situace jedny strašící a vyhrožující až ponižující, ale dávající prostor především „zezdola“ pokračujícím občanským aktivitám vedoucím k překonání mocenských hrátek ekonomických lobby a úzce stranických zájmů napříč politickým spektrem.
Volbou hlavy státu by občanská angažovanost neměla skončit, ale dále pokračovat!
Leoš Vaněk, v. r., předseda OMMO
Hana Svobodová, v. r., 1. místopředsedkyně OMMO
