Někdo v tom má jasno,někdo je na pochybách – stejně jako já, někdo prostě již k volbám nepůjde. Oba mají na něco shodné názory, v něčem se rozcházejí. A právě to odlišné bude nejspíš rozhodovat.

Ignoruji volební duely, které stejně nejsou ničím jiným než hrátkami médií a třídím u každého z nich na hromádky všechna pro a proti. Tak třeba Temelín. Miloš by určitě preferoval Rusy, Karel zase chce Američany. Mnohonásobně vyšší zapojení českých firem do dostavby Temelína, ale i na jiných projektech po celém světě, bude asi garantovat konsorcium MIR1200 – takže dávám plusový bod Milošovi. Šumava - mnohaletý neuralgický bod jihozápadu naší země. Miloš by kácel a stavěl, Karel je zase spíš pro přirozený vývoj a ochranu přírodních ekosystémů. Takže bod na hromádku Karla. Fyzická kondice, působivá rétorika, razantnost v jednání a rozhodování zase stojí na straně Miloše. Slušnost, ochota naslouchat a noblesa zase pak hovoří pro Karla. Jak vnímají Miloše a Karla zahraniční partneři ČR není snadné vyhodnotit – takže spíš plichta. A tak bychom mohli pokračovat dál. Ale stopněme to.

Takže je to zatím fifty – fifty, čím to tedy rozseknout? Tak třeba tím, jaký má který z prezidentských kandidátů postoj k Senátu. Jsem již více než čtyři roky členem této horní komory našeho parlamentu a nikdy jsem o jeho smysluplnosti nezapochyboval. Miloš Senátem opovrhuje a nejraději by ho zrušil. Karel chová k Senátu úctu a respektuje jej. Takže i když jsem jedním ze senátorů, kteří dali na začátku volební prezidentské kampaně nominaci právě Miloši Zemanovi, zklamání z některých jeho postojů mě přivedlo k tomu, že svůj hlas ve druhém kole přímé volby prezidenta České republiky dám jeho protikandidátovi – tedy Karlu Schwarzenbergovi. Není to rozhodnutí lehké, ale tak to prostě chodí.

Miroslav Krejča

Výbor pro záležitosti EU

Komise pro Ústavu ČR a parlamentní procedury