Václav Klaus neřekl před absolventy Vysoké školy ekonomické (ke kterým se také hrdě hlásím) nic jiného, než to, co řada myslících lidí ví, vidí a žije. A sice, že naše země nedrží krok se světem, že vláda je rozhádaná, slabá a neschopná, že ekonomika České republiky jde ke dnu, a že masivní vazba na země EU a euro je cestou do pekel. Souhlasím. A také souhlasím s tím, že tento stav nelze změnit kosmetickou korekcí, ale jen skutečnou operací. Odbornou, odůvodněnou, rychlou. Postavenou na svobodě, parlamentní demokracii a respektu k ekonomické realitě.
Nečasova vláda možnost provést takovou operaci dostala. Namísto skalpelu transformace, který jí dali voliči v roce 2010 do ruky, zvolila zbaběle botox zvyšování daní, zpackaných reforem a poklonkování Bruselu. Botox se vstřebal, ekonomika je v horším stavu, než když vláda nastoupila a musí přijít skalpel.
Když jsem včera poslouchala a pozorovala ve Vencovského aule VŠE Václava Klause, dala jsem mu za pravdu. Chci v této zemi svobodně žít, chci tu pracovat, být zodpovědná za sebe i svou rodinu. Nechci platit solárníkům jejich byznys, nemakačenkům teplá úřednická místa ani sociální turistiku nepřizpůsobivých občanů, kteří vysávají náš sociální systém. Nechci vyplňovat další a další formuláře, jíst hnusy se silniční solí a bát se, že si nás válečníci spletou s Čečnou.
Jsem přesvědčená, že bychom měli Václavu Klausovi skalpel do rukou opět svěřit. Ostatní prokázali, že neumějí píchnout ani ten botox...
A než mi začnete sprostě nadávat, vzpomeňte si na ekonomické prostředí první poloviny 90tých let!