Prohlášení poslance Václava Horáčka k zákonu o úřednících a zaměstnancích státní

Mgr. Václav Horáček

TOP 09
Železný Brod
městský radní

Prohlášení poslance Václava Horáčka k zákonu o úřednících a zaměstnancích státní

Vláda České republiky na svém jednání dne 29. května 2013 nepřijala návrh zákona o úřednících a zaměstnancích státní správy, ale rozhodla o odložení jeho projednávaní z důvodu nutnosti jeho dopracování.

Jedná se o správný postup – nicméně návrh zákona, který byl předložen, je třeba nejen upravit, ale zcela předělat.

Podle médií je nezbytné zákon přijmout, v opačném případě hrozí zastavení čerpání miliardových dotací z evropských fondů. Je ale špatně, pokud vzniká zákon jen proto, že je podmínkou pro přijetí dotací, navíc obzvláště tehdy, pokud takový zákon podle toho vypadá. Návrh zákona, který je předložen není dobrý, je jen částečným a nesystémovým řešením problematiky a měl by být zcela přepracován, včetně jeho spojení se zákonem o úřednících a zaměstnancích veřejné správy a o vzdělávání ve veřejné správě. Poslanec Parlamentu České republiky Mgr. Václav Horáček (TOP 09) proto radí postupovat s rozvahou a raději než narychlo přijmout špatnou podobu zákona, soustředit se na její přepracování a doplnění. Je přesvědčen o tom, že jednáním s orgány EU lze tento postup vysvětlit a domluvit vhodný průběh tak, aby ČR podobné sankce nehrozily.

Nejzásadnější výtkou současnému návrhu je fakt, že řeší jen část státních úředníků – a totiž ty „ministerské“, naopak se vůbec nevztahuje na úředníky na krajích, městech či v obcích. Zavádí se tak zde dvě skupiny úředníků, které mají jiná pravidla, povinnosti, ale také výhody a privilegia (například v podobě délky dovolené a mnohých jiných). „Jedná se o nesystémové opatření, které neřeší problematiku úředníků a státních zaměstnanců, nereflektuje mnohé oprávněné návrhy organizací, které se celé problematice věnují a přichází s vlastními změnami a doplněními. Je to polotovar, který nic neřeší a dělá se jen proto, aby EU byla uspokojena,“ varuje poslanec Václav Horáček.

Podle něj by bylo dobré spojit přípravu tohoto zákona s věcným záměrem zákona o úřednících a zaměstnancích veřejné správy a o vzdělávání ve veřejné správě, který je v přípravě na Ministerstvu vnitra České republiky. „Spojením těchto dvou úzce souvisejících legislativ do jedné je jen prvním, nikoli jediným předpokladem skutečného řešení dané problematiky,“ varuje Horáček. Ten již před časem během diskuse se starosty a úředníky z Libereckého kraje a během další diskuse se zástupci měst, obcí a krajů z celé České republiky definoval předpoklady pro efektivní legislativní řešení dané problematiky.

„Domnívám se, že oba zákony se musí stát naší prioritou pro nadcházející období. Je proto třeba návrhy podrobně prodiskutovat se všemi, kterých se týkají, zajistit dostatečnou zpětnou vazbu a doplnit či upravit je tak, aby se jimi dosáhlo toho hlavního, co se od nich očekává – odluky úředníků od politiků, jejich nezávislosti, ale také odpovědnosti. Jsem přesvědčen o tom, že kvalitní zákony o úřednících jsou zásadním stavebním prvkem v boji proti korupci a klientelismu,“ řekl již v únoru 2013 Horáček, předseda Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj PS PČR. Právě pod tento výbor zákony, které jsou v přípravě na Ministerstvu vnitra České republiky, spadají.

Shrnul přitom také základní pravidla, se kterými by se měl zákon připravovat.

1)   Navrhovaný zákon o státních úřednících a věcný záměr zákona o úřednících a zaměstnancích veřejné správy a o vzdělávání ve veřejné správě musí být systémovým komplexním řešením problematiky úředníků. Mělo by se, mimo jiné rozhodnout, zda je správné řešit úředníky v České republice dvěma zákony, či zda se vrátit k myšlence jednoho zákona, ale také zda současná podoba zákona o úřednících a zaměstnancích veřejné správy je dostačující vyhovující. V tomto případě je lepší projednávání zákona o několik měsíců protáhnout a návrh doplnit či upřesnit, než přijmout poloviční řešení.

2)   Musí se najít shoda v tom, zda zákony mají být koncipovány jako soukromoprávní vztah, nebo zda se mají úředníci stát veřejnoprávními zaměstnanci. Současný návrh zákona o státních úřednících vychází ze soukromoprávního vztahu úředníků. V této otázce nepanuje shoda ani mezi odborníky, či těmi, kdo se otázkou zákona o úřednících aktivně věnují a patří tak mezi zásadní, na něž by se měla v rámci diskusí najít odpověď. Zatímco soukromoprávní vztah staví úředníky na stejnou pozici jako zaměstnance v soukromém sektoru (a to s právy i povinnostmi, a také s odpovědností), veřejnoprávní statut dává úředníkům sice do jisté míry zvýhodněné postavení oproti jiným zaměstnancům, ale také na ně klade jiné nároky a z nich vyvozuje například jinou, vyšší zodpovědnost za rozhodnutí a činy.

3)   Zákony mají sloužit k zefektivnění práce úředníků a tím nepřímo také k úbytku byrokracie. Návrh by proto neměl obsahovat takové body, které administrativní zátěž pro občany nebo samotné úředníky zvyšují, nebo které znamenají nárůst počtu úřednických míst v České republice.

4)   Zákony musí jednoznačně a efektivně řešit otázku transparentních výběrových řízení na úřednické pozice, požadované kvalifikace, pravidla výběrových řízení, slučitelnosti funkcí například s výkonem politické moci a podobně.

5)   Zákony musí jednoznačně definovat transparentní hodnocení úředníků, způsob jejich odměňování, a to nejen ve výši platů, ale také v otázce odměn, kariérní řád, vzdělávání úředníků a další relevantní aspekty.

Všech těchto pět bodů je základním stavebním prvkem takového zákona či takových zákonů o úřednících, které bude skutečným prostředkem pro boj s korupcí a klientelismem. „Na politicích nezávislý úředník je nejlepší obranou proti prosazování cizích zájmů na úkor veřejných zájmů,“ shrnuje Václav Horáček.

Podle poslance Horáčka je chybou, že se zákon předkládá takto narychlo, navíc pod tlakem z EU. Doporučuje proto, aby se s EU jednalo o tom, že ČR připravuje komplexní a systémovou úpravu legislativy v této oblasti. „Jsem přesvědčen, že je i v zájmu EU, aby zákon, který v ČR v otázce úředníků a zaměstnanců státní správy přijmeme, byl kvalitní a systémový. Jistě ani EU nechce, aby se zde přijímaly špatné zákony jen proto, že nějaký zákon musí být přijat“, uzavírá Horáček. Podle něj by na základě těchto racionálních argumentů bylo možné dosáhnout případné prodloužení termínů, které EU České republice dala.