Na začátku bych chtěl poděkovat za poskytnutí rozhovoru pro náš portál. České národní prostředí není příliš známé v Polsku. Mohli byste krátce popsat sebe a svou stranu?

V politice jsem začal působit v polovině devadesátých let minulého století, kdy jsem se stal členem tehdy parlamentní strany Sdružení pro Republiku – republikánské strany Československa. V roce 2002 jsem založil spolu s dalšími bývalými republikány Dělnickou stranu, která byla soudně rozpuštěna stávajícím režimem v roce 2010. Okamžitě jsme však začali působit pod současným názvem Dělnická strana sociální spravedlnosti.

Na co se především zaměřujete ve své činnosti? Jaké jsou, podle Vás, hlavní vnitřní a vnější problémy České republiky? Jste přívrženci konkrétní ideologie nebo čerpáte inspiraci z několika různých?

Naše činnost vychází ze současných neutěšených poměrů, které v naší zemi panují v posledních dvaceti letech. Rozkradená a zdevastovaná země, úpadek tradičních hodnot a morálky, korupce a kriminalita. To jsou hlavní vnitřní problémy, které jdou ruku v ruce s těmi vnějšími – přílišná podřízenost Bruselu a Washingtonu, postupná ztráta suverenity a národní hrdosti. Program dělnické strany lze označit jako národní a sociální, přičemž je kladen důraz právě na národní otázku, tedy silný akcent nacionalismu. 

Je náboženství důležité v životě Čechů (jak je tomu v Polsku, Maďarsku a v pravoslavných zemích)? Jaký je Váš vztah k náboženství?

Podle mého názoru má význam náboženství v České republice menší roli, než je tomu například v Polsku. Proč tomu tak je, to je spíše otázka pro historiky a sociology. Já osobně sice nejsem věřící, ale uznávám církev jako autoritu, která dnes často stojí v dnešním přetechnizovaném světě plném Velkých bratrů na pozici obránce tradičního vnímání světa a zachování zdravého lidského rozumu. Jak však tento boj skončí, to si nedovedu odhadnout. 

Jste stranou společenské spravedlnosti. Chtěl bych se zeptat, jak vypadají Vaše hospodářské názory? Podporujete omezování volného trhu a protekcionismus?

Náš program prosazuje, aby v hospodářské oblasti ve strategických podnicích ovlivňoval jejich činnost stát. Bohužel, my jsme se sami a dobrovolně zbavili vlivu ve firmách pro teplo, vodu, elektřinu a dnes nemáme prakticky nic, vyjma polostátní firmy ČEZ. Všechno jsme takzvaně zprivatizovali, tedy odprodali za směšné ceny, a to i prosperující firmy, které mohly vydělávat do státní kasy. Stejné je to i se zahraničními firmami, které u nás působily nebo působí. Většinou dostaly tzv. investiční pobídky, desetileté daňové prázdniny, a když vypršely výhody, hurá pryč. Takže užitek žádný. Rozhodně nechceme omezovat volný trh a podnikání, ale chceme vytvořit podmínky zejména pro české firmy, které jsou zárukou zlepšení otázky nezaměstnanosti. A pokud se týká otázky protekcionismu, tak výhody musí mít zejména naše firmy a podnikatelé.

Odvoláváte se na Českou stranu národně sociální (ČSNS), která existovala v letech 1897 – 1948 nebo k části její tradice? Jak posuzujete předválečnou Vlajku?

Ono úplně dnes nejde odvolávat se na politické strany, které fungovaly v minulém či dokonce předminulém století. Jistě, můžeme se inspirovat určitými idejemi, názory, ale politika je dnes logicky někde jinde. My se inspirujeme zdravými základy nacionalismu, který považujeme za prvek, bez kterého žádný národ nemůže fungovat jako suverénní těleso. Prvorepubliková Vlajka je úplně odlišná od protektorátní Vlajky. Vznikla jako národovecká organizace s tímto programem: silný národ ve spořádaném státě. Organizace to byla převážně studentská a šlo spíše o kulturní hnutí, které se později změnilo v politické. Určitě tam můžeme nalézt velmi mnoho inspirujících aktivit.

Jak hodnotíte polsko-české vztahy po pádu železné opony? Co lze udělat pro jejich zlepšení?

Naše současné vzájemné vztahy s Polskem bych označil za standardní, ale postrádám tam snahy po bližší spolupráci, a to asi z obou stran, například v zahraniční politice. Určitě bychom mohli více koordinovat vzájemné názory na vývoj v Evropě a směřování Evropské unie. Bohužel, v poslední době nám naše vztahy kazí kauzy dovozu vašich potravin do naší země. Já však vždy říkám, že všude, v každé zemi a v každé společnosti se najdou poctiví lidé, tedy podnikatelé, živnostníci a obchodníci, a gauneři, kteří se snaží obohatit i na lidském zdraví.   

Dne 19 října jsem byl v Ostravě na Vaší demonstraci proti cikánům a policejnímu násilí. Dozvěděl jsem, že byla nelegální. Na jednom ze sídlišť byl policejní útok na demonstranty (kde bylo z polského pohledu opravdu klidně). Jaký byl důvod? Hrozí zadrženým těžké tresty?

Já Vás musím trochu poopravit. V tento den DSSS akci v Ostravě nepořádala. My jsme měli shromáždění dne 27. září a na můj projev přišlo na tisíc občanů.. Scénář byl však stejný. Vždy se snaží nějací nasazení provokatéři a policisté v civilu strhnout dav k nějakému projevu, aby pak měly policejní orgány důvod zasáhnout a zdůvodnit masivní nasazení represivních složek. Ta situace s nepřizpůsobivými občany a s cikánským etnikem je v některých regionech opravdu dramatická, a nelze se divit, že lidem už dochází trpělivost. Jak vysoké tresty zadrženým hrozí, to nelze zatím předjímat. Ale mám osobní zkušenost s tím, že tento zkorumpovaný režim se snaží zastrašovat opozici a všechny, kteří s ním nesouhlasí, i pomocí justice a velkými tresty.

Jak DSSS posuzuje 20 let vlád po pádu komunismu v České republice? Myslíte si, že změna systému vlády ve Vašem státě se konala podle rovných podmínek? Bylo rozdělení Československa řádné vyřešeno?

Polistopadové období od roku 1989 hodnotíme velmi kriticky. A ani nemůžeme jinak, když vidíme, co se zde děje. Nový režim zemi rozkradl, zmizel státní majetek za stovky miliard korun, rozmohla se korupce, mafie ovládá vládní politiky jako loutky. A když si k tomu připočtete přiliv imigrantů a preferování menšin na úkor slušných lidí, není potřeba více dodávat.
Úplně přesně nerozumím otázce, jakou změnu vlády dáváte do souvislosti s rovnými podmínkami. Pokud myslíte přechod od bývalého komunistického systému k tzv. současné demokracii, tak o rovných podmínkách nemůže být ani řeč. Vždyť tehdy se okamžitě iniciativně chopili šance převlečení komunisté, kariéristé a bývalí agenti tajné policie. A národ za chvíli jen s otevřenou pusou zíral na to, kdo nám chce tu demokracii budovat. A podle toho to také dnes vypadá.
Rozdělení Československa bylo podle mě překotné a navíc proběhlo bez referenda, kdy by se lidé k takovému kroku vyjádřili. Já jsem přesvědčen, že i přes zjitřené emoce by lidé tehdy rozdělení společného státu neschválili. Ale stalo se.

Jste podporovatelé spolupráce nacionalistů ze střední a východní Evropy? Kam by, podle Vás, měla tato spolupráce vést?

Zcela určitě jsme pro bližší spolupráci národních sil v Evropě. Tato spolupráce by měla určit společné priority s výhledem na budoucnost Evropy. Co musíme odmítnout na prvním místě, to je islamizace Evropy, a pak také snahy o její federalizaci a postupnou likvidaci národních států. Zapomeňme na společné rozmíšky a spory z minulosti, a soustřeďme se nyní na to, co je před námi.

Poslední slova jsou Vaše. Co byste chtěl říci našim čtenářům?

Především jsem rád za zájem ze strany polských nacionalistů o bližší spolupráci. Přeji všem vašim čtenářům hodně vytrvalosti  a síly v jejich práci a přesvědčení, a také, když už se nám blíží konec roku, vše nejlepší do toho nového. Jsme sice dvě země s odlišnou historií a tradicemi, ale máme společné cíle.

Děkuji za rozhovor.

Tiskové centrum DSSS