Evropský parlament dnes finálně odhlasoval dohodu o Víceletém finančním rámci na roky 2014 – 2020. Znamená to, že Evropská unie má zajištěné financování unijních politik a programů na nadcházejících sedm let.
Hlasování o Víceletém finančním rámci bylo několikrát odloženo. Důvodem byla podmínka ze strany většiny europoslanců, aby se členské státy zavázaly, že vyrovnají nesplacené účty z roku 2013. „Rozpočet na rok 2014 bude prvním rozpočtem nového rozpočtového období. Na tento rozpočet mají vliv ale i závazky z předchozího roku. Není možné, aby nová sedmiletá etapa začínala schodkem,“ uvedla europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD, S&D), která úmluvu mezi institucemi vítá. Dohoda je dobrou zprávou také pro Českou republiku, která má obdržet z Fondu solidarity EU kompenzace za letní povodně ve výši 15,9 mil. EUR. Navrhovaný objem rozpočtu na rok 2014 je 135,5 mld. EUR na platbách a 142,6 mld. EUR na závazcích. Hlasovat se o něm má finálně zítra.
V rámci jednání o Víceletém finančním rámci Evropský parlament dále požadoval flexibilitu, aby bylo možno plně využít stanovených stropů pro závazky (960 miliard EUR) a platby (908,4 miliardy EUR). „Výše rozpočtu – tak, jak jej navrhli zástupci členských států – je poprvé v historii nižší, než v předchozím období. Tento vysoce restriktivní rozpočet má platit po dobu nadcházejících sedmi let. Proto Parlament požadoval například lepší flexibilitu financí, tzn. možnost přesouvat prostředky mezi jednotlivými roky a kategoriemi výdajů,“ vysvětlila poslankyně Sehnalová. Členské státy a Parlament se proto dohodly na metodě pro převoditelnost nevyužitých prostředků (v rámci daných stropů pro platby) mezi jednotlivými lety, objem takto přesouvaných prostředků bude ale „zastropován“, a to ve výši 7 mld. EUR pro rok 2018, 9 mld. EUR pro rok 2019 a 10 mld. EUR pro rok 2020.
Důležitou podmínkou byla i povinná revize rozpočtu uprostřed nadcházejícího období, tedy na konci roku 2016. „Dohoda umožní zhodnotit dosavadní nastavení víceletého finančního rámce a reagovat na aktuální hospodářskou situaci v EU a jejích členských státech,“ uvedla dále poslankyně.
Evropský parlament dále prosazoval ambiciózní dohodu o vlastních zdrojích Evropské unie, které by do budoucna mohly nahradit národní příspěvky. V této souvislosti se nejčastěji hovoří o dani z finančních transakcí. Pokroku ohledně vytvoření pracovní skupiny pro vlastní zdroje rozpočtu EU bylo nakonec dosaženo.
V neposlední řadě bylo docíleno i dohody ohledně priorit Evropského parlamentu v oblastech zaměstnanosti, výzkumu a inovací, správy hranic či humanitární pomoci. Za účelem boje proti nezaměstnanosti mladých, ale také podpory výzkumu, může být celková částka určená na tyto priority v rámci víceletého rozpočtu vynaložena již během prvních dvou let (tedy v letech 2014 a 2015).
Stoprocentní spokojenost v Evropském parlamentu však zdaleka nepanuje. Řada europoslanců se vyslovila, že způsob, jakým bylo dohody o Víceletém finančním rámci dosaženo, považuje za politováníhodný, neboť Parlament při jednáních mezi Radou a Komisí nebyl vnímán jako rovnocenný partner. „Do budoucna se bude potřeba podívat na celý proces vyjednávání okolo Víceletého finančního rámce a vyvodit z něj nezbytné závěry, které v budoucnu přispějí nejen k lepší komunikaci, ale také k větší demokratičnosti a transparentnosti celého postupu,“ uzavřela poslankyně Sehnalová.
