Můžete přiblížit, s jakým cílem se delegace Evropského parlamentu vydala do Kyjeva?
Vytvořili jsme v Evropském parlamentu jakousi krizovou delegaci. Zde na Ukrajině byla již v lednu. Současná krize naši další návštěvu uspíšila a rozhodli jsme se ze dne na den přijet. Příští středu budeme o Ukrajině jednat na půdě Evropského parlamentu a připravujeme další rezoluci.
Máte za sebou setkání s demonstranty. Jak a kde diskuze probíhala?
V sobotu ráno jsme začali s představiteli Euromajdanu a Automajdanu čili s organizátory protestů. Probíhalo to tak, že nám řekli, že se poučili z "oranžové revoluce" (dramatické události na Ukrajině v roce 2004 - pozn. red.). Tehdy podle jejich slov protestovali, a když dosáhli prvního úspěchu, skončili s demonstracemi. Teď chtějí pokračovat a říkají, že s demonstracemi neustanou. Stávajícím politikům moc nevěří, a to včetně Julije Tymošenkové (expremiérka a jedna z vůdců tzv. oranžové revoluce v roce 2004, v sobotu propuštěna z rozhodnutí parlamentu z vězení - pozn. red.).
Dokdy chtějí v protestech pokračovat, čeho chtějí demonstranti dosáhnout? Myslíte si, že v tom mají jasno oni sami?
Prvním cílem bylo svržení prezidenta Viktora Janukovyče. Dále se hodně mluví o prezidentských volbách. Pokud jde o ně, tak by měly být v květnu. Demonstranti ale chtějí volby co nejdříve. Parlamentní volby v prosinci jsou na ně až moc pozdě. Jedním z požadavků je také dosažení spravedlnosti za desítky mrtvých a zraněných při protestech. Problémem je, že oni moc nevěří soudům, takže je otázka, jakou chtějí spravedlnost. V takzvaném hnutí Majdanu jsou každopádně rozhodnuti pokračovat.
Jaká je současná nálada na Majdanu? Jak to tam na vás působilo?
V sobotu tam bylo přes sto tisíc lidí, bylo to působivé. V neděli byl klid, i když všude jsou samozřejmě barikády. To samé platí, když jdete k parlamentu, kam se nyní přesunulo sídlo moci. Všude je spousta demonstrantů. Byl jsme svědkem situace, kdy z parlamentu vycházel poslanec Strany regionů a lidé na něj křičeli: "Hanba!"
Myslíte, že ještě bude docházet k podobným násilnostem jako v minulých dnech, nebo už klidnější atmosféra vydrží?
Věřím, že násilí se utlumí. Hlavní požadavek nespokojených, kterým byl odchod Viktora Janukovyče, se podařilo naplnit.
S kterými politiky se vaše delegace setkala nebo plánuje setkat a co konkrétního projednáváte?
Máme schůzku s vůdci opozice Arsenijem Jaceňukem a Vitalijem Kličkem. Již jsme se setkali s Petrem Porošenkem, který by mohl být příštím předsedou vlády. Podle něj je potřeba sestavit vyšetřovací komisi, která se bude zabývat vyšetřováním násilí vůči demonstrantům. Hovořili jsme i o ekonomické situaci. Porošenko říkal, že si myslí, že Ukrajině nebude stačit nabízená půjčka od Mezinárodního měnového fondu. Také se vyjádřil v tom smyslu, že by bylo dobré, aby EU vyslala jasné poselství, co se týče případného přijetí Ukrajiny do Evropské unie a zrušení vízové povinnosti.
Sešli jste se také se sesazeným prezidentem Janukvyčem a zástupci jeho Strany regionů?
Chtěli jsme, ale v současné nepřehledné situaci to zatím není možné. Strana regionů samozřejmě zastupuje miliony lidí a dá se očekávat, že tito lidé nebudou volit strany typu Vlast, UDAR, Svoboda. Chceme zjistit, kdo bude tyto voliče ve středu, na jihu a na východě země zastupovat. Chceme, aby se Ukrajina nevydala na cestu rozpadu.
Jaký je váš osobní pohled na vše, co se na Ukrajině děje? Vidíte nějaké konkrétní řešení krize, která v zemi eskalovala v minulých dnech?
Ukrajina má před sebou obrovské množství problémů. Myslím si, že je v zájmu Ukrajinců udržet jednotu a celistvost země. Druhým problémem je ekonomika. Pokud Ukrajina nedostane víc peněz a Rusové budou tlačit na pilu, třeba co se týče cen plynu, tak země může urychleně zbankrotovat. Jsem ale skeptický, že by EU poskytla Ukrajině finanční pomoc, jež by odvrátila hrozbu bankrotu země a nahradila půjčku Ruska ve výši 15 miliard dolarů (půjčku v prosinci dohodl prezident Janukovyč se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem; Moskva dosud uvolnila jen první tři miliardy dolarů a další pomoc v reakci na dění v sousední zemi zastavila - pozn. red.).
Třetí věcí je fungování jednotlivých institucí, včetně soudnictví. Je nutné, aby se dosáhlo spravedlnosti, ale aby to nepřešlo do nějaké formy vendety. Bude záležet na tom, zda se mezi jednotlivými tábory podaří dosáhnout kompromisu. Demonstranti už ztratili prvotní cíl, kterým bylo sesadit Janukovyče, takže teprve teď se uvidí, jak budou schopni ve svých protestech a požadavcích pokračovat dál. Ale pokud nebude dialog, shoda, kompromis, tak se obávám, že může dojít k nejhoršímu...
Zdroj: www.týden.cz, 23.2.2014, Eva Hofrichterová
_