Jan Zahradil, který povede ODS, bude nepochybně pokračovat ve své svaté válce s „eurohujery“. Pavel Svoboda je hlavní zahraničněpolitický expert KDUČSL a extravagantní právnička Klára Samková v dresu Úsvitu se již jednoho z citlivých témat – přistěhovalectví – chopila.
Od soboty také víme, že lídryní KSČM bude mladá, avšak zkušená a v zahraniční politice kovaná poslankyně Kateřina Konečná. Až na čtvrté místo komunisté odsunuli žijícího klasika Miloslava Ransdorfa. Více než coby chodící encyklopedie je dnes nahlížen jako aférami obestřená celebrita zásobující stránky bulváru v míře téměř srovnatelné s Ivetou Bartošovou.
Je ale Ransdorf na evropském poli tak snadno nahraditelný? Je nahraditelný Libor Rouček, se kterým zametla ČSSD? Rouček není křikloun předvádějící svaly, ovšem v Evropském parlamentu zanechal nepřehlédnutelnou stopu, a to nejen z dob, kdy byl jeho místopředsedou.
Bude si takto nezodpovědně počínat sociální demokracie i v dalších volbách? Odstaví na druhou kolej populární senátory či starosty? Je si jist, že by jí volby vyhrály i pouhé brýle Bohuslava Sobotky (jak se mluvívalo o tenisové raketě Václava Klause)?
Ještě zajímavější bude sledovat programové poselství, se kterým strany před eurovolbami vyrukují. Kdysi stačilo dokola jalově skloňovat národní zájmy. Pak se stalo hitem bránění českých značek, zejména v gastronomii. Nyní jsou ale vážnější problémy, související především s ekonomickou krizí a jejími dopady. Měli bychom slyšet, jak zachovat sociální soudržnost Evropy, jak a na čem společně šetřit. Co s daňovým dumpingem? Existuje ochota podpořit společný výzkum, společnou energetickou politiku apod.? Voličsky atraktivní je i ochrana spotřebitele.
Úkol politiků je dvojí. Nejprve přesvědčit občany doma, že EU není jen pro mladé, dynamické a podnikavé, ale že je a může být užitečná všem. Potom přijde etapa plnění slibů, na něž bychom si měli posvítit pečlivěji než dosud. Proto patří do Evropského parlamentu osobnosti vzdělané a politicky jasně vyprofilované. I události na Ukrajině ukazují, jak je Evropa malá a zranitelná. Hra na mrtvé brouky, tak nadšeně léta provozovaná i v České republice, musí co nevidět skončit.
Zdroj: Právo, 25.2.2014, Lukáš Jelínek
