„V Evropské unii funguje více než 761 tisíc internetových stránek veřejného sektoru. Nicméně, jen jedna třetina z nich splňuje mezinárodní standardy internetové přístupnosti. To znamená, že miliony lidí, zejména lidé se zdravotním postižením nebo starší občané, jsou z tohoto způsobu komunikace zcela vyloučeni,“ vysvětluje europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD, S&D) z Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele, který se zprávou zabýval.
Zatímco Evropská komise navrhovala zpřístupnit jen obsah týkající se například sociálních dávek nebo osobních dokladů, europoslanci nechtějí žádná omezení. „Má-li být člověk se zdravotním postižením rovnocenný, je třeba mu tuto rovnocennost zajistit bez ohledu na kolonky,“ uvedla poslankyně Sehnalová.
Evropský parlament dále prosazuje, aby se směrnice mohla vztahovat i na webové stránky provozované soukromými subjekty, které nabízejí dodávky plynu, tepla, elektřiny nebo vody, případně na odvětví dopravy, péče o děti či zdravotnických služeb. Členské státy budou nicméně mít možnost tuto povinnost omezit pro malé podniky, zaměstnávající méně než dvanáct osob.
Středeční hlasování představuje postoj Evropského parlamentu v rámci tzv. prvního čtení, které členské státy mohou přijmout, nebo zaujmou vlastní pozici pro další diskusi s Parlamentem.
Europoslanci navrhují členským státům, aby nový obsah stránek byl přizpůsobován pravidlům od roku 2015, veškerý již existující obsah veřejných stránek o dva roky později.