--------------------
O to, co se děje na Ukrajině, se zajímají nejen sousedé, a nejen velmoci. Na dvoudenní návštěvu Ukrajiny vyrazil český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a to v rámci cesty šéfů diplomacií států Visegrádské čtyřky. Ministři budou jednat, jak s předsedou ukrajinského parlamentu a úřadující hlavou státu Olexandrem Turčinovem v Kyjevě, tak i v ruskojazyčném Doněcku na východě země s tamními představiteli. Není to však jediná česká iniciativa. S dalšími podrobnostmi přichází k mikrofonu Jan Bednář.
Jan BEDNÁŘ, redaktor
--------------------
Rozbouřená situace na Ukrajině vyžaduje rychlou pomoc okolního světa. Uvědomuje si to dobře i nová česká vláda, která ve středu schválila mimořádnou zdravotnickou pomoc alespoň pro ty nejpotřebnější. Na Ukrajinu proto Česká republika už ve čtvrtek poslala dva speciálně upravené armádní letouny, aby obratem přivezly z Kyjeva skoro tři desítky Ukrajinců, těžce poraněných při nedávných střetech demonstrantů s vládními silami. Je chvályhodné, že na akci spolupracují naše vládní i nevládní instituce. Pacienty do českých nemocnic vytipoval přímo na místě tým české humanitární organizace Člověk v tísni, která už v minulosti mnohokrát prokázala vynikající schopnost prakticky pomáhat v krizových situacích. Jeden z koordinátorů akce René Kočík upřesnil, že do Prahy jsou transportováni zejména lidé mladšího a středního věku a lékaři určují, zda bude převoz do Prahy přínosný pro zlepšení jejich zdravotního stavu. Podle Kočíka je už na seznamu zraněných, kteří by mohli být převezeni k nám, více než 70 osob. Nejmladšímu, 17-letému chlapci, hrozí amputace nohy zanícené po střelné ráně. Je proto docela možné, že dnešní transfer pacientů z Ukrajiny do Prahy nebude poslední. „Jde o jednu z nejnáročnějších evakuačních operací v novodobé historii Armády České republiky,“ uvedla mluvčí generálního štábu Jana Růžičková, protože hromadný převoz takového počtu zraněných pacientů s takovým spektrem těžkých poranění se u nás ještě neuskutečnil. Vedle zdravotnické pomoci potřebuje Ukrajina naléhavě i ekonomickou pomoc. Na té se má podílet celá Evropa včetně Ruska. Evropský parlament dnes schválil usnesení, v němž vyzval k zachování územní celistvosti Ukrajiny a k zavedení sankcí proti lidem odpovědným za násilnosti. Evropská unie by podle usnesení měla poskytnout Ukrajině krátkodobou i dlouhodobou finanční pomoc a případně uspořádat mezinárodní dárcovskou konferenci. „V rezoluci se soustřeďujeme na stabilitu země,“ řekl Českému rozhlasu český europoslanec Libor Rouček. „Jestli má Ukrajina uspět, musí mít stabilní vládu, kterou podporuje většina populace,“ dodal Rouček s tím, že je potřeba zahrnout do spolupráce i voliče Strany regionů z rusky mluvících oblastí. Podle něj ale nová moc na Ukrajině už udělala chyby. „Největší chybou bylo zrušení jazykového zákona,“ říká Rouček, „to samozřejmě soudržnosti ukrajinsky a rusky mluvících lidí nepomůže,“ a Evropský parlament na to ve svém usnesení poukazuje. Podle europoslanců je samozřejmě nutná i spolupráce s Ruskem. Šéf odboru mezinárodních vztahů na ruském ministerstvu financí Andrej Bokarev potvrdil tiskové agentuře RIA Novosti, že Rusko se určitě zapojí do jednání o finanční pomoci Ukrajině na půdě Mezinárodního měnového fondu. „Není řeči o tom, že bychom zůstali stranou,“ prohlásil rezolutně Bokarev. Také Evropská komise si přeje zapojit Rusko jako jednoho z klíčových hráčů do pomoci Ukrajině vedle Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Ke stabilizaci finanční krize na Ukrajině a zastavení propadu kurzu ukrajinské měny budou zapotřebí v přepočtu stovky miliard korun.
