--------------------
Vítejte u dnešního pořadu Zaostřeno, který se vysílá ze sídla Evropského parlamentu ve Štrasburku. Od mikrofonu vás zdraví a příjemný poslech přeje Ondřej Bouda. Dnes se podíváme na Ukrajinu, která už týdny vévodí světovému dění. Já jsem během revoluce strávil v zemi 14 dní a projel jsem ji úplně celou ze západu na východ. Začal jsem ještě před pádem Janukovyče na hlavním náměstí ve Lvově.
/ Ukázka /
Ondřej BOUDA, moderátor
--------------------
Tisíce lidí před velkoplošnou obrazovkou sledují živé obrázky z Kyjeva. Demonstranti mají v hlavním městě dokonce vlastní zpravodajku, která se hlásí po telefonu.
zpravodajka
--------------------
/netlumočeno/
Ondřej BOUDA, moderátor
--------------------
Kvůli špatnému signálu jí téměř není rozumět. Naštěstí organizátoři protestu jsou připraveni a nejčerstvější informace pro jistotu zopakují.
organizátor protestu
--------------------
/netlumočeno/
Ondřej BOUDA, moderátor
--------------------
Berkut prý zaútočil na barikády, ale neprorazil.
Snajpři údajně pálí po lidech a měli jich dnes už 5 zabít.
Potom jedna z organizátorek vyzývá lidi, aby v tuto historickou chvíli neseděli doma.
organizátorka protestu
--------------------
/netlumočeno/
Ondřej BOUDA, moderátor
--------------------
Hledá dobrovolníky, ne ale na boj s policií. Místo toho vyzývá lékaře, chirurgy, záchranáře i zdravotní sestry, aby se vydali do Kyjeva.
Každý plamenný proslov zakončí "sláva Ukrajině". A lidé odpovídají.
účastník protestu
--------------------
Celou dobu střílí do vlastních a teď to budou svalovat na Janukovyče.
Ondřej BOUDA, moderátor
--------------------
Rozčiluje se jeden z účastníků demonstrace, která v Charkově stráží sochu Lenina. Památník je obehnaný provizorním plotem, aby ho nepotkal stejný osud jako mnoho dalších po celé zemi, které lidé strhli. A visí na něm transparent s nápisem sláva sovětské armádě.
účastník protestu
--------------------
Ještě si pamatujeme, co bylo za války v Charkově, kdo nás osvobodil. Teď jsou opět fašisté ze západu a my se musíme bránit.
Ondřej BOUDA, moderátor
--------------------
Myslí si muž, kterému může být kolem 50 let. Jeho názor sdílí několik dalších desítek lidí, kteří se sešli pod oranžovo černými vlajkami.
Na druhé straně Náměstí svobody pak aktivisté z místního Euromajdanu ovládli radnici. Brání politikům v práci a vyzývají spoluobčany k revoluci.
Několik set lidí se tváří bojovně. V maskách palicemi buší do štítů. Násilnosti ale nikdo nevyvolává. Na klid dohlíží policie, která drží obě demonstrace od sebe a mezi tím vším se pohybují občané města mířící do práce nebo na nákupy. Většina z nich nechce mít nic společného ani s jednou demonstrací.
občan města
--------------------
/netlumočeno/
Ondřej BOUDA, moderátor
--------------------
Tento muž není na ničí straně.
občan města
--------------------
/netlumočeno/
Ondřej BOUDA, moderátor
--------------------
Lenin podle něj už patří do historie a na brutální dobu, kterou reprezentuje, se sice nesmí zapomenout, ale ani se k ní vracet.
Na smetiště dějin posílá i Janukovyče a s ním spojené oligarchy, které si spojuje především s korupcí a do Evropy se také nijak nehrne.
občan města
--------------------
/netlumočeno/
Ondřej BOUDA, moderátor
--------------------
Připomíná, že ve Španělsku nebo Řecku je vysoká nezaměstnanost. A obává se, co by budoucnost v Evropské unii znamenala pro Ukrajinu.
Už čtvrtý den se obyvatelé Sevastopolu pravidelně shromažďují na náměstí před radnicí u památníku ruské černomořské flotily. Na rozdíl od zbytku východní Ukrajiny, kde antimajdanu vévodí Janukovyčovy černo oranžové barvy, tak tady všude vlaje ruská trikolora. Pak už ale přivítá na demonstraci jednoho z poradců prezidenta Putina.
A dav jásá nadšením, že Moskva stojí při nich.
/ Ukázka /
Ondřej BOUDA, moderátor
--------------------
"Sevastopol byl, je a bude ruské město", tvrdí Putinův poradce. Podle Putinova poradce hrozí invaze Banderovců a fašistů.
Shromáždění lidé mu skandováním slibují, že přes Krym nacisté neprojdou.
Moskevský vyslanec pak připomíná, že Rusko na Ukrajinu přineslo vždy dobré věci jako civilizaci a kulturu. Za časů Sovětského svazu držela celá země při sobě a stejně jako za druhé světové války ani dnes Moskva své lidi neopustí, tvrdí Putinův poradce.
Rusko je pevně spojené a nikdo ho nikdy nedokázal rozdělit.
Putinův poradce
--------------------
A i vy jste národ Ruské federace.
Ondřej BOUDA, moderátor
--------------------
Ujišťuje Putinův poradce Sevastopolčany. Stačí prý vydržet.
/ Ukázka /
Ondřej BOUDA, moderátor
--------------------
Sevastopolský antimajdan ale nemá takovou výdrž jako protesty v Kyjevě a v deštivém počasí se těch několik stovek účastníků demonstrace brzy rozejde. Jen před radnicí zůstává hlouček domobrany.
osoba
--------------------
Nedáme se. My jsme ruské město a ne fašistické. Ubráníme se Banderovcům.
Ondřej BOUDA, moderátor
--------------------
Říká mi kozák s bičem v ruce.
Z Euromajdanu už prý na město míří hordy bojovníků, ale Sevastopol podle něj narazí na tuhý odpor.
Raději by proto připojil Krym opět k Rusku. Stejně už je tu téměř všechno ruské.
průvodkyně
--------------------
/netlumočeno/
Ondřej BOUDA, moderátor
--------------------
Což dokazuje řada průvodců, kteří mě i během demonstrace lákali na prohlídku ať už ruské flotily, nebo nedalekých bojišť, kde ruská armáda po několik století porážela Tatary, Brity nebo Němce.
Ještě jednou vám u dnešního Zaostřeno přeje dobrý den Ondřej Bouda. Připomenu, že vysíláme z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku a dnešním tématem je Ukrajina, která už několik týdnů je středem pozornosti nejen médií, ale i diplomatů. Mé pozvání do studia proto přijali 2 muži, kteří na Ukrajině poslední dobou strávili mnoho času. Český eurokomisař Štefan Füle, dobrý den.
Štefan FÜLE, český eurokomisař
--------------------
Hezký dobrý den.
Ondřej BOUDA, moderátor
--------------------
A europoslanec za ČSSD Libor Rouček, dobrý den.
Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/
--------------------
Hezký podvečer.
Ondřej BOUDA, moderátor
--------------------
Pane poslanče, já bych začal u vás, poslanci dnes vyzvali Evropskou unii, aby Putinovi jasně dala najevo, že odtržení Krymu neuznáme, ale můžeme teď dělat něco jiného, než jen protestovat? Máme vůbec nějakou možnost postavit se té ruské ozbrojené invazi na Krym?
Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/
--------------------
V neděli se na Krymu koná referendum, čili já myslím, že my musíme vyčkat referenda, to referendum samozřejmě je nelegální podle našeho názoru, jak z pohledu mezinárodního práva, tak také z pohledu vnitřního ukrajinského. Čili my to, my ten postup neuznáváme. My samozřejmě nejsme proti referendům, protože referenda koneckonců se konaly v mnohých částech světa, když si vzpomenu jenom namátkově na jižní Súdán nebo východní Timor nebo letos v létě bude například referendum ve Skotsku, takže když referendum, tak ho pořádně připravit, ale podle, podle jak domácího, tak mezinárodního práva. Co Evropská unie nebo co mezinárodní společenství může dělat, toť velká, složitá otázka. Já bych si představoval, aby byly do té záležitosti vtaženy i instituce, kde například i Rusko je členem, jako je OBSE, ale bohužel se tak neděje.
Ondřej BOUDA, moderátor
--------------------
Hm, pane komisaři, není ten vývoj na Krymu takové varování, že každý ruský občan na území Evropské unie nebo každý člověk s ruským pasem na území Evropské unie představuje potenciální bezpečnostní riziko? Co když se Putin zítra vzbudí a bude chtít hájit zájmy rusky mluvící menšiny v Karlových Varech, anebo možná trochu pravděpodobněji tedy v Pobaltí?
Štefan FÜLE, český eurokomisař
--------------------
To už je hodně vyšněrovaná argumentace, nicméně to, že si tady ruský prezident zahrává nejenom s územní celistvostí Ukrajiny, ale v zásadě zpochybňuje helsinský proces a všechny ty principy, na kterých je Evropa teďka založena. To přibližuje ten krymský problém vlastně do srdce Evropy, jo, a rozhodně bysme nad ním neměli mávnout rukou, protože jestli tohle nepřestane, jestli tohle má mít ještě nějaké další pokračování, pak začne platit v mezinárodních vztazích pouze jedno pravidlo, a to je, že nejsou žádná pravidla.
Ondřej BOUDA, moderátor
--------------------
A máme tedy nějaké další možnosti, po internetu třeba kolují vtipy, že jediné, co brání ruské invazi do Evropské unie, je fakt, že jejich bojové obrněné transportéry nesplňují normu Euro 5, emisní normu. Můžeme tedy udělat něco konkrétního?
Štefan FÜLE, český eurokomisař
--------------------
Můžeme, a myslím, že jsme v tomhle v tom serióznější než, než ty vtipy, které panují na internetu. Evropská rada, která zasedala na mimořádném zasedání minulý týden, v zásadě rozhodla o takových 3 krocích, jakým způsobem se postavit té současné situaci. V tom prvním kroku, který už přijala, jsme pozastavili jednání s Ruskem o vízech, o liberalizaci a o jejich usnadnění, pozastavili jsme jednání o nové dohodě s Ruskem a v zásadě jsme potvrdili, že pozastavujeme přípravy na to plánované jednání G8, které se mělo uskutečnit v Soči. Zároveň šéfové vlád a států rozhodli o tom, že v té druhé fázi, pokud ta situace bude pokračovat a nebude, a bude dále eskalovat, tak že přistoupí k sankcím proti jednotlivým představitelům, ať už toho režimu na Krymu, anebo ze strany Ruské federace, který se nějakým způsobem účastní na těch, na těch všech akcích, ať už vojenských, politických, a tady se bavíme o zákazu výjezdu do Schengenského prostoru, bavíme se také o blokaci účtu těchto lidí, bavíme se v této druhé fázi i o tom, že bysme odložili summit s Ruskem, který je plánován na červen. No, ale je tady také ještě třetí fáze, kdyby nedej bože opravdu se nepodařilo najít politické řešení té situace, unie hovoří jednotným hlasem o tom, že pak by dopady na vztah mezi Evropskou unií a Ruskem byly dalekosáhlé a tady se zatím velmi neformálně, nicméně začíná mluvit o řadě ekonomických sankcích, které by měly už daleko citelnější dopad na Rusko jako takové.
Ondřej BOUDA, moderátor
--------------------
To, co unie teď slibuje Ukrajině, tak to je především ekonomická pomoc, ale zkušenost ukazuje, že na Ukrajině vládne korupce. Jak si bude EU hlídat, aby ta pomoc se nerozkradla? Budeme požadovat nějaké záruky?
Štefan FÜLE, český eurokomisař
--------------------
Určitě ano. Ty peníze jednak budeme dávat na základě příslibů jednotlivých reformních kroků ze strany Ukrajiny, to znamená, nepůjdou do žádné černé díry a budeme přesně vědět, na jaký účel jdou. A Ukrajina bude muset splnit některé podmínky, z nichž ten nejdůležitější bude právě odstranění toho korupčního prostředí. My jednáme s mezinárodníma finančníma institucema, i s odbornýma institucema, o tom, jak bysme Ukrajině teďka mohli pomoc co nejdřív vybudovat si právě takové kapacity, které by měly, když ne úplně zabránit, tak maximálně minimalizovat jakékoliv dopady toho korupčního prostředí a dokonce jsme tento týden právě tady ve Štrasburku jednali spolu s prezidentem Barrosem o tom, že bysme požádali i OLAF o nějakou výpomoc tak, aby ty ukrajinské schopnosti tyto peníze opravdu ochránit od samého začátku až do konce byly maximálně posíleny.
Ondřej BOUDA, moderátor
--------------------
Pane poslanče, nový ukrajinský premiér mluví o svém kabinetu jako o vládě sebevrahů. Nebojíte se, že až se reformy a škrty přestanou lidem líbit, tak ta revoluce přijde o podporu nebo se ke slovu dostanou třeba proruské nebo krajně pravicové síly?
Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/
--------------------
Toto je velmi zajímavé, já jsem přesně tuto otázku dal panu Jatsenjukovi ještě 2 dni před tím, než se stal premiérem, on řekl, jasně, je to vláda, nebo bude, budeme vláda sebevrahů a tohoto scénáře on se přesně obává. Protože finanční situace, ekonomická situace a také nestabilizovaná politická situace může vést ještě k celkovému zhoršení a potom za 2, za 3, za 4 měsíce prostě lidé si mohou říci, ano, my jsme nebyli spokojený s Janukovyčem, okrádal nás, podívejte se, v jaké rezidenci žil, ale za toho Janukovyče byla určitá stabilita. Čili i možnost tohoto scénáře tady je. Ale tady bych řekl právě, co je důležité, aby, chtějí-li Ukrajinci mít politickou stabilitu, aby vznikla opravdu vláda, která bude zahrnovat všechny důležité složky ukrajinské společnosti. Tady mluvíme často o velké koalici v zemích Evropské unie. Já myslím, že po volbách, nejpozději po volbách by něco přesně takového mělo vzniknout na Ukrajině. Aby byla vláda, kde jsou, ano, ty dnešní politické strany, které vládnou, ale také aby do toho procesu byla začleněna Strana regionů, která pořád přese všechno má přes milion členů a volilo ji v minulých volbách 10 milionů nejenom rusky mluvících lidí. Čili podaří-li se vytvořit takováto stabilita, potom jsem i optimistický v tom, že Ukrajina krok za krokem může řešit i ty obrovské finanční a ekonomické problémy, které má. Krok za krokem se může přibližovat Evropě, ale zároveň si také držet korektní přátelské konstruktivní a pro Ukrajinu prospěšné vztahy s Ruskem.
Ondřej BOUDA, moderátor
--------------------
A máte představu, kolik nás Ukrajina teď bude stát? Vzduchem létají miliardy, kdo to zaplatí? Kde se ty peníze vezmou?
Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/
--------------------
Evropská unie zmínila balík nebo balíček 11 miliard. To samozřejmě nebude okamžitě, není to, není to krátkodobá záležitost, bude to záležitost rozprostřena na několik let. Co je potřeba, si myslím, udělat, je zjistit, jaké jsou potřeby z té krátkodobé perspektivy a poté, o čem tady mluvil již i komisař, ano, Ukrajina se musí zavázat a premiér Jatsenjuk to jasně slíbil, jasně to řekl, říká to i občanům Ukrajiny, musíme se zavázat k reformám, které bohužel prostě Ukrajince budou bolet. Ty reformy budou obsahovat například snížení mnohých subvencí. Když namátkově zmíním tu největší, tu nejbolestnější, co bude, prostě jsou subvence cen energií, čili bez těchto kroků, reformních kroků, Ukrajina se nepohne dál a ani nedostane peníze jak z Evropské unie, tak z Mezinárodního měnového fondu například.
Štefan FÜLE, český eurokomisař
--------------------
Můžu k těm penězům? Protože se z toho stává takový trochu strašák, máme málo peněz, finanční krize v Evropské unii, teďka tady dáváme 11 miliard, já bych chtěl jenom říct, že z rozpočtu Evropské unie pude bezprostředně 3 miliardy euro, z toho 1,6 miliardy je takzvaná makrofinanční půjčka nebo makrofinanční pomoc, a tady se jedná opravdu o půjčku, těch 1,4, to je finanční pomoc Ukrajině, a je to v zásadě finanční pomoc, kterou jsme v zásadě počítali, navýšená ještě o nějaké jiné prostředky, které jsme našli v rozpočtu pro Ukrajinu, na to období těch několika příštích let. Těch zbývajících 8 miliard, to jsou půjčky Evropské investiční banky a Evropské banky pro rekonstrukci a rozvoj.
Ondřej BOUDA, moderátor
--------------------
A jaký očekáváte další vývoj na Ukrajině? Podaří se Moskvu přesvědčit, aby tedy zasedla aspoň k jednacímu stolu, nebo se z Krymu stane další Podněstří?
Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/
--------------------
Já se obávám, že Krym by se mohl stát prostě jedním z těch takzvaných zamrzlých konfliktů, jako máme v Podněstří, jako koneckonců máme i jižní Oseti, Abcházii, prostě toto, toto hrozí. Abychom tomu mohli zabránit, co je potřeba? Dialog. Snažit se hledat společně nějaké řešení. Společně, zde mám na mysli nejenom s Ukrajinci, ale i s Rusy. A tomu se Rusko doposud, doposud brání.
Ondřej BOUDA, moderátor
--------------------
Pane komisaři?
Štefan FÜLE, český eurokomisař
--------------------
Já si myslím, že klíčem k tomu řešení je principiální jednotná, ale také zároveň rozumná pozice v nejenom řadě evropských zemích, ale i dalších zemích, které zdůrazňují, že mezinárodní právo by nemělo být obětí toho, co vidíme. Protože tady nejde jenom o referendum, o kterém jsem se bavili, které má proběhnout o víkendu na Krymu, ale také ten ruský zákon, který se připravuje, který má v zásadě umožňovat anexi území jiných států bez.
Poslech pořadu - zde.
