Nezbývá než doufat, že nás v následujících týdnech nezaskočí scénář ještě černější než tento.
Na Ukrajině dnes neexistuje žádná reálná politická ani ekonomická státotvorná síla, která by měla v úmyslu nastolit vládu zákona a práva, ukončit hospodářský chaos a uklidnit společenské napětí. A pokud by to i v úmyslu měla, nemá šanci to prosadit. Na Ukrajině se přetahuje o moc různorodá směsice více či méně pochybných uskupení, kterým jde, obávám se, pouze a jenom o ekonomickou moc.
Pravidla jejich politické bitvy jsou prostá: Vítěz bere vše. A pak už zas jen vítěz bere vše. Patřily tyto továrny tvému politickému konkurentovi? Budou tvoje!
Chceš výnosné podnikání parazitující na zkrachovalé státní pokladně? Bude tvoje! Ale jednej rychle! Čas běží, ledovec finančního bankrotu je na obzoru a Titanic nezvladatelných ukrajinských dluhů se s ním neodvratně srazí. Neurveš-li si poslední miliardy teď a tady, bude už za pár týdnů nebo měsíců pozdě.
Jediný způsob jak realizovat dnes na Ukrajině zisk, o který všem zúčastněným vskrytu jde, je porazit své konkurenty v amorálnosti a bezohlednosti vůči vlastní zemi.
Je přitom nedůležité, co se hráči této politické hry snaží svým nebohým voličům nalhat. Jde pouze o dočasnou báchorku k ukolébání národa, než dojde k nárazu a dnešní zachránci Ukrajiny se s vybojovanými penězi rozutečou jako krysy do jiných zemí, kde si je budou užívat. Někdo na západ, někdo na východ.
Zbytek země půjde ke dnu. A mocnosti, které se o Ukrajinu dnes přetahují, budou ze strachu z finančních nákladů zítra dělat, jakoby nikdy nikomu na Ukrajině nic neslibovaly.
Existuje nespočet variant, jak ke krachu nakonec dojde. Možná nacionalisté z Pravého sektoru smetou současný parlament, jako již smetli bývalého prezidenta a premiéra, a nastolí na Ukrajině svou totalitu. Možná volby vyhraje Porošenko, Tymošenková zpochybní legitimitu voleb a oligarcha se obrátí směrem k Rusku. Možná volby vyhraje Tymošenková a Porošenko její vládu utluče svou ekonomickou mocí. A možná neutluče a Tymošenková z něj udělá politického vězně či movitého emigranta. A možná se místo toho na Ukrajině bude prostě střídat jedna zlodějská vláda za druhou. Anebo současné demonstrace na východě Ukrajiny budou potlačeny takzvanou Národní gardou, která se teď za státní peníze formuje, údajně z řad neonacistů. To pak poskytne Putinovi vhodnou záminku, k připojení poloviny Ukrajiny k Rusku - po vzoru Krymu. Anebo naopak protesty na východě uhasnou a tamní vláda hejtmanů-oligarchů bude parazitovat na průmyslové a surovinové základně země ještě nějakou dobu.
Scénářů a variací více než je zdrávo. Z každého by byl katastrofický film, při němž se divák bude hrůzou odvracet. Je těžké dnes odhadnout, kterou z naznačených cest se Ukrajina vydá. Bohužel je však snadné odhadnout, kde tato cesta skončí. Nestane-li se zázrak, spočívající v tom, že by se k moci na Ukrajině dostal někdo, kdo se vypořádá s oligarchy, kteří se prostřednictvím politické moci snaží co nejvíce a co nejrychleji urvat poslední zbytky bohatství ukrajinského státu. Zázrak spočívající v tom, že by se k vládě na Ukrajině dostal někdo, jehož politický kredit bude založen na zdůrazňování společných zájmů východních a západních Ukrajinců a ne na poštvávání jedněch proti druhým. Zázrak spočívající v tom, že by to nebyl agent východních ani západních zájmů v zemi, ale hájil by zájmy Ukrajinců. Bez tohoto trojjediného zázraku se Ukrajina rozpadne. A tak jako nedávno rozpadající se Jugoslávie, stane se i Ukrajina zdrojem obrovského politického, ekonomického a společenského neklidu na celém našem kontinentu.
Velmi rád bych se mýlil. A velmi bych přál Ukrajině, aby někdo z těch desítek kandidátů na moc v této obrovské zemi byl ten pravý, zázračný. Pro všechny, pro Evropu, pro Rusko a hlavně pro Ukrajince samotné by bylo dnes nejlepší, kdyby ten trojjediný zázrak nastal. A nový vůdce Ukrajiny vešel do dějin jako zakladatel moderního silného a prosperujícího ukrajinského státu. Jako vítěz nad oligarchy. Dnes ale bohužel všechno zatím nasvědčuje tomu, že Ukrajina vejde do dějin počátku 21. století jako odstrašující příklad. Že budeme svědky nezadržitelné katastrofy, která potká zemi, ve které získali neomezenou moc oligarchové a kmotři. Zemi, která se stala obětí cizích národních zájmů.
