Výstaviště Zahrada Čech (ZČ) bývalo bezpochyby nejvýznamnějším propagátorem Litoměřic. Dodnes když hovořím s lidmi z celé ČR o tom, že zde bydlím, téměř všichni si vybavují hlavně, či dokonce pouze, pojem Zahrada Čech. Toto výstaviště bývalo chloubou našeho města, ale bohužel jde stále více o zašlou slávu, která časem může kompletně pominout.

Díky nezájmu vedení našeho města areál výstaviště ZČ postupně zchátral a zdá se, že při pokusu o jeho revitalizaci hrály hlavní roli spíše privátní zájmy než zájem nás občanů a také dalších návštěvníků různých výstav pořádaných v tomto areálu. O stavu ZČ se občas dozvídáme z placených propagačních článků, které mají za cíl prezentovat dění na ZČ v pozitivním světle, ale žádný z novinářů si nedal práci komplexně analyzovat skutečný stav a pravdivě informovat občany o všech souvislostech.

O důvodech se můžeme pouze dohadovat. Bude to tím, že je místní tisk závislý na příjmu z inzerce  jednotlivých výstav pořádaných na ZČ a další inzerci zadávané městem Litoměřice ? Nebo proto, že Městská nemocnice odebírá každý den více než 100 výtisků jednoho nejmenovaného krajského periodika, které samozřejmě nepotřebuje a může tak pravidelný odběr kdykoli zrušit, pokud nebude vedení města spokojeno s obsahem publikovaných článků ?  Mohlo by být případně důvodem i to, že některé jiné místní vydavatele tisku platí přímo město za zpracování a tisk Radničního zpravodaje a další činnosti ? Nebo, že by šlo pouze o osobní vztahy vybudované při dlouholeté spolupráci podpořené tím, že bývalá šéfredaktorka jednoho krajského periodika je nyní externě placenou mluvčí města a zároveň Marketingovou manažerkou příspěvkové organizace města Centrum cestovního ruchu Litoměřice, přičemž je autorkou téměř poloviny článků v Radničním zpravodaji plus velké většiny propagačních článků v ostatním místním tisku ? A nebo že by šlo o pouhou shodu okolností ? Je na každém z nás, které variantě chce věřit.    

Areál výstaviště ZČ je vlastněn městem Litoměřice a do roku 2012 byl pronajímán dlouholetým pořadatelům výstav společnosti VÝSTAVY, spol. s r.o. Tato společnost zde každoročně pořádala kolem 12 akcí při nichž pravidelně utržila přes 30 milionů Kč, přičemž v nejlepších letech se výnosy vyšplhaly až na 35 milionů Kč. Město v té době získávalo ročně za pronájem areálu a místní poplatek ze vstupného na prodejní a výstavní akce minimálně 6 milionů Kč, přičemž přispívalo na rekonstrukce a rozvoj areálu maximálně 2 miliony Kč, takže čistý roční výnos města činil minimálně 4 miliony Kč. Za běžnou údržbu areálu byl plně odpovědný nájemce, ale vedení města v té době bohužel kompletně zanedbalo dohled nad prováděním této údržby nájemcem, který si ponechával milionové zisky a areál řádně neudržoval. Toto vedlo ke zchátrání areálu a potřebě jeho nákladné revitalizace. Tento příběh tak trošku připomíná situaci v těžařské společnosti OKD, kde stát svojí liknavostí nechal akcionáře vysát ze společnosti miliardové zisky a nyní bude na státní náklady hradit sociální program pro horníky a možná i sanaci dolů.             

Od roku 2013 je areál výstaviště ZČ pronajímán společnosti  Zahrada Čech s.r.o., která je z 50% vlastněna městem Litoměřice a z 50% účelově založenou soukromou společností EXPO CZ s.r.o. Tato účelově založená soukromá společnost je dále vlastněna Litoměřickou společností Gardenline s.r.o., Pražskou společností MAAD Group s.r.o. a jednou další fyzickou osobou. Za společnostmi Gardenline a MAAD Group stojí Litoměřičtí podnikatelé Petr Skřivánek a Miloš Náprstek, který je jistě pouze čirou náhodou také sousedem místostarosty města Václava Červína a starosty Ladislava Chlupáče v jejich vilové čtvrti u Miřejovic.  

Je zajímavé, že si vedení města zvolilo za společníka firmu, která neměla s pořádáním výstav obdobného rozsahu ani s revitalizací obdobných areálů absolutně žádné zkušenosti a takovémuto partnerovi svěřilo do rukou zlepšení fungování areálu a jeho revitalizaci. Dalším alarmem pro každého řádného hospodáře mělo být jmenování předsedy dozorčí rady společnosti Zahrada Čech s.r.o. a také jmenování jejího ředitele. Předsedou dozorčí rady reprezentujícím město Litoměřice se stal člen ODS a bývalý ředitel Litoměřického pivovaru, který tento pivovar dovedl k prvnímu „krachu“ v polovině 90-tých let a ředitelem společnosti ZČ se stal jeho bývalý ekonomický náměstek z Litoměřického pivovaru, který se na tomto „krachu“ pivovaru spolupodílel.

O tom zda byla hlavním důvodem pro jmenování tohoto ředitele ZČ skutečnost, že je bývalým judistou a dlouholetým kamarádem místostarosty města Litoměřice Václava Červína, který je za výstaviště ZČ z titulu své funkce místostarosty a zároveň jednatele společnosti ZČ odpovědný, či zda měl i jiné kvalifikační předpoklady se můžeme pouze dohadovat. Faktem  zůstává, že tento ředitel byl po pouhém jednom roce odvolán z důvodu “nenaplnění vytýčených cílů“, což někteří interpretují jako vyhazov pro naprostou neschopnost. Buďme rádi, že se vedení města pokusilo  alespoň o hašení požáru, když už mu nedokázalo s péčí řádného hospodáře předcházet. Jak bylo toto hašení požáru úspěšné se bohužel dozvíme až po nějakém čase z dosažených výsledků.  

Rozpočet společnosti Zahrada Čech s.r.o. na rok 2014 zahrnuje tržby pouhých 22,8 milionu Kč (oproti 30 - 35 mil.Kč dosahovanými předchozím nájemcem firmou VÝSTAVY, spol. s r.o.) což znamená obrovský propadák oproti minulosti. Společnost Zahrada Čech a její 50% soukromý spoluvlastník také dosud nezrealizovali téměř nic ze svých původních závazků, které předložili v podnikatelském záměru s nímž vyhráli pseudo-výběrové řízení, jehož se zúčastnili sami jako jediný zájemce. Dosavadní výsledky tak jen potvrzují neprofesionalitu vedení Zahrady Čech, partnera zvoleného vedením našeho města a  samozřejmě také vedení města samotného. Není proto divu, že se soukromý spoluvlastník snaží hledat cesty, jak svoje ztráty minimalizovat. Zarážející je však skutečnost, že jim v tomto vedení města vychází až neuvěřitelně vstříc a to bez ohledu na negativní dopady na rozpočet města Litoměřice.

V září 2013 rozhodlo vedení města o zrušení místního poplatku ze vstupného na prodejní a výstavní akce, který do té doby přinášel do městského rozpočtu ročně částku okolo 1,3 milionu Kč. V šalamounsky formulovaném oficiálním odůvodnění návrhu na zrušení tohoto místního poplatku předloženého 1. místostarostou města Litoměřice Karlem Krejzou bylo uvedeno cituji „Na základě této vyhlášky jsou od místního poplatku ze vstupného osvobozeny takřka všechny subjekty pořádající na území města prodejní nebo reklamní akce vyjma společnosti Zahrada Čech a.s, ve které má město Litoměřice 50% účast. Na základě těchto skutečností se jeví obecně závazná vyhláška o místním poplatku ze vstupného nadbytečná.”. Fakt, že 50% z tohoto zrušeného místního poplatku skončí v kapsách soukromého spoluvlastníka ZČ nikoho z vedení města zřejmě nezajímal. Stejně tak si nikdo z vedení města nepoložil otázku, zda se nejeví nadbytečnými také různé další místní poplatky vybírané přímo od občanů města !!! Běžní občané města asi nelobují za své vlastní zájmy u těch správných lidí a v komunálních volbách bohužel na takovéto kauzy často zapomínají.

Jako obvykle však toto není všechno. Zároveň vedení města navýšilo v rozpočtu na rok 2014 částku na rekonstrukce a rozvoj areálu ZČ ze 2,0 na 3,3 miliony Kč. Čistý výnos města z areálu ZČ se tak snížil z dřívějších více než 4 mil. Kč na méně než 2 mil.Kč, z čehož významně profitoval 50% soukromý spoluvlastník společnosti Zahrada Čech s.r.o.       

A co z těchto změn získali občané a návštěvníci areálu ZČ ? Při hledání odpovědi na tuto otázku se musíme vrátit k podnikatelskému záměru předloženému soukromým spoluvlastníkem společnosti ZČ. Ten, kromě zachování stávajících výstav, sliboval významně rozšířit počet pořádaných akcí tak, aby byl areál mnohem více využit v průběhu celého roku. Na ukázku uvádím názvy některých takovýchto slibovaných akcí : Garden-Tech, Vodní svět zahrad, Floristická výstava, Starožitnický veletrh, Škola - základ života, Vybavení veřejného prostoru, Vánoční trhy v krytých halách ZČ či Odborné semináře na různá témata.  Když se podívám do kalendáře akcí ZČ na rok 2014, tak tam marně hledám byť jedinou z těchto slibovaných akcí.  Namísto toho se tam objevuje např. „Velký výprodej second hand textilu“ pořádaný ve dnech 19-20.2.2014. Jedinou zajímavou novou akcí je tak „Gastro Food Fest“, který však nepořádá sama společnost ZČ, ale poskytuje k ní pouze prostory jinému provozovateli.

Podnikatelský záměr také sliboval další celoroční využití výstaviště, na ukázku zde vybírám :  Zahradnické centrum s poradenskou službou; Specializované obchody na zahradní techniku, hnojiva, keramiku, nábytek atd.; Dětský svět se zábavním centrem v jednom z pavilónů v době mezi výstavami (výslovně slibováno již pro rok 2013); celoroční Restaurace či Pořádání kulturních akcí. Co z tohoto bylo již zrealizováno může při návštěvě areálu posoudit každý sám, já osobně jsem bohužel zatím žádnou z těchto služeb nezaregistroval.

Jedním z nejvýznamnějších závazků v podnikatelském záměru byly investice do revitalizace areálu výstaviště ZČ. První na řadu měla přijít výstavba nového víceúčelového pavilonu o velikost 1673 m² u vstupu do areálu na místě stávajících pavilónů B a C. V polovině roku 2012 informovala veřejnost mluvčí města o tom, že tento pavilon bude dokončen do poloviny roku 2013. V lednu 2013 jsme byli svědky veřejného příslibu ředitele ZČ, že nový pavilón bude stát v září 2013. V březnu 2013 nás informoval místostarosta Litoměřic a jednatel společnosti ZČ Václav Červín o tom, že se nový pavilon začne stavět na podzim 2013. Stejný místostarosta zdůvodnil veřejnosti v září 2013 další zpoždění nutností přemístit trafostanici vlastněnou ČEZem. Tato trafostanice je již dávno přesunuta, ale společnost ZČ se zahájením výstavby nového víceúčelového pavilonu stále otálí. Namísto toho prezentuje veřejnosti jako obrovský úspěch výměnu několika stánků s občerstvením.     

Pravým důvodem neustálého odkládání zahájení skutečné revitalizace areálu může být již dříve zmiňované katastrofální hospodaření společnosti ZČ a z toho vyplývající problémy se zajištěním půjčky na financování investice ve výši kolem 40 milionů Kč. Místostarosta Václav Červín plánoval ručení za úvěr  poskytnutý společnosti ZČ novým pavilonem a pozemkem pod ním, který je však ve výlučném vlastnictví města Litoměřice. Tím by město na sebe zcela převzalo riziko za případné nesplácení úvěru poskytnutého společnosti v níž má 50% podíl soukromý spoluvlastník. Že by případné propadnutí zástavy a ztráta vlastnictví klíčového pozemku znehodnotilo významně celý areál výstaviště ZČ není jistě třeba příliš zdůrazňovat. Nemůže být toto cesta, jak postupně převést lukrativní areál výstaviště ZČ z majetku města do soukromých rukou ?

Zlí jazykové tvrdí, jistě nesprávně, že stavba nového pavilonu nezačne dokud soukromý spoluvlastník nezíská od města kompenzaci za nepředpokládané výdaje a ztráty společnosti ZČ a že jedním ze způsobů této kompenzace může být udělení zakázky na revitalizaci Jiráskových sadů sdružení, jehož členem je i společnost Gardenline s.r.o.  Jelikož toto sdružení již vyhrálo „na míru ušité“ výběrové řízení a velice nákladná revitaliazce Jiráskových sadů za téměř 50 milionů Kč již byla zahájena, bylo by dle těchto tvrzení možné očekávat brzké zahájení výstavby nového pavilonu i na ZČ. Sice se říká, že na každém šprochu je pravdy trochu, ale je na každém z nás zda těmto fámám bude věřit či ne. Doufejme, že další vývoj nám pravdu ukáže.

Minulost již nezměníme, důležité je poučit se z dosavadních chyb a nalézt takové řešení, které přinese skutečné zlepšení současného velice neutěšeného stavu. Takovéto řešení bude nutné hledat ve spolupráci se skutečnými experty na výstavnictví s dlouholetou zkušeností z úspěšně řízené organizace, namísto dosavadního experimentování metodou pokus - omyl. Protože nejsem expertem v tomto oboru a příprava kvalitního projektu si vyžádá více času a finančních prostředků, poohlédl jsem se pro začátek po dobrých příkladech z okolí, které by šlo jednoduše a rychle využít. No a jeden takový zajímavý příklad jsem nalezl na Výstavišti v Lysé nad Labem (VLL).  

VLL je rize soukromá společnost, která začala budovat svůj vlastní areál výstaviště v roce 1994. Nemůže tedy těžit z dlouhodobé tradice, na kterou v Litoměřicích stále spoléháme a jejíž potenciál bohužel nedokážeme využít. S krytou výstavní plochou 9100 m2 a venkovní výstavní plochou 15000 m2 je toto výstaviště 4x menší než areál ZČ o velikosti 6,5 ha. VLL pořádá ročně 31 výstav v celkem 19 termínech, tzn. že kombinuje různé menší výstavy, aby najednou přilákala více vystavovatelů a návštěvníků s různými zájmy. To je oproti ZČ s pouhými 14 akcemi více než dvojnásobek. Letáky s pozvánkou na akce VLL najdeme pravidelně vylepené na plakátovacích plochách v Litoměřicích a mnoha dalších městech v okolí, zatímco pozvánku na akce ZČ jsem v Lysé nad Labem ani nikde jinde neviděl. Vstupné na výstavy pořádané VLL je téměř dvojnásobné oproti ZČ a přesto dokáží přilákat obrovské množství návštěvníků. V kombinaci s již zavedeným předprodejem zlevněných vstupenek na akce ZČ pro občany Litoměřic na Informačním středisku MÚ by toto mohl být způsob, jak získat více prostředků na revitalizaci areálu od turistů a nenechávat většinu nákladů pouze na městském rozpočtu a tím zprostředkovaně na občanech Litoměřic.

S atraktivní nabídkou, aktivní propagací a vysokou kvalitou služeb není divu, že výnosy VLL i v době ekonomické krize neustále rostou z 30 milionů Kč v roce 2008 na 35 milionů Kč v roce 2012. Pro srovnání tržby ZČ se ve stejném období snížily z 31 milionů Kč v roce 2008 na plánovaných 23 milionů Kč v roce 2014. Dobré ekonomické výsledky VLL pomáhají dalšímu rozvoji areálu a to bez potřeby jakkoli parazitovat na rozpočtu či majetku města. V roce 2013 dokončilo VLL novou víceúčelovou klimatizovanou halu s splochou 4000 m2 o níž si v Litoměřicích stále můžeme nechat pouze zdát. Město Lysá nad Labem aktivně využívá akce pořádané VLL ke zvýšení příjmů města, např. zavedením dočasné zóny placeného stání v bezprostředním okolí výstaviště v době konání výstav. Turisté tak do městského rozpočtu přinášejí peníze namísto, aby si je pouze odnášeli využíváním městem dotovaných služeb, jako je tomu u většiny turistů v Litoměřicích. 

Příklad ZČ jasně ukazuje, že pokud se do podnikání s prostředky města pouští politici bez dostatečných manažerských zkušeností a bez jednoznačné odpovědnosti za dosažené výsledky, obvykle to dopadá tragicky. Tam kde města vytvářejí vhodné podmínky pro podnikatele, jsou soukromé subjekty připraveny investovat do obnovy a rozvoje města a ze své ekonomické aktivity přinášet prospěch občanům, jako je tomu v případě VLL. Tam kde mají města ambici zvládat investice a provozování velkého množství podnikatelských aktivit  sama, získávají politici moc nad přidělováním lukrativních postů svým známým či sympatizantům a nad rozdělováním obrovských finančních prostředků, u čehož hrozí korupce, tunelování veřejných rozpočtů a další známé nešvary prováděné na náklady daňových poplatníků, tedy nás občanů. Je jen na nás, který z těchto dvou modelů si ve volbách vybereme.