Zaznamenal jsem v Parlamentních listech rozhovor s panem Miroslavem Kalouskem. Nechci a nebudu dělat obhájce pana Babiše, nemá to myslím zapotřebí a já bych nebyl tím pravým. Nicméně to, co si dovoluje exministr financí Kalousek, mne vytrhuje z mého klidu, který jsem si dopřál odchodem z vrcholné politiky, a nutí mne znovu postavit se zlu, které se soustřeďuje v panu Kalouskovi.
Ještě ve funkci místopředsedy pro boj s korupcí jedné z vládních stran jsem pochopil, že Kalousek je nejen symbol morálního marastu této země, ale jeho nejaktivnějším hybatelem. I proto, jsem podal několik trestních oznámení, které se ho dotýkají. Málokdo si dokáže představit, jakému tlaku jsem vystavil sám sebe tím, že jsem na „svého koaličního kolegu“ podnikl tento trestně právní akt.
Nedalo se jinak, když člověk viděl takové jeho kroky, jako v kauzách OSTROJ OPAVA, Povolení internetového sázení, Sanace hodonínských vrtů atd. Politika má být sice o kompromisu, ale ne za každou cenu a hranice nepřekročitelného pro mne byl mimo jiné i právě charakter pana Kalouska, respektive jeho bezcharakternost. Proto jsem odmítal i ministerský post a nebo svou účast jednání na koaliční úrovni.
Každý, kdo si bude číst rádoby vtipné a trefné bonmoty od Miroslava Kalouska, by si měl uvědomit, že inteligence není mnohdy spojena s charakterem. I takový J. Goebels byl vysoce inteligentní a také stejně bezcharakterní. Bylo by dobré si uvědomit, že Kalousek oblažuje naší vrcholnou politiku více jak dvacet let a hrozí nám neustále jeho návrat a další éra plundrování státní kasy pro kamarády a příznivce. Dokud bude existovat minimální šance, že se takovýto člověk znovu vyšplhá po něčích zádech, jedno zda pana knížete a nebo pana Pospíšila, na nejvyšší posty, bude nutné být neustále ve střehu.