Politika by měla být služba lidu, že tomu tak v praxi často není, je věc druhá, avšak řešitelná. Jeden z důvodů, proč to nefunguje, může být i ten fakt, že do politiky směřují právě především lidé s "politickým myšlením" a málo těch, kteří by chtěli vykonávat poctivou a obětavou službu lidu.
Službu lidu může představovat uspořádání sportovního turnaje, koncert pro babičky v domově důchodců, příprava dětského dne, vytvoření petice za to či ono, uspořádání sbírky na pomoc slabším atd. Těch možností je miliony a každý se najde v něčem, co mu jde a co ho baví.
Stávající, ale především ten nový politicky angažovaný člověk, přináší do své strany či svého hnutí svěží vítr v podobě jeho dovedností a charisma. Znamená to tedy, že tvrzení o chybějícím politickém smýšlení, není tak úplně pravdivé. Každému není předurčena politická moc a většina členů o ni ani nestojí. Hlavním faktorem politiky nemá být ekonomická aktivita, touha za každou cenu o všem rozhodovat, nýbrž aktivita mezilidská. Jedním z hlavních úkolů politika je hájit zájmy svého územního celku vůči druhému, vytvářet a udržovat vztahy mezi těmito celky.
Dnes je v módě politicky se angažovat, ale nebýt součástí žádné politické strany. Ono to má určitě své výhody, protože člen není nikde a nikomu „upsán“, ale já tam vidím několik obrovských nevýhod a těmi mohou být chybějící ideologie, jasné cíle a nepředvídatelnost případných politických kroků. Vyzdvihl bych demokratické konzervativní strany, které jsou jasným příkladem toho, že se cíle nemění ze dne na den. Křesťanští demokraté např. dlouhodobě podporují pro-rodinou politiku, jejich volební programy se mění pouze v jednotlivých bodech, nikoli v ideologii.
Apeluji tedy na občany, kterým není lhostejné, jak vypadá naše země, kraj a jiné menší územní celky, nebojte se vstupovat do politických stran, přidal ruku k dílu a pomoci tak k zlepšení špatné politické kultury. Tím, že budeme sedět doma u televizoru a nadávat na to, jak politik krade, nic nezlepšíme.