Pro pořádek – poslaneckou parkovací kartu jsem ještě nikdy nepotřeboval využít k parkování na jinak zapovězených místech. Po Praze totiž jezdím normálně MHD (a lístky si platím jako každý jiný). Přesto jsem pro výše zmíněnou novelu zvednul ruku. A vysvětlím proč.
Za prvé – i když na auto označené poslaneckou parkovací kartou už teď není možné dát botičku, pokutu jeho řidič samozřejmě dostat může. A většinou také dostane – poslanec neposlanec. Navíc, auto překážející provozu, bude moci být okamžitě odtaženo, i když tato novela projde – v ostatních případech ho také bude možné odtáhnout, ale až po uplynutí stanovené lhůty.
Je tedy evidentní, že rozšířená interpretace, že zákonodárci si chtějí beztrestně parkovat, kde je jen napadne, je naprosto nesmyslná. Co je ale zásadní - o auta poslanců jde až v poslední řadě. V té první jde totiž i o ta vaše.
Tato problematika se týká především hlavního města, kde se z vyhrazených parkovacích ploch – takzvaných modrých zón - stal velmi výnosný byznys. Zatímco z nasazené botičky jdou peníze do městské kasy, z odtahů jde peněz mnohem víc. Jenže pozor – do městské kasy asi jen třetina. Přibližně dvě třetiny odtahů v Praze totiž podle mých informací zajišťují soukromé firmy a ty samozřejmě mají eminentní zájem na pokračování svého lukrativního byznysu.
Je podle vás v pořádku, když se odtahují například auta lékaře ve službě, auta policistů, kteří zrovna vyšetřují trestný čin, vozy pečovatelských služeb, integrovaného záchranného systému – nebo dokonce naloží na jeřáb auto, ve kterém je batole, jehož maminka si jen na pár minut odskočila s druhým dítětem do školky? Protože tohle všechno se teď děje. Je v pořádku, když omylem někde na chvíli zastavíte a po návratu je auto bez jakéhokoli varování pryč – a to i když ničemu nepřekáželo a kolem je dostatek volných parkovacích míst pro případné předplatitele? Pokud je vaše odpověď ano, pak s omlouvám.
Jestli si ale stejně jako já myslíte, že pokuta a botička by (jako mnohem mírnější sankce) měla předcházet odtahu auta, jestli vám také vadí, že invalidovi nasadit botička na vůz nejde, ale odtah možný je, že nejde o nic jiného, než o výnosný byznys soukromých firem – možná si uvědomíte, že tento zákon chrání i vás. Možná si na to vzpomenete, až po dlouhém kroužení kolem bloku nakonec v zoufalství zaparkujete na prvním volném místě a po návratu najdete na autě JEN nasazenou botičku. Možná si pak uvědomíte, že i můj hlas vám ušetřil prvotní stres z toho, že vám auto ukradli a následně vám ušetřil nemalé peníze za odtah. A znova opakuji - já osobně tento zákon opravdu nepotřebuji. Po Praze jezdím MHD, autem parkuji jen tam, kde se má a případné pokuty (poslední jsem dostal cca před sedmi lety za pásy) jsem připravený zaplatit.