Ve víkendových parlamentních volbách švédští sociální demokraté pod
vedením svého lídra Stefana Löfvena zvítězili a získali 31,2% hlasů
(navýšili svůj podíl hlasů o 0,5%), resp. 112 mandátů ze 349 křesel ve
švédském parlamentě. V minulých volbách před čtyřmi lety dosáhl jejich
hlavní soupeř, umírnění konzervativci premiéra F. Reinfeldta, volebního
výsledku 30,1%, tedy srovnatelného se sociální demokracií.
Tentokrát však za sociální demokracií nezaostala o pár desetin procenta, ale o 7%.
Ve
švédském parlamentu ze zmíněného celkového počtu 349 poslaneckých
mandátů jich „Levicový blok“ získal 158 a pravostředová „Občanská
aliance“ disponuje 142 mandáty. Příští levicová vláda vytvořená
sociálními demokraty, levicí (postkomunisty) a Zelenými tak nebude
disponovat absolutní většinou v parlamentě. Bude však mít větší sílu
nežli pravostředové strany.
Upřímně řečeno, hlavní švédská
pravicová strana – umírnění konzervativci – vždy prosazovali rozumnou
politiku sociálního smíru a nikdy nenarušovali základní instituce
švédského sociálního státu.
Měl-li bych charakterizovat politický
profil této strany stručně, tak bych řekl, že je politicky nalevo od
německých klerikálních stran. A ty, jak známo, vcelku bez problémů
spolupracují s německou sociální demokracií. Takový typ spolupráce ve
švédské politické kultuře zatím možný není.
Skutečným vítězem
voleb ovšem nebyli švédští soc. dem., ale nacionalistická a xenofobní
strana Evropští demokraté. Ti získali 49 mandátů a z 5,7% hlasů v
minulých volbách se dostali s 12,9% do pozice třetí nejsilnější strany v
zemi. Velkorysá azylová politika švédské vlády se stala živnou půdou
pro skokový nárůst této strany.
Schopnost politicky valorizovat svůj úspěch účastí ve vládě, ať již s pravicí, či levicí, však tato strana na 99% nemá.
Švédsku
tak zbývá jen fungování menšinové koaliční vlády, která bude jednat ad
hoc o podporu napříč politickým spektrem. Ve skandinávské politické
kultuře je ale praxe fungujících menšinových vlád poměrně častá.
Neodpustím
si ovšem jednu osobní poznámku. Svým volebním výsledkem švédská
sociální demokracie zdaleka nepřekonala svůj poslední volební výsledek z
doby, kdy stál v jejím čele v úvodu zmíněný G. Persson. Ten získal v
roce 2006 podporu od 35 procent a v roce 2002 mu dalo hlas téměř 40
procent voličů.
Jiří Paroubek, expremiér a předseda strany LEV 21
