- Bylo zvládnuto z hlediska logiky uskutečnění v moderních demokraciích se všemi jejich neduhy bez závažnějších problémů.
- Uskutečnilo v době vážící taktéž úvahy o stavu a dalším vývoji v rámci EU, jíž je také Velká Británie členem.
- Je možné uvažovat, že předvedlo v nikoliv nevýznamné rozměru rozvahu hlasujících o tom, co převažuje, resp. jaký díl odpovědnosti jsou ochotni a schopni na sebe občané Skotska vzít. Možná tradiční zastánci samostatnosti mohli doufat o vlastní cestě, její náročnost je však spojena s rozhodováním každého jednotlivce, a ten se rozhoduje i dle vlastních zkušeností. Chci tím říci, že i „hrdost“ má své materializované kořeny.
Ohlasy na skotské referendum na sebe nedaly dlouho čekat. Vyjádření Václava Klause, že „rozdělit zemi je velice snadné“, vyvolalo ohlasy i na domácí politické scéně. Osobně si myslím, že pan Václav Klaus má pravdu. Ač nepatřím do jeho názorového tábora. Naopak. V uvedené souvislosti, v jaké se po roce 1989 rozdělovalo Československo, to v zásadě snadné bylo. Tím zásadním bylo právě lidové hlasování (referendum), jež by se za tímto účelem uskutečnilo a které by zřejmě nemuselo dopadnout tak, jak se tehdejší slovenské a české politické reprezentaci podařilo bez něj. Asi i to má pan V. Klaus na mysli, když se rozpomene na svá sezení se slovenským předsedou V. Mečiarem. Pocitová vnímání a post-apely typu některých politiků dnes jsou spíše jitřením povědomí lidí, kteří jsou ještě ochotni činit v myslích návraty, které nikdo nezvrátí. Československo se rozdělilo, hlas občanů zůstal oslyšen. Byl učiněn ryze „sociálně inženýrský“ zásah shora, který ale jistě byl předjednán s okolním světem a doporučen z pohledu další, včetně ekonomické náročnosti. Nehledejme viníka nyní jen ve V. Klausovi, politické a stranické reprezentace mu přeci již dávno „odpustili“ např. jeho dvojnásobným zvolením prezidentem. Té „více“ zleva, KSČM, tahle volba „sluší“ dodnes ze všech nejvíc. A po některých zkušenostech s tímto subjektem jsem toho názoru, že jsou v ní dodnes stále ještě tací, co jsou na to i pyšní….
Myslím, že algoritmus „Divide and Conquer“ (Rozděl a panuj) stále platí a politici si jej hýčkají. Je to v podstatě jediný hmatatelný a „renovační“ nástroj jejich počínání a zároveň potvrzení jejich vlastní užitečnosti. A v menším se to prostě děje snadněji.
Takže osobně si myslím, že na skotské referendum bychom mohli být pyšní i my v Čechách, protože nastavilo zrcadlo tomu, co ještě my v Česku budeme muset ujít, abychom si mohli říci, že „Panujeme i poté, co jsme rozdělili“. Ve Skotsku posunuli laťku tomu modu operandi o vládnutí dosti vysoko.