1. Odpovídá struktura zdejších škol potřebám regionálního pracovního trhu a co je zapotřebí v této oblasti změnit?

Zřejmě je míněna struktura středních škol, protože ty mají bezprostřední napojení na firmy a výrobní sféru a trh práce obecně. V tom případě lze říci, že tato struktura dlouhodobě nevyhovuje. Na trhu práce absentují řemesla a kvalifikovaní pracovníci ve strojírenské výrobě, stavební profese, a snížila se flexibilita z pohledu potřeb reagování přípravy na zaměstnání. Příliš brzy se ustoupilo od snah propojit trh práce, působení ÚP ČR na podnikatele a promyšleněji, v předstihu reagovat na požadavky investorů a firem projevujících zájem umístit i své provozy do dlouhodobě budovaných průmyslových zón na Mostecku, potažmo v ÚK v dojezdové vzdálenosti od Mostu, např. Joseph a Triangel. Nejsou důsledně využívány nástroje typu stipendií případně i fungování nadací podporující vzdělávání, jako např. Nadace student, které se staly spíše nástinem osobní prezentace některých politiků než institucemi reagujícími na oborovou přípravu na budoucí zaměstnání. Změnit je třeba vztah samosprávy směrem k podnikatelskému prostředí, zpracovat dlouhodobé a střednědobé záměry o chybějících řemeslných oborech, více vtáhnout firmy do přípravy svých budoucích zaměstnanců, třeba i větším zapojením do procesu výuky a výkonu odborné praxe na svých pracovištích, aby se usnadnilo zapojení absolventů do praxe. Aby jak absolventi, tak zaměstnavatelé měli větší jistoty pro své snažení a ochotu rostoucí nároky trhu podstoupit, ale i moci ovlivňovat.

2. Mostecký region se potýká s vysokou nezaměstnaností. Jaký máte plán pro zajištění pracovních příležitostí?

Obávám se, že samospráva příliš aktivních nástrojů k řešení problémů dlouhodobě vysoké nezaměstnanosti na Mostecku nemá a onen „černý Petr“ je spíše v rukou státních orgánů. Ale ty co má, by mohla využívat efektivněji. Jde jednak o tvorbu a udržitelnost přímo vytvářených pracovních míst v organizacích, kde je zřizovatelem. Tzn. školská zařízení, sociální oblast, technické služby apod. U tzv. nepřímých je to otázka tvorby podmínek pro zdravé podnikatelské prostředí, granty na fungování chybějících služeb ve městě, racionálnější realizace investičních akcí, na které bude směrovat výběrová řízení a bude záruka následné tvorby nových pracovních míst nebo udržení míst v již fungujících firmách. Lze využít dočasně i tzv. institut veřejně prospěšných prací, který se však potýká s problémy ze strany státu, je zde jen jako jakési náhradní řešení k překlenutí doby bez zaměstnání či řešení některých problémů města pokud jde o udržování čistoty a pořádku ve městě.  

3. Vláda ČR se zavázala, že v roce 2015 rozhodne o limitech těžby hnědého uhlí. Za jakých podmínek a výhod pro občany byste podpořili její rozhodnutí o pokračování těžby?

Prolomení limitů těžby podporujeme dlouhodobě a dříve než současní „stateční hrdinové“ z řady subjektů, které ještě před cca třemi až pěti lety k tomuto problému vážícímu se právě na udržitelnost zaměstnanosti v regionu mlčeli. Podporovali jsme a podporujeme prolomení, dokonce i bez „přidělení“ dotací ze strany těžební společnosti na volební kampaň, jak se údajně děje u některých subjektů kandidujících v Mostě. Ovšem musí se uskutečnit na základě platné legislativy a při naplnění určitých, naprosto konkrétních  garancí pro zde žijící občany a fungující samosprávu. Především spolu s prolomením musí jít o jasné řečení způsobu a časových horizontů pro rekultivace, asanace a revitalizace těžbou zatížených území. Občané z likvidovaných obcí a měst či jejich částí musí dostat odpovídající náhrady, kdy si sami budou moci zvolit, zda chtějí do pronájmu či do svého domu. Nejde však jen o bydlení, ale i o tzv. nadstavbu kulturního, sportovního a spolkového vyžití, vytvoření podmínek pro další fungování sportovních oddílů, zájmových a společenských organizací, které rovněž přijdou o svá zázemí a budou muset čelit zpřetrhání nebo narušení dlouholetých vazeb. Stát musí s těžebními společnostmi projednat a legislativně zajistit, a domnívám se, že to bude i parketa pro HSRM jako určitého prostředníka, aby se na zisku z těžby ve větší míře podíleli i občané regionu zastoupení samosprávnými orgány obcí a měst Mostecka. 

4. Pokud těžba na lomu ČSA skončí, region přijde v příštích několika letech až o 6000 pracovních míst. Jaká máte připravena řešení této situace pro mostecký region?

Jde o legraci nebo vážný dotaz? Jak dlouho se tímto problémem potýká i třeba HSRM, jak dlouho je problém řešen státními orgány, krajskou samosprávou či samosprávou? A samozřejmě i těžebními společnostmi? A nyní má přijít „nějaké“ OMMO s receptem? Přesto lze říci, že odpověď i naznačená řešení jsou obsažena v odpovědích na předchozí dotazy. Ale určitě bychom mnohem více, intenzivněji tlačili na řešení, místně příslušné zákonodárce a krajské zastupitele, aby si důvěru občanů zde žijících zasloužili. Stát dluží regionu a Mostecku hodně, pokud jde o způsob restrukturalizace, která v podstatě nebyla restrukturalizací v pravém slova smyslu, ale jen útlumem pro Mostecko, Severozápad Čech, tedy tradičních výrob a výrobních odvětví. Nabízí se obory v oblasti služeb a cestovního ruchu, rezervy jsou i v zemědělské výrobě, nepropojení možností, které dávají zde vyráběné petrochemické produkty a není zde místně příslušné propojení na výrobu plastových aj. výrobků spotřebního průmyslu a dalších odvětví, která jsou na ně napojena v jiných částech republiky. To by mohlo konec konců zlevnit výrobní náklady finální výroby pro další spotřebu osobní i zejména průmyslovou. Také bychom se mohli ptát: proč např. odpovědná místa na úrovni státu, krajů atd. nevyužívají těch mechanismů, jejich nástrojů, které poskytuje právě „globálně“ nastavený a fungující trh – a tím je mj. i tzv. intenzita propojení na něm zúčastněných subjektů. Čili jakási „renesance“ spojení komunikačních technologií a výrobních celků. 

5. Jaká konkrétní opatření budete realizovat proti zneužívání sociálních dávek, rostoucí kriminalitě a narůstajícím sociálním problémům?

Zákony jsou nastaveny, většinou se tvrdí, že špatně a nedokonale. Špatné a nedokonalé je spíše jejich využívání, nedostatečná aplikace či dokonce nepochopení, a když něco selhává, tak lidský faktor na straně realizátorů systému a důslednější kontrola. Je třeba angažovat větší počet terénních pracovníků (ale jako fungující systém pracovního zařazení vážícím všechny kvality pro tuto práci), kteří budou v reprezentačním snímku provádět kontrolu opodstatněnosti poskytovaných dávek. Např. zda třeba v jednom vchodu nebydlí dědeček s babičkou fungující jako pěstouni dítěte a ve vedlejším žije jeho maminka s partnerem… Ale proč nevyužít pěstounské dávky, že? Kde je chyba? A dokonce nejede, jak se s oblibou tvrdí a po internetu běhají povětšinou falza, že to nepřizpůsobiví Rómové… A výše uvedený „pěstounský“ příklad je o příslušnících majority… Řešení problému nezaměstnanosti, její snížení má reálnou šanci se promítat do snižování kriminality i zneužívání sociálních dávek. Otázkou je i řešení aktivit pro volnočasové vyžití mládeže. OMMO např. bude prosazovat vytvoření samosprávného klubu teenagerů, důslednější angažování samosprávy do výchovy občanů, ustavení osadních výborů v jednotlivých čtvrtích a částech města, aby občané sami dokázali čelit a předcházet vandalismu a trestné činnosti. A nikoliv represemi a eskalací nenávistí, či dokonce násilím. To už jsme v historii poznali také a nyní máme mj. tu čest také s důsledky.

6. Myslíte si, že zemědělství v našem kraji (horská i podhorská část) má mít za svůj hlavní cíl ekologickou tvorbu a údržbu krajiny, využívání obnovitelných zdrojů nebo produkci místních kvalitních potravin?

Současnost a řada faktorů přeci mění i charakter kdysi tradiční schéma zemědělské výroby – rostlinná, živočišná, zelinářství či sadovnictví, a je samozřejmé, že dnes se dostávají do popředí i další vazby a charakter zemědělské výroby se obohacuje o další sektory. Dokonce bych řekl, že si život vynutil i nutnost orientace a zaměření zemědělských proniků (firem) na otázky ekologické tvorby a údržby krajiny. Nedomníváme se, že jde jen o oblasti horské či podhorské, ale je třeba počítat i s rezervami, které jsou v tzv. tradičních zemědělských oblastech ÚK Litoměřicko a Lounsko. Prostě úloha zemědělství se nezměnila, ale naznala další dobré a potřebné rozšíření. Bude jistě stále nezastupitelná ve výrobě potravin, ale bere garanci i za tvorbu a ochranu krajiny, což dříve nemusela. Její vliv a podíl na vstupech do oblasti obnovitelných zdrojů energií je otázkou energetické koncepce státu, jaký podíl, který druh výroby energie bude mít. Preferujeme tzv. vyvážený systém, který bude vybalancovaný a bude ekonomicky, hospodárně a výhodně pro občana jako spotřebitele využívat a určovat procento zastoupení jednotlivých druhů energií – z jádra, fosilních paliv i obnovitelných zdrojů.

Vlastimil Balín, jednatel OMMO Most, kandidát do Zastupitelstva města Mostu