Když Nečasovu ekonomicky neschopnou a klientelistickou, prokorupční vládu pravice vystřídala po mezidobí Rusnokova kabinetu koaliční vláda ČSSD, ANO a lidovců, veřejnost od ní právem očekávala poctivější, ekonomicky rozumnější a sociálně citlivější politiku. Předvolebních slibů v tom směru vydali zejména sociální demokraté víc než dost. Stačil ale sotva půlrok a narůstají rozpaky.

Vláda vedená předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou zatím sice nezavdává tolik obav z temných propojení s kmotry a sponzory v pozadí, jako to předváděl kabinet vedený ODS. Dokonce jí nechybí jistá ekonomická gramotnost a také určitá snaha dělat lepší sociální politiku. Stále více ale sílí pochyby o její výkonnosti a především o tom, zda vládní koalice jako celek je vůbec ochotna a schopna efektivně pracovat a plnit závazky k občanům.

Snad nejtypičtějšími znaky působení některých jednotlivých ministrů, Sobotkovy vlády jako celku a celé nynější koalice v Poslanecké sněmovně je dnes neschopnost kvalifikovaně organizovat a řídit práci sněmovny a spolupracovat navzájem při přípravě a přijímání zákonů. Předvolební slogan »makáme« dnes ve sněmovně působí komicky, jako bezobsažná fráze.

Pro pravici u moci bylo příznačné, že procedury součinnosti vlády i sněmovny uměla a dokázala jich efektivně zneužívat k omezování kontrolních funkcí parlamentu a ke škodě republiky a občanů. Tím, že nečasovská koalice jednotně »válcovala« opozici, prosazovala své legislativní návrhy a bránila vší silou demokratické parlamentní diskusi, dělala velmi účinně to, co vyhovovalo lobbistům, kmotrům v pozadí, klientům, církevním prelátům a sponzorům ODS a TOP 09.

Pro koalici ČSSD, ANO a lidovců je příznačné, že nezvládají organizaci a techniku práce sněmovny, sněmovních výborů, mizerně se připravují na jednání a jsou často ve své neumělé snaze napodobovat své předchůdce a »válcovat« opozici snadnou obětí kvalifikovaně jednajících a obstruujících klubů ODS a TOP 09. Koaliční ministři i poslanci se navzájem překvapují a nerespektují, poslanci koaličních klubů jednají a častěji i hlasují v plénu a výborech proti vlastním ministrům a předsedovi vlády. Zákony se šijí horkou jehlou, účelově mění bez ohledu na standardy a potřeby občanů a státu.

Výsledkem činnosti koalice ve sněmovně je tak zvýšená míra chaosu, ohromné ztráty času, snížení kvality práce a logicky i pokračující úpadek autority Poslanecké sněmovny v očích veřejnosti. Vzájemné přetahování a sprosté, vulgární napadání oponentů, vyložené schválnosti, zástupné rozmíšky a pokrytecké jednání zahlcují a místy i paralyzují sněmovnu nejen přičiněním části reprezentace ODS a TOP 09, ale i sociálních demokratů, zástupců hnutí ANO a lidovců.

Mizerná podoba nového služebního zákona vykšeftovaná nakonec s ODS a TOP 09, boj na zdrženou a odpor poslanců koalice proti valorizaci sociálních stipendií studentů vysokých škol ve výborech, oddalování přijetí zákona o obecném referendu i chuť porušovat při jednání pléna jednací řád sněmovny nebo jej ohýbat ve prospěch koalice, to jsou jen tři čtyři příklady toho, jak se pomalu v praxi mění v komično a rozplývají někdejší přísliby nové, kultivovanější a efektivnější politiky vítěze voleb a jeho koaličních partnerů. Jistě, každá éra má svého premiéra a buďme rádi, že každého premiéra čeká také derniéra.

Miroslav GREBENÍČEK, poslanec (KSČM)

publikováno 26. září 2014 v deníku Haló noviny
http://www.halonoviny.cz/articles/view/29792781