Vždy jsem podporoval integraci České republiky do Evropské unie, a proto mě zajímá, kdo může stát dalším členem EU.

Prezident Porošenko, stejně jako všichni politici, kteří přehlížejí ekonomickou realitu, ve mně budí značnou nedůvěru. Ukrajinský prezident ve svém projevu ani v nejmenším nereflektoval, že Ukrajina stojí oběma nohama ve státním bankrotu a aby se z této hrozby dostala, potřebuje zhruba 250 – 300 miliard eur a další stovky miliard eur by pak jeho země potřebovala k vybudování funkční infrastruktury a k modernizaci průmyslu a národního hospodářství.

Co by ale Ukrajina potřebovala v první řadě a co prezident Porošenko také vůbec nebral v potaz, je změna své politické struktury a kultury. Nyní politiku země ovládají oligarchové a jejich klany, které jsou napojeny na politické strany a pochopitelně se snaží ovlivňovat politická rozhodnutí tak, jak se to hodí právě jim, což neznamená, že je to v souladu se zájmy Ukrajiny. V ČR nyní můžeme sledovat, že část společnosti by zřejmě ráda nastoupila tuto „ukrajinskou cestu“, což je poměrně děsivé.

Česká republika byla na konci minulého režimu v mnohem lepší hospodářské kondici, než je Ukrajina nyní, měla lepší kvalifikační strukturu obyvatelstva a byla připravená na rychlé demokratizační změny, přes to do EU vstoupila až 15 let po pádu komunistického režimu. Pokud prezident Porošenko prohlašuje, že Ukrajina vstoupí do EU do šesti let, nemůže to myslet vážně.

Než Ukrajina vstoupí do EU, musí vyřešit své velmi vážné ekonomické a politické problémy, a to nelze dělat televizními prohlášeními zcela ignorujícími realitu, ale pouze naplňováním pečlivě navrženého, a hlavně realistického programu ekonomické obnovy. A pokud si prezident Porošenko myslí, že něco takového zvládne jeho země za šest let, hovoří to o jeho absolutní neinformovanosti nebo nekompetentnosti.

Jiří Paroubek