• Mohl byste stručně popsat vývoj osadního výboru v Litvínově?

Osadní výbor byl zřízen Zastupitelstvem města Litvínov na svém zasedání 28. 6. 2007. Osadní výbor byl zřízen pro městskou část Litvínov 8 – Janov v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb. v platném znění, §120, odst. 1.

Jeho vznik iniciovala aktivita místních obyvatel, kterým nebyla lhostejná zhoršující se situace na zdejším sídlišti. Neřešené problémy sociálně slabých a méně přizpůsobivých obyvatel narůstaly. To zhoršovalo kvalitu občanského soužití a mělo za následek rostoucí počet demonstrací a protestů na sídlišti Janov, jichž zase využívaly bojůvky DSSS, která situaci eskalovala, protože ještě pobízela nespokojenost místních občanů. Zájmem DSSS však nebylo řešení problémů, ale politický profit z nespokojenosti lidí, kteří se k této straně obraceli, protože byla v té době jedinou, aktivnější směrem k neřešené situaci. Lokalita Janov se následkem tohoto nedobrého stavu stala téměř „neobyvatelnou“ a nemovitosti v ní neprodejné.

• Proč máte v programu (za OMMO) zavedení osadního výboru v Lomu?

Osadní výbor je iniciativní a poradní orgán při zastupitelstvu města. Je oprávněn předkládat zastupitelstvu města, radě města a výborům návrhy týkajících se rozvoje části města a rozpočtu města. To je velmi dobré východisko pro prohloubení participace lidí na řízení a organizaci města nebo obce. Program OMMO je v tomto smyslu nastaveno také v dalších místech. Osobně vnímám velmi slabý zájem o komunální politiku, alespoň v našem městě. Právě proto bych chtěl pomocí osadního výboru zapojit větší část občanů Lomu do těchto aktivit. Kdo jiný, by se měl vyjadřovat a účastnit se na řešení problémů svého města nebo obce než jejich občané?

• Jaké obecně výhody vidíte v založení osadního výboru. Proč se podle Vás jedná o méně známou věc?

Výhody v založení osadního výboru vidím především v tom, že se do rozhodovacích a připomínkovacích řízení zapojí širší okruh veřejnosti. Chtěli bychom vytvořit přímou spolupráci mezi městem, samotným osadním výborem a městskou policií, ale i dalšími zájmovými a společenskými organizacemi, které váží nějaké aktivity lidí s dosahem na dění ve městě nebo obci.

• Obracejí se na Vás místní Romové s prosbou o pomoc/radu? Jaké máte postavení v místní komunitě?

Vzhledem k tomu, že pracuji ve vyloučené lokalitě v Litvínově – Janově na zdejší základní škole, tak se samozřejmě na mě někteří Romové obracejí se standardními dotazy, především z oblasti pracovně právních vztahů či problémů souvisejících s  bydlením.

• Setkal jste se někdy ve své funkci zastupitele s přezíravými postoji kvůli Vaší etnicitě?

Musím přiznat, že jsem nikdy po dobu výkonu zastupitelské funkce nepociťoval přezíravé jednání související s mou etnicitou, alespoň ne přímo a z řad občanů. Pravdou ale je, že jsem pro některé politiky z Lomu jistou hrozbou před blížícími se komunálními volbami. Starostka města Bc. Kateřina Schwarzová (S.cz) se v elektronické komunikaci vyjádřila ne příliš šťastně a samozřejmě nezapomněla zdůraznit občanovi města, který se na ni obracel o pomoc, že je zřejmě nespokojen s prací starostky, tak proto „kandiduje za Roma“ (jsem lídrem kandidátky OMMO v Lomu – pozn. autora). To považuji za nešťastné až hloupé od politických subjektů, jako jsou Severočeši.cz, dnes již rozpadlé na několik částí, kteří se snaží určovat politickou kulturu z pozice vedení města. Ale i toto patří ke stylu volební kampaně takových subjektů, a některých dalších na Mostecku.

• Jaké rady byste dal Romům, jak by se měli zapojit do veřejného života?

Nevím, jestli jsem tím, kdo by měl radit? Ale zřejmě se všichni shodneme na tom, že Romům chybí vzdělání, vyšší sociální a kulturní úroveň a dovednosti. Já osobně tuto nepřízeň přisuzuji vysoké migraci, kterou jsou právě Romové proslulí, ale chápu sociální a ekonomické důvody dlouhodobě se kumulující v této společnosti. A to již od doby, kdy byla fakticky zásadně omezena jejich přirozenost – tedy pohyb napříč většinovou společností, což bylo otázkou do té doby jejich určitých zvyklostí a tradic. Se zrušením „kočovnictví“ se měla změnit jejich přirozená vlastnost, nikdy se však přitom nenaučili sdílet hodnotově realitu a nároky většiny. Pokud se nezačne systematicky pracovat na účasti Romů a systému na vzdělávání, návyků a dovedností, a to i včetně dospělých, co nezvládli ani základní vzdělání, pak je romské etnikum odsouzeno k pouhému přežívání a živoření na okraji společnosti.

Marian Dancso, správce sítě v ZŠ Litvínov – Janov, zastupitel „Občané městu, město občanům“ (OMMO) v Lomu u Mostu. Kandiduje jako lídr kandidátky OMMO v Lomu.

(rozhovor zveřejněn také ... Zpravodaj AZ (září 2014).pdf (353,6 kB))