Pozorujete-li jednobuněčné slogany na billboardech a plakátech jednotlivých politických stran je to zcela jasné. Používají se tam omleté volební fráze, které známe v různých variacích již z minulých volebních bojů, ať již šlo o volby do parlamentu, senátu nebo komunálních zastupitelstev.
Jde o sliby, jejichž obsah je na první pohled nesplnitelný, neboť by to znamenalo často miliardové investice. Ty naše republika nemá a onen kandidát už vůbec ne, pakliže se nejmenuje Andrej Babiš.
Ovšem podvodníci nezřídka zkoušejí všechno možné – co kdyby to vyšlo a volič se nechal nachytat! Vzpomínáte si ještě na VV? Pakliže ano, tak vám nepotřebuji nic vysvětlovat.
ODS v Táboře slibuje to, co v době své vlády v tomto městě sama nebyla schopna splnit. Z čeho to bude nyní platit, plakát nevypovídá.
ČSSD nás navádí k hlasování tímto plakátovým heslem: „Jsme tým pro město – Měníme k lepšímu Tábor“. Čím mění město k lepšímu, to na plakátě nestojí a pokud je mi známo, tak o nějakých změnách k lepšímu ze strany ČSSD, táborský volič doposud nic neví.
ANO tvrdí - a to nejen v Táboře, že bude „makat“, ale na čem vlastně, to už se volič nedovídá. Nechci ANO nic podsouvat, ale samotné „makání“ nemusí ani z daleka přinášet ovoce. Člověk se může doslova „umakat“, aniž by výsledky jeho práce přinášely sebemenší efekt. Převážně, pakliže to má dotyčný v hlavě „vymakané“ je potom lepší "nemakat" vůbec.
TOP 09 prezentuje na volebním plakátě pro Tábor celkem 27 kandidátů se jmény a povoláními. K čemu však tito kandidáti budou pro město dobří se tam nedočtete. Vypadá to tedy na to, že tito lidé chtějí vehementně do zastupitelstva. Nabízejí pouze sebe s upozorněním, že mají zaměstnání a nechodí na pracovní úřad.
KČSM se na volebním plakátě shromáždila za jakousi miniaturní parní lokomotivou s upozorněním „Máme na to páru a nehrajeme falešně“ O jakou páru jde a na co, tak jako kde "nehrají falešně" se volič nedozví.
Aby nebyl táborský občan hned na samém počátku na omylu (viz plakáty konkurenčních stran) vydala KDU-ČSL Tábor tzv. „Volební noviny“, kde se dočtete vše podstatné. Novinkou je, že každý z kandidátů KDU-ČSL uvedený ve „Volebních novinách“ má svůj vlastní program v oboru ve kterém pracuje, kde se cítí být kompetentní a je připraven převzít veškerou zodpovědnost.
Lídrem kandidátky je Ing. Viktor Mačura, MBA (potraviny, zemědělství, rodinné vztahy), Danuše Průchová (důchodci, domácí péče, seniorské kluby), Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy (cestovní ruch, kultura, školství), Pavel Dvořák (bytová politika, vlastnictví nemovitostí, potírání pozemkových spekulací), Ing. Dagmar Bártová (sport a hry, mládež a financování sportovních oblastí pro mládež) a Mgr. Helena Plocková (sociální politika, tak jako vytváření podmínek pro vznik funkční a prostupné sítě pomoci pro společensky neúspěšné občany).
KDU-ČSL v Táboře nepracuje s otřepanými frázemi a naprosto nerealizovatelnými sliby, které nikoho k ničemu nezavazují. Její kandidáti vytvářejí realistické koncepce a nikoli „vzdušné zámky“. To přesto není otázka financí, podle hesla „kde na to vzít?“, nýbrž otázka kompetentní organizace, ideových představ a umění kreativní, plodné práce. Kreativní představy kandidátů KDU-ČSL Tábor, nejenže nejsou žádnou finanční zátěží, nýbrž ještě navíc mohou být základem silného finančního a devizového importu.
Abych byl konkrétní, dovolte mi příklad politiky na bázi reálného faktu. Lídr kandidátky Ing. Viktor Mačura, MBA pod sloganem „Tábor město pro celou rodinu“ (Volební noviny, str. 6) analyticky rozděluje problematiku do čtyřech jednotlivých sekcí:
1- program na udržení kontaktu s profesí rodiče na mateřské (kurzy, semináře, aktivní podpora zkrácených úvazků, atd.).
2- program komplexních služeb pro rodiny (technické, poradenské a vzdělávací).
3- program různých forem péče o děti (pružná pracovní doba v zařízeních pro děti, kroužky, zájmová činnost, setkávání rodin, atd.).
4- program pro oceňování organizačních, manažerských a pedagogických kompetencí, které rodič péčí o děti získává.
Zde nejde o něco naprosto nefinancovatelného, nýbrž ad hoc o schopnost kreativní organizace navrhnutého projektu. Autor uzavírá: „Využijme potenciál a kvalifikaci obou rodičů nejen ve prospěch rodiny, ale i ve prospěch celé společnosti. Z fungujících rodin těžíme víc, než si chceme a umíme přiznat.“ Ano, jde o to zbavit se nikoho k ničemu nezavazujících otřepaných frází a nastoupit s návrhy k řešení problémů všedního dne pro občany této země.
