Vážený pane ministře,
rád bych Vás interpeloval ve věci koeficientu u daní z nemovitostí. V roce 2009 bylo obcím umožněno zavádět místní koeficient, kterým mohou navyšovat daň z nemovitosti až na 5 násobek základní sazby. V roce 2010 se výměra této daně začala propočítávat jiným způsobem než do té doby a základní sazba se většinou zdvojnásobila. Tím mohlo dojít mezi lety 2008 až 2010 k zdesetinásobení této daně. Nezdá se Vám jako ministrovi financí možnost využívání těchto koeficientů nespravedlivá vůči občanům, kteří za stejnou výměru nemovitost platí různé daně. Obce které koeficient využívají a získávají 100% výnosu této daně, přitom často poskytují stejné služby jako ty co jej nevyužívají, či rozdíl mezi nimi neodpovídá jejich rozdílnému příjmu.
Ministr nebyl na ústních interpelacích přítomen, proto bych Vás rád seznámil s jeho písemnou odpovědí.
V úvodu své odpovědi ministr konstatuje, že daň z nemovitosti je důležitým zdrojem pro financování veřejných služeb na místní úrovni a v celé své výši je příjmem rozpočtu obcí.
Dále potvrzuje má slova, že od roku 2010 došlo skutečně k zvýšení základní sazby daně.
Pokud se týče místního koeficientu, právní úprava je poměrně striktní a umožňuje obci stanovit pro všechny nemovité věci na území obce pouze jeden místní koeficient ve výši 2,3,4 nebo 5. Místní koeficient nelze použít pro zemědělské pozemky. Poprvé ve zdaňovacím období 2009 místní koeficient stanovilo 389 obcí. V roce 2010, kdy byly zvýšeny některé základní sazby daně z nemovitých věcí, se počet obcí, které místní koeficient stanovily, snížil na 284. V současném zdaňovacím období 2014 z celkového počtu obcí 6248 stanovilo místní koeficient pouze 514 obcí, převážná většina stanovila koeficient 2.
Klíčovou část odpovědi ministra zde doslovně přepisuji:
Stanovení koeficientů, jejich změny nebo osvobození od daně z nemovitých věcí je výlučně v pravomoci zastupitelstva obce a je projednávána na veřejném zasedání. Je v zájmu občanů, aby sledovali, co se bude na zasedání zastupitelstva projednávat a s případnými dotazy týkajícími se důvodů stanovení např. místního koeficientu se obrátili na své zvolené zastupitele. Dosavadní praxe ukazuje, že stávající systém umožňující obcím rozhodovat samostatně o možnostech ovlivnění výše výnosu daně z nemovitých věcí prostřednictvím koeficientů je obcemi využíván. Je tak na zastupitelstvu příslušné obce, aby zvážilo zejména místní ekonomické a sociální poměry a případně rozhodnutím ovlivnilo výši daně z nemovitých věcí uplatňované v jejich obci.
Nyní předkládám svůj názor na odpověď ministra.
Jak ministr konstatuje, tak v roce 2014 využívá místní koeficient 514 z 6248 což je 8,2% obcí. Tím je více-méně řečeno, že je to problém marginální. Já jej však za takový nepovažuji. Je zde naopak jasně potvrzeno, že občané v oněch 514 obcích jsou znevýhodněni proti ostatním a neplatí pro ně rovnost před zákonem v daňových věcech. Dle logiky a principiální spravedlnosti, by občané v celé ČR měli platit stejné sazby daně, neboť nejsme federací, konfederací, unií, spolkovou zemí, apod.. Nechat občany napospas místním zastupitelstvům nepovažuji za spravedlivé, protože jednání zastupitelstev je sice veřejné, ale mnohdy se odehrává v prostorách, kdy se tam ani všichni občané kteří mají zájem nevejdou a navíc pokud nesledují pravidelně úřední desku, může jim jednání zastupitelstva uniknout.
Projednávání jakýchkoliv věcí v Poslanecké sněmovně je naopak velmi sledováno a medializováno. Pokud se tedy dohodneme v PS na zvýšení základní sazby daně z nemovitosti například o 10% pro všechny a místní koeficienty zrušíme, domnívám se, že tuto informaci se z médií dozví téměř všichni občané ČR. Tím zůstane zřejmě celkový výběr této daně ve stávající výši, avšak spravedlivě pro všechny dle jednoho systému výpočtu.
Sám ministr financí by jako úspěšný podnikatel v několika odvětvích měl vědět, že prodává lidem různé druhy zboží. Z jeho odpovědi lze tedy usuzovat, že mu nečiní problém stav, kdy si v Horní Lhotě můžete koupit ono slavné kuře za 50 Kč a v o dva kilometry vzdálené Dolní Lhotě za 250 Kč, i když příjem občanů v obou obcích je stejný. Záleží jen na obchodníkovi. Nejhorší je, že tito zákazníci/občané jsou nuceni nakupovat v místě pobytu a jinou možnost nemají.
V této věci budu dále interpelovat a činit kroky, aby tato nespravedlnost byla odstraněna.
