Tato informace prý zazněla od Leny Mlejnkové, předsedkyně klubu SLK (byť neurčitě - pod krycím názvem „rekonstrukce rady“) už týden předtím na setkání předsedů zastupitelských klubů.
Stejný den večer mi volal kamarád: „Zuzko, tak zítra se bát nemusíš, odvolávat tě nebudou.“ „Jak jsi na to přišel?“ „Teď jsem poslouchal Půtu na Radiožurnálu. Počkej, pošlu ti odkaz. Říkal, že o odvolávání nic neví!“
Rozhovor mě opravdu překvapil. I když vlastně jen potvrdil, že hejtman má velký problém odpovědět podle pravdy i na přímou otázku. Tuto zkušenost jsem za naši spolupráci učinila několikrát, akorát ne vždy je to takto snadno doložitelné. I to je důvod, proč důkladně vážím, čemu z úst hejtmana věřit a čemu ne.
Pro doplnění – těžko někdo může věřit, že člověk, který hlavně tlačil na mé odvolání, by byl den před odvoláním v informačním vakuu, a nic o tom nevěděl.
Již jen dokreslením situace bylo, že Martin Půta osobně se mého odvolávání nezúčastnil. Jako režisér, který při premiéře zinscenované hry stojí mimo pódium a jen sleduje herce na jevišti…