Mezi členskými státy najdeme země, kde je volební účast tradičně velmi vysoká. Je to například Belgie (90 %), Lucembursko (86 %) nebo Malta (75 %). Na druhé straně jsou rovněž země, kde je volební účast tristní a k této skupině se řadí i Česká republika s druhou nejnižší volební účastí 18 % (Primát si drží Slovensko s pouhými 13 %). Voleb se tedy zúčastnilo celkem 163,5 mil. obyvatel EU, což je necelých 43 % voličů. V roce 1979 to bylo 62 %, což byla rovněž nejvyšší volební účast za celých 35 let.
V porovnání s rokem 2009 klesla volební účast o 0,36 % (z celkového počtu možných voličů). V České republice se pak k volebním urnám dostavilo celkově o 10 % méně voličů a v Lotyšsku byl pokles dokonce 24%.
Stejně jako v předchozích volbách měli nejvyšší zastoupení voliči 55+ s celkovou účastí 51 %. Naopak nejmenší zájem o volby byl mezi mladými lidmi ve věku 18(16)-24 let, kde účast tvořila necelých 28 %. Čeští voliči nebyli věkově vyhranění, skupina voličů 18-24 let dosáhla 16 %, 25-39 let 17 %, 40-54 let 18 % a 55+ 19 %.
Česká republika zažila volby do EP od vstupu do EU celkem třikrát, a to v roce 2004, 2009 a 2014. V prvních dvou případech byla účast téměř shodná, a to 28 %. I přes velmi nízkou volební účast má Česká republika v poměru k počtu obyvatel s 21 sedadly jedno z nejpočetnějších zastoupení poslanců. Do EP byli zvoleni poslanci za TOP09+STAN, KDU-ČSL, ČSSD, ODS, ANO 2011, KSČM, Svobodné a nezávislí.
Zajímavé je i zastoupení mužů a žen v EP, které je v případě České republiky 24 % ku 76 % ve prospěch mužů. Tradičními zeměmi s vyrovnaným genderovým zastoupením jsou skandinávské země, Estonsko, Irsko či Malta, kde si ženy dokonce drží 66% převahu.
