S koncem vlád Václava Klause a budováním sociálního, rozuměj socialistického, státu dalšími vládami , lhostejno zda se sami označovaly za levicové či pravicové, přišly další útoky státu na tvrdě vydřené peníze podnikatelů. Socialismus je prostě potřeba krmit. Jedním z nejodpornějších ataků na podnikatele je přímý zásah do samotného základu podnikatelských aktivit – svobodné tvorby cen. Není snad v naší současné ekonomice většího rezidua totalitního systému, a že je v této oblasti stále ještě velká konkurence, než státem určované ceny cigaret. Je to, jak za starých časů, sejde se vláda a jedná, kolik mají stát startky. Připomíná mi to Adolfa Hitlera, který trval na tom, že ,,brouk“, kterého prý osobně dokresloval, nesmí stát více než 1 000 marek, aby si ho mohl každý pracující koupit, nebo zasedání ústředních výborů o cenách pohonných hmot, piva, chleba, toaletního papíru a všeho možného. Že celá tahle regulace přináší spíše negativní důsledky, se nemůže divit snad vůbec nikdo.
Nemyslím přitom negativní důsledky makroekonomické, související s nižším výběrem daní z levnějších cigaret a zdravotní – všimněte si, Vážení čtenáři těchto řádek, že regulována(držena na nízké úrovni) není cena zdraví prospěšných potravin, či dětských věcí, ale jedné z nejzávažnějších škodlivin. Jak směšně a farizejsky v této souvislosti působí pokusy regulátorů zmírnit důsledky kouření prostřednictvím zákazů kouřit v restauracích, parcích, na zastávkách atd..
Chci spíše upozornit na takové důsledky regulace cen cigaret, kterým zatím nebyla věnována mediální pozornost – snížení dostupnosti produktu a likvidace drobných podnikatelů.
Vy, kteří jste se ještě nezbavili ,,odporného zlozvyku“, jistě znáte situaci, kdy Vám znenadání večer dojdou cigarety a potřebujete si rychle koupit nové. Co teď? Poblíže je pouze restaurace, ale tam buď cigarety nevedou, nebo mají jenom velice omezený výběr. Zamysleli jste se někdy nad tím, proč tomu tak je? Já vám to povím: důvodem Vaší nespokojenosti a dalších, kteří se ocitli v podobné situaci, není lenost či zlá vůle majitelů restaurací, ale nesmyslná podoba zákona, který určuje ceny cigaret včetně hrubého zisku pro jejich prodejce. Z nich se totiž stávají poskytovatelé téměř bezplatné služby. Jak jinak si vyložit fakt, že je prodejcům státním monopolem určen v případě prodeje levnějších cigaret hrubý zisk, z něhož musí ještě odvést daně, zaplatit energie a zaměstnance atd., ve výši 5%?( např. hrubý zisk z prodeje u nejoblíbenějších cigaret Start, Red&White či Victory činí cca 3,50Kč při ceně krabičky 79, resp. 82korun)! Vůbec se pak nedivím provozovatelům restaurací a podobných zařízení, že na takovéto podmínky prodeje nepřistoupí a levnější cigarety prostě neprodávají.
Praxe státem regulovaných cen názorně ukazuje, jakým směrem může vést přehnaná regulace cenového trhu, prosazovaná Evropským svazem a realizovaná našimi vazalskými vládami. Tato praxe nás vrací do doby ,,reálného socialismu“ - zboží není tam, kde by normálně mělo být, z prodejce/podnikatele se stává bezplatný distributor a z "našeho zákazníka/našeho pána" lovec/hledač.
Sám provozuji malý obchod a bar a situaci tedy dobře znám. Zatímco u ostatního zboží se kdykoliv, když dochází, snažím toto co nejrychleji nahradit, u cigaret je mi to vcelku jedno. Pro stálé zákazníky či štamgasty v baru je schovám pod pult(opět reminiscence reálného socialismu), ostatní ať si je koupí, kde chtějí.
Omezení dostupnosti však není jediným negativním dopadem kritizované regulace. Dalším je krach malých živností trafikantů. Nemám sice zmapováno, jak jinde v Čechách, ale v Děčíně a okolí, kde žiji, rapidně ubylo těchto provozoven. A není se co divit. Stačí si jenom spočítat, kolik cigaret by trafikant musel prodat, má-li z krabičky hrubý zisk 3,50 Kč, aby pokryl náklady na nájem + energie a ještě něco vydělal.
Není přitom pravdou, že odstranění cenové regulace by omezilo dostupnost levnějších cigaret. Kdo pamatuje situaci před zavedením státem regulované ceny, vzpomene si, že i tehdy se daly koupit levné cigarety. Někteří prodejci prostě ,,jeli na obrat“ a točili velké množství cigaret za nízkou cenu.
A nejen to. Byl porušen princip rovnosti v podnikání na trhu. Bohužel musím konstatovat, že jako první s tímto narušením svobody trhu přišla již vláda Václava Klause, která odmítala privatizovat bankovní sektor. Není pak divu, že to byla právě banka, konkrétně Česká spořitelna, která byla jako první sanována ze státních peněz. To ještě vláda Miloše Zemana omlouvala(!) tím, že zachraňuje peníze drobných střadatelů. V dalších letech, zejména po vstupu do EU, však již vlády spustily přerozdělovací mašinérii naplno a „nebyl čas“ omlouvat se. Tržní systém se transformoval ze základu , stojícího na pojmech „nabídka/poptávka“, „podnikatel/pracující“, „zisk/ztráta“ na základ bazírující na vztahu „skrze stát/bez pomoci státu“. Kdo má oči a je schopen je používat, vidí důsledky této transformace všude. Stačí se jenom projet po našich městech a vesnicích. Prý jsme z východoevropských zemí aktuálně ekonomikou s nejvyšším růstem. To ale právě na oněch městech a vesnicích není vidět. Všude zchátralost a chudoba, jediné, čemu se snad trochu daří, je erární majetek. Ale to především ten, který slouží bezprostředně místním politikům a úředníkům. Budovy radnic jsou zpravidla jednou z nejvýstavnějších budov v obci a vybavení kanceláří rovněž nezaostává. To veřejné komunikace, silnice a chodníky, se takové pozornosti/financování rozhodně netěší.
Obávám se, že vládnoucí marxismem odkojení mocní vycházejí ve svých atacích na podnikatele v podobě nových a nových zákonů a nařízení typu losování účtenek, on-line registrace tržeb, zákaz kouření, zákaz heren z marx-leninského antagonismu „vykořisťovatel/vykořisťovaný“, přičemž nevidí/možná nechtějí vidět, že základem dnešního antagonismu je vztah produktivní(vytvářející užitnou hodnotu)/parazitující. Nejsem schopen posoudit, zda si to dominující marxisté neuvědomují, či pouze nejsou schopni připustit, ale mnohé jimi dnes glorifikované instituce(státní, veřejné a kulturní, neziskovky, atd.) spadají právě do oné druhé kolonky. Doufám, že až to většině pracujících, kam patří i drtivá většina podnikatelů, „docvakne“, dojde k razantní změně poměrů směrem k přesunu moci od parazitů k těm, kteří užitné hodnoty svou prací tvoří.
