Při pohledu na videa islamistů oslavujících ničení “pohanských model”se ve mne, jakož to archeologovi, vře krev. Zázraky iracké archeologie nevyčíslitelné hodnoty jsou tu ničeny s brutální bestialitou. Ponechme nyní stranou jejich odporné zločiny vůči ostatním lidem, ve jménu jejich zvráceného výkladu islámu.
Argumenty islamistů vycházející z výkladu Koránu, jež by je opravňovalo k ničení památek jsou naprosto zcestné. Zničení soch dávných starověkých božstev jen potvrzují indicie o naprosté neznalosti Koránu příslušníky IS, a jen tímto prokazují mnohá svědectví lidí, pobývajících určitý čas v IS. Příslušníci IS se ohání slovy Proroka o ničení model. Sám jich údajně při svých výbojích prý mnoho zničil, i při samotném obsazení Mekky. Tyto modly však byly tzv. živé, tedy ty, ke kterým se lidé tehdy modlili. Nebo byly symbolem kultury daného národa. V minulosti tak tomu mnohdy bylo při ovládnutí momentalně slabších těmi silnějšími. Zničením takových zpodobnění bohů se měla podkopat jejich “božská síla” a podrobenému národu lépe vnucena ideologie nová. Ničení “model” již tisíce let zaniklých říší Akkadu a Asýrie jen dokazuje kulturní návrat této oblasti v držení IS do “pravěku”.
Evropa si podobnymi excesy v minulosti prošla taktéž, ale snad již tohle máme za sebou. Ohavnost takových “zločinů “ by ale neměla být úplně zapomenuta.
S podobným ničením symbolů nepohodlné víry - křestanství si v moderní době zadala ideologie stalinského bolševismu v Rusku při ničení ikon a celých křesťanských svatostánků. Nacismus se svým ničením symbolů judaismu. Čínský maoismus se svou Kulturní revolucí.
Zkušenost tohoto rázu máme i doma. V historii českých zemích se děla ve jménu reformace, ať již po kalvínském či po táborském “ohňovém” způsobu.
Jen tolik námi obdivovaná katedrála sv. Víta by mohla vyprávět o kalvínské “očistě” za časů panování “zimního krále” Fridricha Falckého.
Ale zpět k této nejnovější kulturní ztrátě. Ptám se proč? Vedení IS asi zamýšlí dalším takovým zločinem snad ještě více ranit západní svět. Zdá se, že v mém případě se jim to podařilo.
Tolik o mém rozhořčení nad ztrátami vzácných kulturních památek v současnosti v podání “neohrožených” bojovníků IS.
