Mgr. Jan Klán

  • KSČM
21/3 Položit dotaz
139 Sympatizovat
2 Do přátel
90% Doplnit profil
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 3,38. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

24.03.2015 8:08:30

Choroba Západu

Choroba Západu

Článek se zabývá problémy Západu, proč je nespokojenost s politikou a které události nás budou ovlivňovat v roce 2015.

 Euro – atlantická civilizace je v současné době vážně nemocná. Její anamnéza se může definovat několika způsoby. Nicméně jeden základní prvek oné anamnézy převažuje. Je jím neschopnost vládnutí a řešení problémů, které se v „západní“ civilizaci objevují od nástupu kapitalistické globalizace a rovněž od zlomového roku 1989.   Nejen v celém západním světě, ale i v naší České republice pociťujeme stejné problémy. Například od roku 2004 projevuje většina Američanů v průzkumech veřejného mínění nespokojenost s tím, jak jejich politické elity vládnou. Počet těch, kteří toho mají v USA lidově řečeno plné zuby, několikrát od onoho roku přesáhl i 80 %. Jedná se o dost vysoké číslo, které dokonce převýšilo i věhlasnou aféru z doby Nixona – Watergate.   V naší republice jsme na tom dost podobně. Řada sociologických výzkumů našich agentur (STEM, CVVM, Median), ukazuje na fakt, že i naši občané jsou znechuceni politikou a samotným vládnutím. Vše reflektuje nízká důvěra v Parlament jako celek. V posledním roce se sice důvěra o něco navýšila, ale i tak se pohybuje na hranici kolem 35 %, alespoň takové číslo uvádí poslední výzkum společnosti CVVM. Jedná se o velice malé číslo a ve své podstatě reflektuje západní výzkumy z jiných zemí. Od roku 2010 však došlo k navýšení důvěry občanů v politiku. Tento posun lze přisuzovat jednak změnou vlády ve volbách roku 2013 a ukončení neoliberálních vlád. Dalším faktorem, který pomáhá navyšovat důvěru, jsou krajské vlády, které jsou vesměs levicové (KSČM a ČSSD).   Další příklad krize politiky jako celku nám ukazuje příklad Konzervativní strany ve Velké Británii. Ta ještě v polovině 20. století měla více jak tři miliony členů. V roce 2015 se jejich počet snížil na pouhých 200 tisíc. I to svědčí o prohlubující se krizi politiky v západním světě a nechutí lidí vstupovat do politických stran. Další problém, který ohrožuje samotnou existenci západní civilizace je nástup radikálních pravicových stran typu Le Penové nebo Farangea. Tito populisté sbírají hlasy na faktu, že demokracie západního střihu nejsou schopny na současné problémy s imigrací pružně a rázně reagovat.   Probuzení z tohoto neblahého stavu může přinést letošní rok 2015. Ten se zcela jistě ponese v duchu selhání politických elit. Nahrávat této diskuzi budou zejména dvě významná výročí. Prvním bude 50 let od úmrtí W. Churchilla a poté 200 let od narození Otto von Bismarcka. Jedná se o dva velikány, kteří se navždy zapsali do lidských dějin. První co by jeden ze tří tahounů k porážce fašismu a nacismu a druhý, který jako první zavedl důchodový systém. V tom všem bude korespondovat výročí 70 let od konce druhé světové války a to zejména ve vztahu západu a konfliktu na Ukrajině. Nepochybně se bude reflektovat nástup Islámského státu.   Lze jasně říci, že bruselské a washingtonské elity začínají být neplodné vůči jiným variantám vládnutí. Nechtějí za žádnou cenu připustit možnost například asijské cesty a to zejména vývoj zemí spadající do tzv. BRIČS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika). Právě v Číně se životní úroveň chudých zvyšuje mnohem rychleji než například v Indii.   Z nastíněných problémů by se měly vyvinout dvě diskuze. První bude obsahovat téma nad reformou samotných států. Tedy nad tím jakou podobu bude mít stát v budoucnu a kolik své suverenity je ochoten odevzdat například nadnárodním společenstvím typu EU. Druhá debata se povede nad budoucností samotného pojmu demokracie. Půjde o to, zda bude existovat kapitalistická demokracie nebo zda se vyvine nějaká nová forma? Nebo snad dojde k rozšíření státního kapitalismu?   Pokud nedojde k razantnímu obratu od finanční lobby a přitažení uzdy globalizaci, tak se svět bude blížit ke globálnímu konfliktu. K válce, která se povede jak reálně, tak virtuálně. Půjde o válku devastující, boj o vodu, životní prostředí, nerostná bohatství. Nad tím vším se musí zamýšlet nejen politické elity, ale i samotní lidé. Možnosti reformy dle mého názoru existují. Jedná se o dvě cesty: první možností je nástup nového socialismu pro 21. století a tou druhou je asijská nebo BRIČS modernizace ekonomiky, politiky a samotné společnosti.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama