Ačkoliv se z jeho strany nejednalo o oficiální (či chcete-li) protokolární záležitost, podařilo se nám spojit a zašli jsme spolu na kafe a dezert. Ostatně často jsem to takto také v zahraničí dělal, neboť člověk se tak paradoxně dozví o daném městě více než při oficiálních návštěvách s delegacemi. Při vší smůle se v jednom z pražských lepších podniků podařilo obsluze polít nás kávou, takže pan Brown na tuto návštěvu Prahy nejspíše nezapomene.

Auckland je největším, jeden a půl milionovým městem Severního ostrova Nového Zélandu. Avšak není hlavním městem. To je na rozdíl od evropských zemí - včetně třeba Rakouska či Česka - něco zvláštního. Z hlediska samosprávného bylo celé město administrativně sloučeno dohromady až v roce 2010, do té doby probíhaly volby pouze v místních distriktech. V roce 2010 tak byl pan Len Brown do funkce poprvé jmenován (předtím byl starostou v obvodu Manakau City, jižní část Aucklandu) a až následně v roce 2013 již v regulérní v přímé primátorské volbě svůj mandát obhájil.

Zajímavé je, že na Novém Zélandu jsou tedy municipální volby každé tři roky a pan Brown na to velmi žehral. „Skončí volby a člověk se už připravuje na další“, mi tenkrát sdělil. Ale to by ještě nebylo to nejzajímavější. Na mou otázku jestli je konzervativec mi odpověděl, že nikoliv. Kdyby prý byl členem jakékoliv strany, nebyl by nikdy zvolen. Překvapeně jsem zareagoval a zeptal se, kdy se tedy člověk stane členem politické strany a odpovědí mi bylo, že až (zejména když) chce kandidovat do národního parlamentu.

Nedlouho poté jsem si vyhledal výsledky zmíněných voleb z roku 2013 a v záhlaví tabulky primátorských kandidátů ve sloupci označujícím příslušnost ke straně jsem našel „Affiliation (if any)“. Pamatují tam holt na řídkost stranictví i ve výsledkových tabulkách.