Ztotožňuji se s názory Tomáše Pajonka a k jeho pohledu nemám co dodat. Tímto článkem se však chci opřít do Ministerstva vnitra, pokud je pravda, že chce pomocí účelového zařazení na seznam nežádoucích osob zabránit motorkářům průjezdem částí Evropy oslavit výročí konce druhé světové války.
Nežádoucí osobu definují §§ 154 a 155 Zákona o pobytu cizinců. § 154 definuje nežádoucí osobu takto: "Nežádoucí osobou se rozumí cizinec, jemuž nelze umožnit vstup na území z důvodu, že by tento cizinec při pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek, ohrozit veřejné zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy." Ptám se tedy - jak mohou tito motorkáři ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem veřejný pořádek, veřejné zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy - více než jiní motorkáři, kteří naším územím běžně projíždějí? Třeba takoví Hells Angels byli v Praze před pěti lety. Podívejme se přitom na jejich historii konfliktů se zákony.
K zařazení na seznam nežádoucích osob může podle zákona dojít třemi způsoby:
- na základě vlastních poznatků Policie ČR, požadavku správního úřadu, tajné služby nebo závazků z mezinárodní smlouvy nebo
- na základě pravomocného rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění nebo o správním vyhoštění nebo
- v případě, že cizinec měl odjet a ČR s ním měla zbytečné výdaje (stručně převyprávěno).
Zdá se tedy, že v uvedeném případě dává smysl jen první varianta. Pátý odstavec § 154 přitom pro tento případ stanoví: "Ten, kdo žádá o zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle odstavce 1, musí dbát na zachování přiměřenosti mezi důvodem pro toto zařazení a důsledky tohoto zařazení. Policie je oprávněna požadovat po tom, kdo uplatňuje požadavek podle odstavce 1, prokázání přiměřenosti podle předchozí věty, pokud tato přiměřenost není prokázána v požadavku. Při prokazování přiměřenosti je třeba zejména posuzovat dopady tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince."
Věřím tedy, že pokud šlo o návrh správního úřadu (byť policii nadřízeného Ministerstva vnitra) či tajné služby, využije policie svoji pravomoc a bude po žadateli požadovat prokázání přiměřenosti požadavku. Samotné podezření na "propagandistický a provokační charakter" (jak je psáno v odkazovaném článku) za ohrožení nepovažuji. Koneckonců, nejlepší propagaci této jízdě dělají její odpůrci. Pokud by na Noční vlky nepoukazovali, jistě by projeli téměř bez povšimnutí.
Nejsem fandou pana Putina ani Nočních vlků. Nejsem ani motorkářem. Jen se obávám, aby nezačalo docházet ke zneužívání správních a bezpečnostních pravomocí k politickým účelům. Policie je zde pro ochranu života a majetku, ne pro prosazování politických cílů, ať jsou deklarované sebekrásněji. Jakmile totiž bude Rubikon zneužívání státních složek pro politické účely překročen, bude cesta zpět ještě obtížnější než dnes. Nejde totiž nejspíš o první případ. Narážím na některé dřívější kauzy, třeba na tu, která shodila vládu a nakonec se smrskla na darovanou kabelku s nezaplacenou darovací daní.
Pokud chtějí nejsilnější strany ČR vymezit proti komukoliv, nechť tak učiní v Parlamentu a ne prostřednictvím správních úřadů. Správní úřady by měly občanům sloužit, ne je "vychovávat" či "chránit před špatnými názory".
Karel Zvára
místopředseda Svobodných