Z jeho prohlášení je mi zle, jelikož uvedl následující: „Na druhou stranu jsme velmi podrobně sledovali model, který byl použit na východě Ukrajiny, v Doněcku, Luhansku a v dalších městech. Šlo to jakoby přes kopírák a popírá to teorii o lidovém povstání. Skupina civilistů obsadí budovy administrativy, muži, ženy, děti. Do dvou dnů se tam začínají nosit zbraně, ženy a děti odcházejí, zůstávají ozbrojenci. Pokud se jim postavíte rychle čelem, jako to udělali třeba v Oděse, kde je prostě upálili, nebo v Dněpropetrovsku, kde je prostě zabili a pohřbili u silnice, tak máte klid. Když to neuděláte, tak máte válku. To je celé.“

Pan Bartuška tím chtěl Ukrajincům říci, že pokud se jim nelíbí na Ukrajině a táhne je to na východ k Rusku, bude nejlepší je rychle zneškodnit a umlčet, aby byl klid a ne válka. Takovéto pokusy o klid a mír jsme tu již několikrát v historii měli. To když posílali Němci do plynu Židy, když Turci vyvražďovali Armény, nebo když probíhaly etnické čistky v bývalé Jugoslávii a myslím, že se tomu říká genocida.

Na celé této události mě znepokojuje i další věc a to, že o prohlášení pana Bartušky nebyly žádné informace ve veřejnoprávních médiích a nezaujali k nim kromě prezidenta, který to označil za fašistický výrok a ministra zahraničí, který Bartušku shledal cynikem, jehož názory jsou morálně neobhajitelné, své stanovisko také další čelní představitelé naší vlády.

Kdo k tomu ale své stanovisko ihned zaujal je novinář a hostující profesor na New York University Tomáš Klvaňa, který je autorem již několika rozporuplných vyjádření a na adresu výroku pana Bartušky na svém facebookovém profilu mimo jiné uvedl: „Václav to možná řekl neobratně, ale má pravdu.“