Ano, na Ukrajině se situace velmi zvolna zlepšuje, což je dobře, ale zdaleka není vyhráno. A ani, když zbraně utichnou a nastane očekávaný mír, ještě vyhráno nebude. Mnoho nevyjasněných zločinů zůstane jako velká skvrna v duších lidí. Snaha objektivně je vyšetřit, zřejmě hned tak nebude.

A právě v této době máme v naší Poslanecké sněmovně ve druhém závěrečném čtení schvalovat asociační smlouvu mezi EU a Ukrajinou. Smlouva samozřejmě neznamená okamžitý vstup Ukrajiny do EU, ale zahájení rozhovorů o případném přistoupení, na jejichž konci by se Ukrajina měla stát členem Unie.

V PS jsme si v prvním čtení mohli vyposlechnout spousty různých vyjádření ze všech stran. Návrhy na zamítnutí či odložení projednávání na neurčito neprošly a schválení smlouvy ve druhém čtení doporučil i sněmovní zahraniční výbor. Je velmi zajímavé, že i přes mnoho nejasností se ve sněmovně najde spousty horlivých zastánců rychlého schválení této smlouvy. Střelba na Majdanu, Korsuňský masakr, upalování v Oděse a mnoho a mnoho dalších nevyjasněných zločinů proti lidskosti jim zřejmě nebrání v jejich postoji. Je to pro mě dosti nepochopitelné. Sám nejsem proti přístupu Ukrajiny do EU, ale jako země s vyřešenou minulostí, a nikoliv jako země, která nám do ní přinese nacionálně nesnášenlivý přístup k některým národnostním menšinám, které na ní navíc žijí desítky či stovky let.

Dle nejnovějších údajů prohloubila ukrajinská ekonomika svůj propad v prvním čtvrtletí letošního roku na 17,6 procenta z patnácti procent v předchozím kvartále. Celkový pokles v letošním roce se dle MMF odhaduje na 5,5 procenta. Žádné pozitivní zprávy. Ukrajina už v březnu dostala od MMF prvních pět miliard dolarů (121 miliard korun). Během čtyř let to má být 17,5 miliardy dolarů a celková pomoc, včetně úspor z restrukturalizace ukrajinského dluhu, má být 40 miliard dolarů (968 miliard korun). V důvodové zprávě asociační dohody s Ukrajinou lze zjistit, že implementace bude stát Ukrajinu dalších 104 miliard dolarů, které Ukrajina nemá, a není jasné, odkud je chce vzít. Je tedy jasné, že Ukrajina bude nyní »evropskou dírou na peníze«. Velice mě bude zajímat a pozorně budu sledovat, jak se na řešení nelehké situace bude aktivně podílet i úzká skupina ukrajinských boháčů, kteří ke svému majetku přišli mnohdy dosti spekulativní cestou.

Podmínkou prosperity Ukrajiny je však mít dobré vztahy jak s EU, tak i s Ruskem. Musíme si uvědomit, že Ukrajina má cca padesát milionů obyvatel, všudypřítomná je korupce, v hospodářství chybí efektivita a dnes by tato země představovala pro EU velký ekonomický problém. Na Ukrajině mají navíc svůj velký spekulativní zájem USA, které touží po nejkvalitnějších půdách pro zemědělství, kde chtějí pěstovat geneticky upravené plodiny. Firmy jako Cargill, Monsanto, DuPont jsou na Ukrajině dnes velmi aktivní. Nakoupit levně zemědělskou půdu a po očekávaném vstupu Ukrajiny do EU zahltit Unii svou výrobou. Jak jednoduché a logické. Zájmy USA a EU se však liší. Cílem EU přece rozhodně není za cenu vlastního úpadku se radovat z růstu Spojených států. Cílem Evropské unie musí být mír v Evropě a ekonomický růst, který se bude projevovat ve všech členských zemích a z nějž budou získávat prospěch všechny vrstvy obyvatel EU.