Mladá Československá strana sociálnědemokratická na svém sjezdu v srpnu 1907 projednala zprávu Františka Modráčka[1] a přijala usnesení o významu družstevnictví pro stranu, společnost a její vize. Družstevnictvím se pak pravidelně zabývala až do roku 1948 na každém sjezdu. Když jsem o něm hovořil na sjezdu ČSSD před dvěma měsíci, zdá se, že mi mnozí ani nerozuměli. Družstva upadají do zapomenutí.
Uplynulo téměř 140 let od založení této strany. Léta rozvoje družstevní myšlenky a jejího rozvoje i ztrát. Léta plná paradoxů. Tak, jak dějiny zmítaly mladou samostatnou republikou, tak zmítaly i družstevnictvím. Poměrně početný sektor družstev spotřebních, dělnických, bytových existující ještě v roce 1948 noví komunističtí samovládci nejprve postátnily, protože kapitálové podíly členů a jejich majetková účast jim byla trnem v oku. Ale když jim v realizaci utopistických vizí docházel dech a peníze, tak družstva, zejména bytová, sami zakládali a postavili až 800.000 družstevních bytů, síť družstev Jednota, družstva výrobní a invalidů. Samostatnou kapitolou byl vznik družstev zemědělských, který byl drastickým nástrojem násilné socializace vesnice a jen málo kdo ví, že do roku 1990 naše JZD Mezinárodní družstevní svaz neuznal jako subjekty odpovídající hodnotám družstevním.
A absurditě doby nabytá svoboda po roce 1989 družstva transformačním zákonem dosti poškodila. Křivdy družstev zemědělských nenapravila, majetek družstev bytových rozdala členům, ale také zastavila jakýkoliv jejich další rozvoj, nástroje, které by umožnili výstavbu družstevních bytů, nepřijala a tak se bytová družstva uzavřela sama do sebe. Jsou dnes úspěšným a respektovaným správcem bytového fondu ale atributy družstev ve světě, tedy solidarita, vzájemná podpora a rozvoj – to jaksi, až na nepatrné výjimky, družstva současnosti nepřinášejí.
I Česká strana sociálně demokratická jakoby zapomněla svoji historii. Nehledí na praxi ostatních moderních zemí. Nezkoumá, jakou roli hrají například bytová družstva v Německu, Rakousku, Skandinávii. Nezajímá se o důvody proč v USA je 100 milionů členů družstev (úvěrních, farmářských). Nezabývá se potenciálem družstev v oblasti levného bydlení ve světě.
V roce 2004 vláda podepsala s představiteli družstevních svazů memorandum o spolupráci. Centrála družstev – Družstevní asociace ČR se stala připomínkovým místem pro legislativu. A konečně v roce 2006 vznikla usnesením vlády Rada vlády pro družstevnictví. Byl to též důsledek doporučení VS OSN obsahující výzvu vládám k podpoře role družstev ve společnosti. Že Topolánkova vláda tuto radu zrušila, nikoho nepřekvapí. Ale zda nalezne vláda současná smysl ve využití družstev pro řešení řady problémů je otázkou se zatím nejasnou odpovědí.
Částečně si za to družstva mohou sama. Nejsou vidět ani jejich představitelé, jejich rozvoj se zastavil. Bytová družstva po deset let má v čele svého svazu člověka, který jen v důsledku promlčení trestného činu nebyl za machinaci a kšefty s družstevními byty, které se ještě dostavovaly po roce 1990, odsouzen. Ale to je jiná kapitola. Tolerovala se větší zlodějina, když družstvo Včela zneužitím zákona ovládl jistý podnikatel, který tak získal majetek v hodnotách až miliardových. Družstva byla koncem devadesátých letech u politiků subjektem minulosti, o světě nic nevěda.
Tak v zahraničí je tomu jinak. Družstva byla například též prostředníkem komunikace mezi Izraelem a Palestinou (rozhovory v Norsku byly zprostředkovány izraelským Histadrutem a Palestinskými družstvy). Systém malých úvěrů v Indii formou finančních družstev výrazně pomohl boji s chudobou. V mnoha zemích pomáhají družstva řemeslníků – živnostníků vést společně a efektivně například účetnictví, společný manažér sjednává zakázky, organizují společnou dopravu materiálu. Příklady prospěšnosti družstev v současnosti je nepřeberné množství. Ve světě. U nás ne.
Aktuální je nyní možná role družstev sociálních, které jsou novou civilní legislativou upraveny v zákonu o obchodních korporacích. Jejich využití při výstavbě levných malometrážních bytů se přímo nabízí a zdá se, že mnozí politici o jejich využití uvažují. Sociální bytové družstvo může sehrát roli právě toho neziskového subjektu, který by pro osoby s osvědčením o nutné sociální pomoci mohli důstojně bydlet za nižší ekonomické nájemné. To by prospělo mladé generaci a řešilo též propopulační problém, ale také by ulehčilo situaci seniorům, kteří stěží udýchají neustále se zvyšující náklady na bydlení. Šéfporadce premiéra Vladimír Špidla již více než před rokem sdělil, že s využitím družstevní myšlenky vláda počítá. Ještě nedopočítal, bohužel. Na loňské konferenci na stejnou notu hovořili dnešní ministři Mládek a Zaorálek. Nyní si družstev, trochu nesměle ale jako jediná všímá ministryně Marksová, neboť řeší sociální bydlení. Ale není to škoda především pro společnost? Nemá vláda zájem přinést cosi osvědčeného, vyzkoušeného, co lidem zejména s nižšími příjmy ulehčí a uleví?
Bude za pár let vůbec někdo mít šanci psát o roli družstevnictví v první polovině 21. století? Ve světě nesporně, fungující systémy se neruší. Ale u nás? Nebo bude role družstev zapomenuta?
[1] Dědeček JUDr. Petry Buzkové, známé političky ČSSD
