Ministerstvo školství podle ní sice připravilo návrh novely, který má nahradit 17 let starý zákon, ale neřeší v ní žádná zásadní témata ani vývoj, který české vysoké školy zasáhl. Sněmovna se bude novelou zabývat právě dnes.

„Novela se nezabývá financováním vysokých škol, ani prioritními obory. Je bezzubá, avšak o to více alibistická. V praxi to znamená, že se v této dekádě už nedočkáme zásadní změny, kterou už deset let vyhlížíme. Nic neřešící novela odkládá skutečně zásadní změny a eroze školství bude pokračovat,“ říká poslankyně a expertka TOP 09 pro školství Anna Putnová.

Nový zákon je podle poslankyně potřeba. Za 17 let vyrostla celá nová generace a vysoké školy prošly dramatickým vývojem. V roce 1998 studovalo na vysokých školách 187 tisíc studentů, v roce 2014 už 368 tisíc. V novém století začaly také fungovat soukromé vysoké školy, kterých je dnes 44. Proměnily se způsoby výuky a změnili se i studenti. „Přestože jsme v posledních letech zaplatili za analýzy a studie 250 milionů korun, ministr se dokázal v novele vyhnout všem konfliktním tématům, které mu studie doporučily řešit,“ kritizuje poslankyně.

Ministr Chládek například rád hovoří o zásadní změně v akreditačním hodnocení vysokých škol. Ale jeho často zmiňovaný tzv. nezávislý Akreditační úřad bude jen prodlouženou rukou ministra školství. Oslabuje se pozice děkanů a rektorů na úkor senátů.

Novela navíc nesjednocuje pravidla pro vznik soukromých a veřejných vysokých škol.

Celoživotní vzdělávání, které bylo v minulém století nový pojmem, ale v současném vzdělávacím systému je klíčové, odbyla navrhovaná předloha pouhými jedenácti řádky.

Novela se sice zabývá zvýšením sociálních stipendií, ale ministr Chládek nechce řešit finanční podporu vysokoškoláků samostatným zákonem. Ti budou tedy i nadále do 26 let „dětmi závislými na rodičích“.  „Přitom právě takový zákon by umožnil studentům dříve dospět a být více zodpovědnými za svoji budoucnost. Pozitivně by přitom proměňoval i českou společnost,“ míní Anna Putnová.