Nárok na studijní volno mají v současnosti pouze vysokoškolští pedagogové. U učitelů na školách nižšího stupně by to mělo pomoci v získání dalších znalostí, včetně jazyků, a také zabránit syndromu vyhoření.

„Řada studií, například studie Evropské komise TALIS 2013, ukazuje, že jednou z největších překážek vzdělávání učitelů je nedostatek času v rámci běžných pracovních povinností a problém skloubit pedagogickou činnost s vlastním vzdělávacím rozvrhem,“ říká poslankyně a expertka TOP 09 na školství Anna Putnová.

„Tímto návrhem srovnáváme krok se světem, a také splácíme dluh učitelům. Chceme mít učitele vzdělané a motivované, ne vyhořelé s nedostatkem nových znalostí a zkušeností,“ uvedla poslankyně Anna Putnová (TOP 09), která návrh do projednávaného zákona o pedagogických pracovnících podala včera. O změně už diskutovala s učiteli i řediteli škol po celé republice.

Půlrok bez výuky po patnácti letech, který její návrh předpokládá, je maximum. Učitel si ale může vybrat po dohodě s ředitelem školy i kratší období. Během studijního volna, na které učitel nastoupí až po dohodě s vedením školy, má nárok na mzdu. Musí ale předložit, jak se bude vzdělávat a jak je to možné ověřit. Dohoda s řediteli škol zabrání tomu, aby škola přišla o klíčové učitele, za které by neměla kvalifikovaný zástup.

„Chceme předejít rutině a vyhoření. Školy jsou schopny volna učitelů plánovat, a tudíž i zvládnout. Učitel si totiž žádá o studijní přestávku půl roku předem,“ říká poslankyně Putnová (TOP 09).

Podobné možnosti mají ze zákona učitelé také v sousedním Německu, Rakousku, Polsku i v Maďarsku. V Německu je studijní volno v kompetenci jednotlivých spolkových zemí a podporuje se nejen krátkodobé studijní volno v rámci jednoho či dvou let (v délce 5 až 10 dnů), tak i tzv. sabatikl, který umožňuje zaměstnanci vzít si volno z práce po dobu 3 až 12 měsíců.