Tato statistika nám jasně ukazuje, že čím více finančních prostředků se pumpuje do všech neziskových organizací, jejichž počet stále stoupá a které se tímto sociálním problémem z větší části jen na oko zabývají, tím více nám vyloučených lokalit přibývá. Není možné, aby to takto pokračovalo do nekonečna a aby se politici a všelijací úředníci místo řešení problémů přeli o to, kdo bude mít pod palcem evropské dotace určené na začleňování vyloučených.
Ministr-neministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jiří Dienstbier má v současné době problémy se svými podřízenými a to nejen z důvodu odvolání ředitele vládní agentury pro sociální začleňování Martina Šimáčka. Ti ho právem obviňují, že nemá o agenturu vůbec žádný zájem a mezi jejími zaměstnanci byl za svého působení ve funkci ministra-neministra všeho všudy asi dvakrát. Já k tomu ještě přidávám, že pouze vymýšlí nesmyslné strategie pro začleňování, které jsou zaplavené pozitivní diskriminací a statěmi o tom, že je potřeba navýšit jak počet neziskových organizací, kterých je mimochodem jen pro romskou integraci v naší zemi celkem 139, tak také jejich rozpočty. S těmito nerozumnými výmysly se zcela jistě situace se začleňováním sociálně slabých nezlepší.
Jedním z řešení kromě odvolání pozitivně diskriminačního Dienstbiera by podle mého názoru také bylo důkladné posvícení si na všechny neziskové organizace, které se tímto problémem mají zabývat. Vzhledem k tomu, že ani nikdo neví, jak všechny ty neziskovky hospodaří a hlavně co pro integraci udělaly a dělají, bylo by na místě počet těchto organizací řádně zredukovat a veškerou jejich činnost a hospodaření přísně kontrolovat.
