Český zahraniční obchod se  podílí  na  tvorbě našeho hrubého domácího produktu ze dvou třetin.  Naše ekonomika patří mezi nejvíce otevřené ekonomiky světa.  Z toho vyplývá, že prosperita naší země je velkou měrou závislá na  vývozu .

Dalším faktorem růstu jsou zahraniční investice,  které přináší práci.  Úspěšnost českých vlád a prosperita země tedy závisí na exportu a zahraničních investicích.  Této skutečnosti  si byly  vědomy všechny vlády, ovšem pohled na ekonomickou diplomacii se  lišil.

Podle pravicových vlád, úspěšný export byl především dílem obchodních zástupců firem a úspěšné propagace.  Stát  měl sice hrát jistou roli, ale ne tak aktivní a  ministerstvo zahraničí se mělo zabývat hlavně klasickou  diplomacií.

Možná, že tato představa byla dobrá v předminulém století, kdy diplomatické funkce zastávali převážně jenom příslušníci vysoké šlechty a na „nízkou“ obchodní činnost se dívali s despektem. Dnes je takový  názor anachronismus.  V dynamicky se rozvíjejících  zemích jako  jsou Čína, Indie, Brazílie a před sankcemi i Rusko, se čeští podnikatelé bez podpory českého státu neobejdou.  Český vývoz tyto země  potřebuje, protože vykazují větší růst než EU a jejich investiční kapacity jsou obrovské.

Pod vlivem těchto skutečností jsou aktivity českého prezidenta vedoucí k podpoře exportu správné, proto mne dost  překvapila kritika   předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga  vůči politice ekonomické diplomacie české vlády a  prezidenta M. Zemana.

Mohu si  vážit některých  životních zkušeností a názorů pana předsedy TOP 09, ale musím říci, že  s jeho politikou na ministerstvu zahraničí, která se dívala na ekonomickou diplomacii více než spatra a spíše ji nepodporovala, jsem zásadně nesouhlasila.  Stejně jako se snižováním rozpočtu ministerstva zahraničí, oklešťováním a rušením  našich zastupitelských úřadů. Těmito kroky se doslova  likvidovaly  praktické  možnosti  naší tradiční  i ekonomické  diplomacie.

Touto pro mne nepochopitelnou politikou tehdejšího ministerstva  zahraničí jsme si  narušili naše léta budované vztahy a kontakty  v mnoha zemích Latinské Ameriky, Afriky i Asie . 

České ministerstvo zahraničí patří mezi nejdůležitější česká ministerstva, právě s ohledem na otevřenost české ekonomiky a potřebnost dobrých zahraničních vztahů. Dřívější trend snižování rozpočtu tohoto ministerstva a  jeho současný rozpočet je již  natolik tristní, že ohrožuje práci našich diplomatů a dobré jméno České republiky, které se budovalo a  velmi dlouho.

V zemích  a  na jejich trzích, které dobrovolně opouštíme a ztrácíme důvěru,  se prezentují jiní a možnost, že je získáme zpět  se stále  zmenšuje.

Jaký dopad to má na naši exportní zemi s  otevřenou ekonomikou  si může každý domyslet...