Už se nám blíží ostrý start služebního zákona. Na plno začne platit od 1.7.2015 a už nyní začínají tahanice o tom, které ministerstvo zřídí funkci politických náměstků a tím pádem, kolik jich vlastně bude. K tomu se přidává úvaha, kolik vlastně bude odborných náměstků? Palčivá to otázka pro současnou vládní koalici. Jaká je tedy nyní skutečnost a čeká nás skutečně odpolitizování státní správy?

Co se týče politických náměstků, tak podle služebního zákona mohou být na každém ministerstvu maximálně dva. Záleží na ministrovi nebo ministryni, zda tento post zřídí a v jakém počtu. Někteří současní představitelé k tomuto instrumentu již sáhli. Post politického náměstka je zřízen na ministerstvu školství, zahraničí a na kultuře. Za krátkou dobu hodlají této možnosti využít na ministerstvu dopravy, zdravotnictví nebo například u ministra pro legislativu a lidská práva Jiřího Dientsbiera. Postupně se nám křesla pro „kamarády“ začínají zřizovat „téměř“ všude. Ostatní ministerstva o zřízení tohoto postu „zatím“ neuvažují. Ostatně funkce politického náměstka není nic jistého. Žije a končí s vládní garniturou, respektive s příslušným ministrem či ministryní. Pokud bude ten či onen z funkce odvolán, tak končí i politický náměstek a pokud má dva, tak skončí oba dva. Otázkou zůstává, zda skončí ihned odvoláním ministra nebo tam bude určité přechodné období, než si nový ministr přivede někoho nového a kam poté bude starý politický náměstek „uklizen“? Navíc politický náměstek nemá jasně stanovenou agendu, kterou má mít na starosti. Podle služebního zákona má ministra zastupovat například na jednání výborů či komisí v Parlamentu. Jenže k čemu to povede? Například k tomu, že samotného ministra nebude na jednání moc vidět. Navíc se na výbory zvou většinou odborní náměstci. Politický náměstek je tak skutečně bez jasné agendy a nemusí de facto dělat nic. Tuto pozici tak můžeme nazvat místečkem „co kdyby“ něco někde nevyšlo, tak budu alespoň někam uklizen. Minimálně na dobu, dokud ministr v pozici vydrží a pak se uvidí.

To ovšem není celé. Vedle politických náměstků existují odborní náměstci s jasně stanovenou agendou. Podle vyjádření šéfa úředníků Josefa Postráneckého je odborných náměstků na ministerstvech zbytečně hodně a za poslední dobu začal „raketově“ růst. Že by zde docházelo k jevu, na který mnou bylo už mnohokrát upozorňováno? Tedy jevu „uklízení kamarádů“? Nepochybně. Superúředník Josef Postránecký však věří, že se počty odborných náměstků podaří přeci jen snížit na základě výběrových řízení, kterými budou muset do konce roku projít. Jenže co když právě tito náměstci využijí možnosti výjimky z předpokladu vzdělání a zůstanou na dané pozici, protože se na ní dlouhodobě osvědčili? Ještě ale nejsme u konce. Pokud nakonec budou procházet řádným výběrovým řízením, tak budou stát před komisí, která bude jmenována daným ministerstvem a ve velké většině se tak budou všichni znát. Může tedy docházet k jevu „nadržování“ nebo „zvýhodňování“. V české klasice se tomu říká „jábráchismus“. Tedy já na bráchu a brácha na mě. Pokud nakonec odborný náměstek neprojde sítem výběrového řízení, tak kam s ním? Ještě větší problém nastane, když to bude straník. Vytvoří se snad další nepotřebná místa na ministerstvech nebo jiných ústředních orgánech státní správy? Poradci, konzultanti a další?

Do nedávné doby sloužila státní správa k zaměstnávání „kamarádů“ té či oné vládní koalice. Tomu má však zamezovat právě služební zákon. Opak je ale pravdou. Služební zákon tomuto jevu nezamezuje a v některých sporných částech ho dokonce podporuje. Navíc je samotný zákon lemován řadou výjimek, takže není ani řádně kvalitní a na to jsme my, KSČM, poukazovali po celou dobu jeho projednávání.

Od 1. července 2015 nastane ostrý start překlápění státní správy do nového režimu. Uvidíme, zda skutečně dojde k odpolitizování státní správy, což měl služební zákon dělat. Nicméně se tak neděje a s největší pravděpodobností ani dít nebude.