Vážený pane řediteli,

rád bych reagoval na váš „otevřený dopis“, resp. mail ze dne 29. května 2015 ve věci hodnocení mého pozměňovacího návrhu k novelám zákona o pojišťovnictví, resp. zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. A dovolím si též zareagovat otevřeným mailo-dopisem.

Úvodem bych chtěl uvést, že tuto mou odpověď mi nějakou chvíli trvalo sepsat, neboť jednak nemám ve své agendě pouze problematiku pojišťovnictví, a jednak jsem byl i trochu zaskočen vaší kombinací „povídání z trhu“, osobních úvah a pocitů, spojených (konečně) i s věcnými argumenty a návrhy. Musel jsem si tedy nejdřív vůbec promyslet, jak vlastně na váš „koktejl“ pocitů, argumentů a návrhů odpovídat. Pro přehlednost budu svou odpověď psát v bodech, které bych s trochou nadsázky nazval jako

PROKLIENTSKÝ MANIFEST

1. Statistiky jsou alarmující, do pěti let je polovina peněz klientů z přetáčených smluv mimo systém životního pojištění

Motivem a impulsem k podání pozměňovacího návrhu na regulaci provizí u produktů životního pojištění je současná statistika trhu s životním pojištěním, která říká, že z celkového zaplaceného ročního pojistného ve výši 44 mld. Kč připadá na předčasně ukončené pojistné smlouvy (do pěti let od jejich uzavření) 21 mld. Kč. Bilance pro klienty je u těchto předčasně ukončovaných smluv, zejména do pěti let od uzavření, výrazně nepříznivá, neboť cca 10,5 mld . Kč jde na úhradu pobídek zprostředkovatelům.

Hodnota odkupného, tj. hodnota, kterou získá při ukončení smlouvy klient, dosahuje v případě takto předčasně ukončených smluv cca 9,4 mld. Kč, což není ani 50% z celkového klientem zaplaceného pojistného. A tato čísla, vážený pane řediteli, jsou pro mne naprosto nepřijatelná. Není přece normální, aby klient vložil do produktu životního pojištění své peníze, a po čtyřech letech mu z nich zbyla jen necelá polovina, protože druhá polovina jeho peněz byla vynaložena na náklady (někoho jiného a pro někoho jiného) spojené „s distribucí“ životního pojištění !!!

2. Pokud stát nějaký produkt podporuje, má právo regulovat podmínky jeho distribuce

Životní pojištění je produkt podporovaný státem formou daňových úlev. Je tomu tak proto, že stát má zájem na tom, aby se lidé dlouhodobě (doživotně) pojišťovali proti nepředvídatelným složitým (tragickým) životním situacím, resp. případně měli z nečerpaných, jimi placených, rizik prostředky na stáří. Musí tedy jít o dlouhodobý, tj. životní produkt, nikoliv o „ždímání“ klientů a generování peněz „pro distributory distributorů“. Doufám, že se shodneme v premise, že jestliže stát nějaký produkt podporuje, pak má též plné právo podmínky pro takový produkt příslušně regulovat. Bohužel, v České republice platilo, že dotované produkty byly předmětem největších zisků (viz podpora solárních elektráren). Nicméně to musí vždy jednou skončit, a u produktů životního pojištění tomu musí být stejně.Není prostě možné, aby stát motivoval občany, aby si spořili na životní rizika a stáří, a poté, co tak občané činí, se pojišťovny se zprostředkovateli domlouvali (za zády státu a klientů), o kolik tyto občany, z jejich naspořených peněz, „oškubou“. Nejsem též ochoten akceptovat ani doporučovanou výjimku pro nerezervotvorné (rizikové) typy životního pojištění, neboť obecně usiluji o to, aby klientovi zůstala z jeho zaplacených peněz přiměřená část, ať už na odkupné nebo krytí rizik.

3. S návrhem regulace je třeba se nejdříve důkladně seznámit

Z některých vašich argumentů (viz vaše komentáře - body 1 a 2 nebo doporučení - body 1 a 4) vyplývá, že nejste plně seznámen s obsahem mého pozměňovacího návrhu. Jen připomenu, že můj návrh regulace provizí zprostředkovatelům je veřejně dostupný např. zde.

Pro jistotu, ale znovu zrekapituluji, o čem v zásadě můj návrh regulace je (pozměňovací návrh k tisku 414, novele zákona o pojišťovnictví) :

· návrh nového § 135a odst. 1 pozměňovacího návrhu přináší oproti současnému stavu, kdy se po zaplacení první splátky pojistného v prvním roce vyplácí zprostředkovateli odměna cca 200% ročního pojistného, snížen í výše pobídky v prvním roce na max. jednonásobek ročního pojistného a zároveň povinnost rozložit výplatu celkové pobídky do minimálně pěti let. V následujících čtyřech letech pak výplata dalších 50% musí být navíc rozložena lineárně.

·zároveň se návrhem nového § 135a odst. 2 pozměňovacího návrhu zavádí pětileté období, kdy má zprostředkovatel povinnost vrátit poměrnou část vyplacené odměny, pokud bude smlouva v průběhu této doby ukončena. Tím by měla b& yacute;t minimalizována motivace zprostředkovatele na předčasném ukončení smlouvy před ukončením pátého roku její životnosti.

· výše pobídky v prvním roce až do výše jednonásobku ročního pojistného však nebude zatěžovat klienty, neboť na základě nového § 135a odst. 3 pozměňovacího návrhu je pojišťovna oprávněna do odkupného zohlednit ročně pouze max. 20% z celkové poskytnuté p obídky. Veškeré náklady rozdílu mezi poskytnutou pobídkou a maximální limitací jejího zohlednění v odkupném pro klienta tak nese průběžně pojišťovna.

· jako varianta k poskytnutí předplacené pobídky zprostředkovateli dle návrhu nového § 135a odst. 4 tohoto pozměňovacího návrhu se umožňuje rovněž lineární princip výplaty pobídky, tj. konstantní částkou po celou dobu trvání smlouvy.

4. Modelový příklad vykresluje rozdíly

Na dokreslení konkrétních efektů mého návrhu bych rád použil následující modelový příklad:

Klient uzavřel smlouvu ve věku 30 let, měsíční pojistné 1000 Kč, počáteční pojistná částka 200 tis. Kč – degresivní, kryje riziko smrti, předpokládané běžné správní náklady 3% z pojistného každý rok, reálný výnos z prostředků rezerv 2% ročně.

· Dnes dochází nejčastěji k ukončení smlouvy v rozmezí 2. – 5. roku pojištění. Výsledná bilance za předpokladu zániku po 3,5 letech pro klienta v průměru znamená:

· Při ročním pojistném 12 tis. Kč zaplatí celkově po 3,5 letech 42 tis. Kč.

· Dnes je ihned po uzavření smlouvy na pobídce pro zprostředkovatele zaplaceno 200% ročního pojistného, což činí 24 tis. Kč. V případě zániku pojištění po dvou a více letech zůstává celá tato částka zprostředkovateli. Po zaveden&iacu te; regulaceby to činilo v průměru 12,6 tis. Kč.

· Při zániku pojištění po dvou a více letech dnes klient na odkupném dostane zpět v průměru 16 tis. Kč. Pozavedení regulace dostane 28,6 tis. Kč.

5. Nákladovost hlídá trh, regulátor, finanční úřady a snad i zprostředkovatelé

Co se týká vašeho námětu ke zvýšené kontrole nákladovosti produktů životního pojištění, tak musím zdůraznit, že to je věcí dohledu jak regulátora, tak finančních úřadů, či auditorů pojišťoven, nehledě na to, že v rámci konkurence mezi pojišťovnami, by se jakýkoliv pokus o nadměrné náklady k produktu projevil v jeho nevýhodnosti. Můj návrh regulace naopak ještě přispěje ke zprůhlednění nákladů produktů životního pojištění, neboť budou dána jasná p ravidla pro výši a zápočet provizí s produktem životního pojištění spojených (viz modelový příklad). Navíc nemám informace, že by regulátor, finanční úřady či auditoři svoje úkoly v oblasti kontroly nákladů produktů pojišťoven nějak zanedbávali. Koneckonců, u posuzování nákladů k produktům pojišťoven budou velmi významnou roli hrát též pojišťovací zprostředkovatelé, kteří budou svým klientům schopni kvalifikovaně popsat, který produkt, a od jaké pojišťovny je pro klienta nejvýhodnější.

6. Návrh není žádný přílepek, ale prochází standardním procesem

Můj pozměňovací návrh není žádným přílepkem, vláda nijak nebyla obejita a regulace není navrhována mimo standardní legislativní proces bez diskuse. O regulaci provizí se totiž diskutuje a píše již roky!!! Stačí si jen důkladně prostudovat samotnou důvodovou zprávu k tisku 415 (tj. novele zákona 38/2004 Sb.), kde je jako varianta MF k řešení přepojišťování uvedena forma cenové regulace provizí (viz str. 89, v kap. D.7 pod bodem A2). Seznamte se s meziresortním připomínkovým řízením k novele zákona 38/2004 Sb. nebo s příslušným záznamem z jednání vlády, kde se dočtete o požadavcích některých institucí na předkladatele této normy (tj. MF), aby nějakou regulaci provizí v oblasti životního pojištění MF navrhlo. A jaký byl postoj předkladatele? Naprostá ignorance připomínek k potřebě regulace provizí s argumentem, že nechť se připomínky vyřeší při projednávání ve sněmovně. A tak se i děje. Stejně tak jsou ignorována doporučení ČNB, která zveřejnila ve svém Úředním sdělení ČNB k řízen&iac ute; a kontrole kvality činnosti distribuční sítě pojišťovny ze dne 21. ledna 2014, uveřejněném ve Věstníku ČNB, částce 2/2014 ze dne 23. ledna 2014. Koneckonců lze dohledat, že cenovou regulaci provizí poprvé legislativně formulovalo a nastolilo právě MF, a to již v roce 2012 v původním návrhu novely zákona č. 38/2004 Sb. (viz materiál do meziresortního připomínkového řízení z roku 2012). A jen na doplnění, pokud chcete znát definici „přílepku“, potom si prostudujte Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 77/06, a pak jistě uznáte, že můj návrh regulace provizí přílepkem určitě není.

7. Pojišťovací zprostředkování projde objektivně restrukturalizací

Musím odmítnout vámi vyvolávaný pocit, že se pokouším zavádět regulaci provizí v celém odvětví pojišťovacího zprostředkování (nebo podnikání, jak píšete). Můj návrh regulace provizí se týká jen jediné kategorie pojišťovacích produktů, tj. životního pojištění. Jsem si též vědom faktu, že navrhovaná regulace provizí u životního pojištění m ůže některé pojišťovací zprostředkovatele zasáhnout, nicméně je potřeba se zamyslet nad tím, z jakého důvodu. Pokud si pozorně prostudujete podklady MF, tj. zejména důvodovou zprávu k tisku 415, potom zjistíte, že v ČR máme registrováno cca 156 tisíc subjektů pojišťovacího zprostředkování, což je v přepočtu na obyvatele nejvíc v celé Evropě!!! A je tomu tak (podle MF) proto, že v ČR je “poměrněvysoká stávající atraktivita činnosti pojišťovacího zprostředkovatele, zejména životního pojištění, vyvolaná eskalací provizních získatelských odměn”. Dále se také dočtete, že „i vzhledem k dlouhodobému vysokému tempu růstu jejich počtu, se snižuje podíl zprostředkovaného pojistného připadající na jednoho zprostředkovatele“. Jinými slovy, trendy zprostředkovatelského trhu s pojištěním a novelizovaná (harmonizovaná) legislativa jsou takprimární příčinou současné a budoucí redukce a restrukturalizace zprostředkovatelského trhu.

8. Novela zákona č. 38/2004 Sb. je nezbytný předpoklad pro zlepšení trhu

A celý tisk 415, tj. novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích je v podstatě o opatřeních směřujících – kromě primárního posílení ochrany spotřebitele – též k racionalizaci a zkvalitnění zprostředkovatelského trhu, jinými slovy, k jeho zefektivnění a zeštíhlení. K redukci zprostředkovatelských subjektů tedy dojde tak jako tak, nikoliv tedy v přímé souvislosti s regulací provizí. Já sám mám velký zájem na tom, aby novela záko na č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích (tisk 415) byla schválena, protože je základním předpokladem pro zkvalitnění zprostředkovatelských služeb na pojišťovacím trhu. Čím si však vůbec nejsem jist, a mé zkušenosti s předchozí novelou zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích (viz sněmovní tisk č. 853 z 6. volebního období) to jen potvrzují, že tato novela se v minulém volebním období díky aktivitám zprostředkovatelů ve sněmovně projednávala tak dlouho (po 9 měsících neproběhlo ani 2. čtení), dokud nepadla „pod stůl“. A stejné dramatické diskuse provázejí v podstatě i identickou novelu, obsaženou v tisku 415, a pro mne se jen tak opět potvrzuje, že na schválení novely zákona č. 38/2004 Sb. nemají příliš velký zájem právě pojišťovací zprostředkovatelé.

9. Co nastavení regulací a motivací ve zprostředkovatelských firmách

Na úrovni jednotlivých zprostředkovatelských firem existují propracované provizní motivace a regulace pro jednotlivé úrovně jejich činností. Plně to respektuji, neboť pokud nějaká firma vkládá do nějakého svého produktu své vlastní peníze, potom má plné právo též regulovat distribuci výnosů pro jednotlivé vnitřní úrovně firmy. Jen na dokreslení, přesně stejný princip by měl též aplikovat stát, neboť pokud nějaký prod ukt (ŽP) podporuje (daňově), může též regulovat jeho distribuci. Je samozřejmě otázkou, zda „vnitřní distribuce výnosů“ zprostředkovatelských firem odpovídá výkonnosti jednotlivých úrovní těchto firem. Chci tím jen naznačit, že problém „cash-flow“ u jednotlivých článků zprostředkovatelských firem nemusí být jen otázkou, jakou provizi si pojišťovny se zprostředkovateli na úkor peněz pojištěnců vezmou, ale spíš, jak jsou tyto provize potom přerozdělovány uvnitř zprostředkovatelských firem. Nářkům „terénních“ článků produkce nad zhoršující se rentabilitou jejich činností sice rozumím, ale podle mne to není primárně způsobeno potenci&aacu te;lní regulací provizí u státem dotovaného produktu, ale objektivní charakteristikou a trendy zprostředkovatelského trhu, ale též zejména přerozdělovacími mechanismy uvnitř zprostředkovatelských subjektů.

10. Zprostředkovatelé jsou též korporace se zahraničními vlastníky

Říkáte, že regulace provizí preferuje „….stranu korporací a to zahraničních korporací a zahraničních vlastníků a zisků na úkor domácích podnikatelů a investorů”. Nevidím to tak černobíle, neboť opět podle důvodové zprávy k tisku 415 je na českém zprostředkovatelském trhu dominantní šestice nejvýznamnějších zprostředkovatelských firem, která ovládá cca 80% retailového zprostředkovatelské ho pojistného trhu (str. 48 důvodové zprávy k tisku 415). Ale dvě třetiny (!!!) z těchto největších zprostředkovatelských firem mají též zahraniční vlastníky, kterým tedy též plynou zisky z provizí z peněz českých pojištěnců, stačí si jen přečíst výroční zprávy. Totéž platí i pro váš názor, že „…korporace bez tváře a reálného vlastníka jsou hnus a zhouba a klientům nepřinesou dlouhodobě nic, protože jejich jedinou mantrou, alfou a omegou je zisk a růst zisku a nikdo nenese reálnou odpovědnost, protože za rok tam prostě ti manažeři nebudou.“ Pro mne z tohoto vašeho názoru ale plyne otázka, zda ml uvíte o pojišťovnách nebo zprostředkovatelích? Pojišťovny alespoň – na rozdíl od zprostředkovatelských firem - mají zaknihované (s historií dohledatelné) akcie.

Vážený pane řediteli, toto tedy říká můj „Proklientský manifest“, a berte jej jako otevřenou odpověď na váš otevřený dopis.

Nicméně úplným závěrem, a na základě důkladné analýzy vašeho textu, bych si dovolil vám dát ještěpět doporučení, která by vám mohla do budoucna pomoci :

1. Předtím, než něco zkritizujete, najděte si čas, a s tématem se důkladně seznamte, a to včetně jeho historie.

2. Nehledejte vždy jen vnějšího nepřítele, ale zkuste se podívat kolem sebe nebo u sebe, zda hlavní příčina problémů náhodou neleží přímo před vámi nebo dokonce u vás.

3. Nikdy nesázejte na to, že státem dotované produkty jsou nejziskovější a nejperspektivnější, neboť dříve nebo později se to může zásadně změnit.

4. Pokud chcete argumentovat tím, „co se říká“, tak nevycházejte jen z toho, „co se říká na trhu“, ale též někdy poslouchejte, co se „říká mezi lidmi“. Potom byste se totiž v souvislosti s činností zprostředkovatelů dověděl něco i o šmejdech s bílými límečky, nekonečném množství otravných telefonátů, kšeftování s osobními daty, školeních o manipulačních technikách, přehlídkách nejnovějších sportovních vozů…………

5. A pokuste se vyvarovat osočování (viz vaše slova „….nevím, možná je to dlouhodobá snaha sociální demokracie o likvidaci podnikání, tedy zaměstnavatelů v ČR…“). Můž e to totiž vést k radikalizaci pohledů na nějaké téma, a také např. i k návrhu na úplný zákaz provizí zprostředkovatelům z peněz pojištěnců, jak už to aplikují v Dánsku, Finsku, Nizozemsku (další na řadě je Slovensko).

Vážený pane řediteli, děkuji vám za výměnu našich názorů, přeji vám pevné nervy a jsem s pozdravem

Ing. Ladislav Šincl