Návrh má za cíl posílit ochranu osobních údajů občanů zemí Evropské unie také s ohledem na jednotný digitální trh. Dalším pozitivním závěrem dnešního jednání Rady EU pro spravedlnost je přijetí nařízení o zjednodušeném uznávání veřejných listin napříč členskými státy EU. Ministři spravedlnosti EU se též předběžně shodli na prvních opatřeních stanovujících zřízení a pravomoci úřadu Evropského veřejného žalobce.
„Žijeme v moderní době digitální komunikace, cloudu a virtuálních platforem, kde všude dochází k přenosu dat včetně osobních v podstatě v globálním měřítku. Evropská legislativa z roku 1995 tento stav samozřejmě nemohla reflektovat. Proto jsme dlouhodobě usilovali o to, aby Evropská unie zajistila svým občanům vyšší úroveň ochrany v tomto směru,“ uvedl Robert Pelikán. „Jsem proto velmi rád, že na dnešním jednání ČR podpořila shodu na novém legislativním návrhu v oblasti ochrany dat. Návrh by měl posílit důvěru občanů při online nákupech a službách právě s ohledem na větší ochranu jejich osobních údajů,“ doplnil ministr. Schválený návrh přináší následující významné změny:
- právo být zapomenut - nepravdivé nebo zastaralé údaje v online světě bude možné odstranit. Správci dat budou mít navíc povinnost informovat o odstranění údajů další správce.
- posílení ochrany dětí - návrh počítá s povinností získat souhlas rodičů se zřízením účtu na sociálních sítích, a s přednostním právem na výmaz dat.
- právo na přenositelnost - správce dat musí poskytnout občanovi jeho osobní údaje ve strojově čitelném formátu tak, aby se dala přenést k jinému správci.
- posílení ochrany evropských uživatelů vůči poskytovatelům ze třetích zemí - poskytovatelé ze zemí mimo EU musí plnit stejné standardy ochrany dat jako firmy v EU.
- právo být informován v případě, že dojde k odcizení dat - správce dat má povinnost informovat národní autoritu v případě vážného ohrožení dat uživatelů v nejkratším možném termínu.
- jednotné kontaktní místo - občan může podat stížnost na ochranu svých dat u své národní autority ve svém mateřském jazyce.
Ministři spravedlnosti EU se dnes shodli také na zjednodušení přijímání veřejných listin pro použití v jiné členské zemi, respektive uznávání veřejných listin, jako jsou např. rodné listy, oddací listy a další matriční doklady mezi členskými státy. „Fakticky to znamená usnadnění života občanů při předkládání veřejných listin v zemích Evropské unie. Odpadne tím často zdlouhavé obíhání několika institucí a razítek, hrazení některých poplatků a překladů dokumentů do jiných jazyků,“ dodal Robert Pelikán.
Nové nařízení chce zajistit, že pravost například českého oddacího listu nebude nutné ověřovat na dvou úřadech, a následně ještě ministerstvem zahraničních věcí, překládat do cizího jazyka s razítkem soudního překladatele jen proto, aby se dal oddací list použít v zahraničí. „Nyní bude stačit pouze jeden formulář vydaný matrikou pro zemi, kde chcete listinu předkládat,“ vysvětlil náměstek ministra spravedlnosti Petr Jäger.
Rada spravedlnosti EU se předběžně dohodla i na prvních 16 článcích institutu Evropského veřejného žalobce. „ČR oceňuje přepracování problematických pasáží návrhu v posledních měsících a v zásadě souhlasí s hlavními principy návrhu, jak jsou v současném znění obsaženy,“ doplnil náměstek Jäger. Do textu návrhu se podle něj promítla celá řada připomínek členských států včetně ČR. Česku se například podařilo posílit roli tzv. evropských delegovaných žalobců, kteří působí v členských státech. To znamená, že praktické provádění úkonů trestního řízení v konkrétních případech vyšetřování a stíhání kriminality proti finančním zájmům EU zůstane na úrovni delegovaných evropských žalobců v jednotlivých členských státech.
Tiskové oddělení Ministerstva spravedlnosti ČR
