Konference se zúčastnili zástupci sesterských stran ALDE z Ruska, Ukrajiny, Běloruska, Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu včetně bývalého ruského premiéra a předsedy strany RPR-Parnas Michaila Kasjanova. Debata zdůraznila potřebu silnější podpory EU pro země v postsovětském prostoru usilující o demokratické vládnutí a právnímu stát.
Předseda frakce ALDE Guy Verhofstadt ve svém projevu zdůraznil klíčové hodnoty ALDE ve vztahu k Východnímu partnerství – mírovou, jednotnou a svobodnou Evropu postavenou na helsinských principech územní celistvosti a mírového řešení sporů, zaručující všem stejná práva a sebeurčení a respektující lidská práva a základní svobody, Evropu, jíž vládnou občané jako demokratickému a právnímu společenství.
Vzhledem k událostem posledních let však Guy Verhofstadt upozornil, že tyto principy narážejí v regionu na silný odpor oligarchických zájmů, zkorumpovaných byrokracií a především bohužel kremelského režimu, který považuje demokratickou vládu, právní stát a silnou občanskou společnost za hlavní hrozbu pro svou vlastní existenci.
Řada liberálních politiků na konferenci hovořila o významu Východního partnerství, které podle nich představuje velmi účinnou podporu demokratických reforem v partnerských zemích východní Evropy. Vyjádřili také potřebu hlubšího pokroku a ambicióznějšího přístupu tří asociovaných partnerů EU – Gruzie, Moldavska a Ukrajiny – které by měly jít příkladem ostatním.
V období zvýšeného napětí ve vztazích s Ruskem jsou závazky EU vůči Východnímu partnerství ještě důležitější, protože Moskva v posledních třech letech vyvinula vůči Ukrajině, Moldavsku a Gruzii obrovský vojenský, politický, hospodářský i propagandistický tlak. Účastníci debaty proto vyzvali EU k jednoznačnému a rozhodnému vyjádření solidarity s těmito zeměmi a jejich proevropským směřováním.
Zástupci liberálních stran z Ruska a dalších postsovětských zemí také hovořili o potřebě liberalizace vízové politiky jako pozitivního nástroje demokratických změn a katalyzátoru reformních procesů, i o potřebě rozšířit bezvízový režim pro gruzínské občany.
V panelové debatě o geopolitice, kterou moderoval Pavel Telička, vystoupil i někdejší ruský premiér Michail Kasjanov. Rusko podle něj bylo na počátku 21. století považováno za proreformní zemi a strategického partnera EU. Unii se však v počáteční fázi nepodařilo adekvátně zareagovat na negativní vývoj v Rusku. V roce 2004 změnil Vladimír Putin prostřednictvím změny ústavy dramaticky směřování své země a roce 2008 se tak na scéně objevilo nové Putinovo Rusko. Dnes podle Michaila Kasjanova pozorujeme výsledky této nové politiky.
Nezájem EU o vývoj zemí Východního partnerství by mohl vést k rozšíření moci a vlivu moskevského režimu do dalších zemí. Na dotaz Pavla Teličky ohledně chyb, kterých se EU dopustila, Michail Kasjanov odpověděl: „Musíte bránit hodnoty, kterým věříte, a neslevovat ze svých principů. Podporujte země, které si vybraly Evropu.“
Pavel Telička ve svém vystoupení prohlásil, že pro změkčení pozice EU vůči Rusku dosud nenastaly důvody. Volbu jednotlivých zemí o vlastním směřování je třeba respektovat, a role EU spočívá v podpoře tohoto směřování. Program Východního partnerství vzbudil velká očekávání, kterým zcela nedopovídají jeho výsledky, ale přesto je možné označit jej za úspěšný. Pavel Telička proto souhlasil s vyjádřením kolegy Austreviciuse, že čím úspěšnější bude Východní partnerství, tím bude na Rusko vyvíjen větší tlak.
„V roce 2001 se Rusko z geopolitického hlediska rozhodlo stát se strategickým partnerem EU, ale později z čistě sobeckých Putinových pohnutek tuto cestu opustilo. Dnes ke stejné volbě dospěly některé z dalších postsovětských zemí, a tuto volby je třeba respektovat a podporovat,“ shodli se Michail Kasjanov s Pavlem Teličkou. „Putin musí pochopit, že EU to myslí vážně a žádnému tlaku neustoupí.“
