Z tohoto místa bych rád poděkoval našem premiérovi za to, že z maxima možného, co bylo, vytěžil maximum. Je pravda, že nemáme dobré vyhlídky. Podíváte-li se na Řecko, tak Řecko je jenom odložený problém. Podle ekonomických studií Řecko nikdy svůj dluh nesplatí a pokud nebude dostávat další půjčky, tak stejně zkrachuje.
Podíváte-li se na Itálii, která je daleko větším státem, má už skoro 140 % zadlužení. To by nebyla ta hrůza, ale hrůza je křivka, jak toto zadlužení stoupá. Tam není nějaká položka, která by řekla, že se toto zadlužení zastavilo. Tam byl zoubeček jak na pile a strmě směrem nahoru. Itálie je obrovská země, tu Evropská unie neufinancuje. Co budeme dělat dál?
Česká republika samozřejmě nemá šanci v této věci nějak zvlášť pomoci, ale musíme to brát v úvahu a musíme se připravovat na budoucnost.
To samé je s migranty. Migrace v Evropě byla vždycky. Těch 1500 migrantů, co pan premiér vyjednal, je třešnička na dortu, protože 1500 lidí se tady rozpustí v našem množství a ani nebudou vidět.
Ale máme tady další ale. Toto je začátek, a kde jsou ty další miliony, které čekají na severu Afriky, aby se dostaly do Evropy. A když vezmete křivku populace, tak to se nikdy nezastaví. Tyto miliony se budou posouvat pořád dál, protože v Africe se neuživí a Evropa proti této migrační vlně pracuje s předpisy a se stanovisky, které máme z doby po roce 1945, po ukončení druhé světové války, kdy bylo potřeba přesunout velké množství lidí do Palestiny, tak se uzavřely mezinárodní smlouvy. Tyto mezinárodní smlouvy se nedají aplikovat na tuto dobu. Otevřeme oči, začněme smlouvy přepracovávat, protože jednoho krásného dne se stane, jak už to tady bylo řečeno, že velké množství, které se sem přepraví, které tady bude nelegálně, my nikdy zpět států původu těchto lidí nedostaneme, že to ekonomicky nezvládneme. Podíváte-li se, jak máme velkou armádu, migranti ji zašlapou do země. Máme 27 tisíc tabulkových vojáků, ve skutečnosti 23 tisíc, většina jsou důstojníci, máme vojáků minimum. Výsledkem tedy bude, že budeme muset začít vážně přemýšlet nad tím, pokud chceme přežít, abychom se zase začali sami bránit, protože nikdo nám tuto zemi neubrání, jedině my sami. A jestli na to rezignujeme, tak jsme rezignovali na vlastní zemi, na vlastní vlast. A pak nad námi žádné smilování nebude, prostě o tuto vlast přijdeme a budeme tady v menšině. Podíváte se do Francie. Francie je země mimořádně demokratická. A už tam mají města, mají tam regiony, kde původní Francouzi ztratili vládu nad nimi. Ale je to demokratické.
Demokracie bohužel nemá obrany. Demokracii si musíme bránit sami. A zatím děláme všecko pro to, abychom ji neubránili. Když se já jako osoba budu bránit před útokem někoho, kdo mě chce okrást, tak první, co se bude zkoumat, je to, jestli jsem se bránil přiměřeně. Nedej bože, abych toho člověka zastřelil, než dojde ke mně na dva kroky, i když má v ruce zbraň. No tak půjdu sedět. A tyto věci musíme začít měnit, protože lidé, kteří se k nám dostávají z jiných částí světa, třeba z Afriky, jak bylo řečeno, jsou malí vojáci. Oni již od 12 let válčili a pro ně zmáčknout kohoutek není žádný problém. On prostě chce přežít. Ale nezlobte se, já chci přežít také. Musí se tedy začít vážně přemýšlet o tom, jestli máme právo se bránit a jestli náhodou potom nějaký soudce nebude říkat – víte, ale vy jste měl přece jenom uvažovat o tom, že jste měl vědět, že ten člověk vám nechce nijak zvlášť ublížit, no, že vás chce okrást, že vás chce těžce zranit, to přece nevyváží to, že byste mu nějak vážně ublížil.
A toto je cesta do pekla, kdy je nám zakázáno, abychom se sami bránili. A my si ještě říkáme, ano, to je paráda, my se přece nebudeme bránit, vždyť nás někdo bude chránit. Kdo nás bude chránit, když ne my sami? A toto jsou otázky, na které dostaneme odpovědi nikoli dnes, zítra, pozítří, za pět, za 10 let. Možná, že za deset, za padesát let už tady nebude Česká republika, možná tady bude něco jiného. Jak řekl zcela správně pan senátor Kubera – Evropa je jako říše římská, pomalu umírá na to, že byla velmi, velmi vzdělaná a rezignovala na vlastní obranu. Na vlastní obranu si najímala cizí lidi. A ti samozřejmě přišli na to, že je jednodušší si tu zemi vzít. Proč by si ji nevzali, když ji vlastní obyvatelé nechtěli bránit.
