Je po volbách, čeká se na termíny pro podávání stížností a případných korekcí voleb. Nikdo však neočekává, že by se na nich mohlo cokoliv dramatického měnit. Povídalo se o ledajakých „finesách“ – např. „nakupování hlasů voličů“, dovoz těch, co by asi jinak nevolili do volebních místností, „vybavenosti“ členů okrskových volebních komisí v některých místech hlasovacími lístky, obálkami pro oba typy voleb a nezbytnými „ověřenými seznamy“ voličů, kteří k volbám nemají dorazit, a tak by nebyl problém odvolit za ně atd., atp.. Ale jak se říká – "jedna paní povídala..." a já bych dodal - kde není žalobce, tam není soudce.
Výsledek voleb byl dle řady politologů opět jiný, než se dalo očekávat. Na rozdíl od voleb do PS PČR, kdy uspěla pravice (ODS, TO 09 a VV), neopakoval se tento „úspěch“ ve volbách komunálních a senátních. Z tradičních parlamentních volebních stran uspěla jak v senátních, tak ve volbách do obcí a měst ČSSD. Propadla KSČM s poklesem o 1 100 mandátů a ztrátou mandátu senátora. Je třeba říci, že se tak stalo díky její nevyléčitelné zahleděnosti do sebe, nechuti se měnit a lpění na občany v listopadu 1989 odmítnutých socialisticko-stalinistických tradicích.
Leckdo se proto mohl podivovat vyjádření předsedy ÚV KSČM pana V. Filipa, kdy v době, kdy již bylo jasné, že KSČM nemá nikoho do druhého kola senátních voleb a že tedy přichází o jednoho ze svých tří senátorů, prohlásil, že v senátu se budeme ještě divit. Na rozdíl od „divících se“, mně bylo hned jasno – dohody uzavřené k odstranění V. Balína mají mít pokračování. Pozice předsedy komunistů není pevná, spíše značně vratká a je třeba dovnitř strany nějak ohromit a tím něčím by mohl být třeba podíl na klubu jinak nezařazených senátorů ze subjektů, které nemají potřebných 5 mandátů na samostatný klub. Dle povolební matematiky by se mohly spojit dva mandáty Severočechů.cz (MUDr. Dernerová, které nedělá problém cestovat napříč politickým spektrem, což již několikrát prokázala nebo J. Doubrava, který odešel od KSČM ještě dříve než já, ale bez jakýchkoliv „mých problémů“ s vedením KSČM) s dvěmi mandáty KSČM (Paed.Dr.V. Homolka a RNDr. M. Bayerová, která je však pomalu z KSČM „odcházena“). Poslední pátý do počtu je však velký problémem, a tak se v něm angažuje kdekdo …údajně jsou zde snahy i samotného vítěze voleb ČSSD, protože je všeobecně známo, že oněch 41 ČSSD vnitřně neplatí, což si lze snadno zjistit dle předchozích hlasování (k těm 41 cca v reálu vždy 3 až 4 mandáty chybějí). A tedy proč nezískat přes pomoc k dlouho požadovanému klubu KSČM, i když ne až tak moc samostatnému ale klubu, další hlasy pro jistotu senátní většiny.
Od ČSSD je to pochopitelné, ale u představitelů KSČM prapodivné a jen dokládající, že řadou lidí tzv. v obraze je KSČM hodnocena jako jedna z nejvíce „kooperujících“, lobbistickýh a ochotných se vždy zapojit k prosazení "všehoschopných" záměrů. Jedinou neznámou je údajně vždy cena za obchod. Ta současná v případě ustavení či neustavení senátorského klubu s podílem a účastí dvou senátorů za KSČM je dost vysoká – setrvání V. Filipa ve funkci předsedy KSČM. A přitom ani kladný výsledek nemusí být kladným pro další „předsedování“ jmenovaného. „Smrtelná křeč“ KSČM je totiž v dosti pokročilém stavu. Bůh s vámi, Vy „blahořečení lidé zvláštního ražení“. Amen!
Odpovědi mohly být samozřejmě stručnější a jasnější:
1. Nemyslím si, že je Senát PČR levicovější než před těmito posledními volbami, protože v reálu nebude vykazovat převahu levicových hlasů. Dle mého mínění by Senát PČR mohl lépe a vyváženěji odrážet paletu politických barev v ČR, ale to by musela být v ČR poněkud jiná politická kultura a srovnatelnější možnosti volební i mimovolební prezentace stran i osobností.
2. KSČM již delší dobu nekráčí správnou cestou. To byl i ten hlavní důvod, proč jsem její řady letos 7.8. opustil. Pravdou je, že klientelismus pana Filipa tento proces celkového rozkladu urychluje. Strana není řízena, nemá jasný program, který by oslovoval občany a dával jim defakto možnost mít zájem o podíl KSČM na exekutivě na jednotlivých úrovních. Na obranu pana Filipa však dodávám, že v jedné osobě to není, KSČM je nemocná jako celek. Promarnila své šance a naděje, které měla ještě v horizontu V. sjezdu KSČM v roce 1999. Ještě výsledek krajských voleb v roce 2000 byl slibný, leč byl rovněž promarněn a od roku 2001 je KSČM v celkovém útlumu zahájeným tedy již za M. Grebeníčka. Filip jen dokončuje dílo zkázy a jeho odpovědnost předsedy je však nezastupitelná.
