Radniční koalice ODS a ČSSD je podle Kalouska “kmotrovská koalice korupčního kartelu“. Servilnost redaktora Práva po vyslechnutí takové nehoráznosti byla bezpříkladná. Místo toho, aby Kalouskovi připomenul tuny másla na hlavě, které nosí, vlastně přitakal. Kalousek se opravdu, ale opravdu nehodí za strážce veřejné a dokonce politické morálky. A jeho podařená strana také ne.
Kromě výzev k účasti na úterní demonstraci na magistrátu jsme si ještě přečetli masáž pana Hanáka, kdy také on po svém způsobu květnatě odsoudil novou radniční koalici. Jakoby TOP 09 řízená ze zálohy známými „morálními“ kmotry Hávou a Kuzmiakem byla nevinná lilie. Právo ve svém sobotním vydání opět předložilo veřejné stvrzenky na Kuzmiakovu inzerci Pozemkového fondu. Nestydové zkorumpovaní skrz naskrz.
V pátek jsem v ČT vyslechl komentář
pana P. Fischera, který je (zřejmě) politickým šéfkomentátorem
ČT. Opět naprosto jednostranné a nepřátelské hodnocení koalice
ODS – ČSSD, i když v pražské městské radě budou v příštích
čtyřech letech sedět pouze lidé, kteří v Bémově radě
nepůsobili. ČSSD v radě města bude mít z politických zástupců
čtyři velmi mladé politiky, kteří určitě nechtějí v politice
skončit sotva začali. Pan P. Fischer je nesporně bystrý muž, ale
při otázkách moderátorky se vskutku nezapotil. ČT se do svého
pořadu založeného na komentáři neobtěžovala ani přijít s
nějakým názorovým oponentem. Pokud dnes není nikdo, kdo by k
tomu na veřejnosti měl odvahu, rád to udělám. Už proto, aby
lidé slyšeli jiný názor.
Ani redaktoři Práva, ani
P. Fischer, se neobtěžovali argumentovat, v čem je situace po
pražských komunálních volbách jiná, než byla situace po těch
sněmovních, v nichž soc. dem. zvítězila. Lidé chtěli změnu,
proto volili ČSSD, ale i například KSČM a Věci veřejné. Od
věcí veřejných totiž lidé také (omylem) chtěli změnu. A
nevěřili - přes naše nabádání - že Věci veřejné byly již
před volbami dohodnuty na vstupu do pravicové koalice. Nezaznamenal
jsem, že by v Právu a ČT vyzývali občany k demonstracím proti
protilidové pravicové koalici.
Opět jsme svědky
stejné jednostrannosti médií. Jiný názor v této věci není už
ani okřikován, on není vůbec připuštěn k veřejné diskusi.
