30.11.2010 9:27:00
Přímá volba prezidenta
Vládní koalice ODS, TOP 09 a VV se k zavedení přímé volby prezidenta zavázala ve svém programovém prohlášení ze 4. srpna 2010.
Zavedení přímé volby prezidenta republiky představuje zásah do tradičního pojetí volby hlavy státu a posiluje prvky přímé demokracie na úkor demokracie zastupitelské. Přímou volbu prezidenta republiky si dlouhodobě přeje většina občanů České republiky. I když bylo v minulosti do Poslanecké sněmovny předloženo několik návrhů na zavedení přímé volby, jejich přijetí ve formě ústavního zákona bránily rozdílné názory na způsob provedení.
Kdo bude moci navrhnout kandidáta na prezidenta
Podle předloženého návrhu ústavního zákona bude oprávněn navrhovat kandidáta na prezidenta republiky každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany oprávněnými volit českého prezidenta. Navrhnout kandidáta by mohla také skupina nejméně dvaceti poslanců nebo nejméně deseti senátorů.
Zavedením přímé volby prezidenta není porušena část Ústavy, podle které nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou. Nemůže tak dojít ke zvolení kandidáta, který před zavedením přímé volby již vyčerpal svá dvě funkční období.
Volby prezidenta republiky bude vyhlašovat předseda Senátu a do jeho rukou bude také prezident republiky skládat slib. Důvodem je skutečnost, že Senát je Ústavou konstruován jako permanentně činný a nerozpustitelný orgán. Pouze v případě, že by předseda Senátu nebyl zvolen, vyhlašoval by volby prezidenta předseda Poslanecké sněmovny.
Tři volební varianty
Návrh ústavního zákona je předkládán ve třech variantách. Varianta I je založena na jednokolovém většinovém volebním systému, kdy se vítězem stává kandidát s nejvyšším počtem platných hlasů. Varianta II počítá s dvoukolovou většinovou volbou prezidenta, rozhodující je tedy nadpoloviční většinu hlasů. Pokud žádný z kandidátů nezíská takovou podporu, koná se druhé kolo, do kterého postupují dva kandidáti, a rozhodne nejvyšší počet hlasů.
Varianta III je postavena také na dvoukolovém většinovém volebním systému s tím, že pro postup kandidátů do druhého kola volby je stanovena dolní hranice počtu získaných platných hlasů oprávněných voličů ve výši 12,5 %. Nedosáhnou-li této hranice alespoň dva kandidáti, postoupí do druhého kola dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola volby.
Další úpravy funkce prezidenta
Návrh ústavního zákona také přistupuje k omezení trestněprávní imunity prezidenta republiky. Prezidenta republiky nebude možné zadržet nebo stíhat pro trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt pouze po dobu výkonu funkce.
Dále se přistupuje i ke změně čl. 66 Ústavy, protože s ohledem na vazby mezi orgány moci výkonné a zákonodárné je vhodnější, aby v době, kdy je uvolněn úřad prezidenta republiky a kdy přechází pravomoc jmenovat a odvolávat předsedu a další členy vlády na předsedu Poslanecké sněmovny, nevyhlašoval volby do tohoto zákonodárného orgánu ústavní činitel, jehož postavení je na Poslanecké sněmovně, resp. na výsledku nových voleb závislé. Ze stejného důvodu se v nově navrhované právní úpravě svěřuje, v době, kdy je uvolněn úřad prezidenta republiky, pravomoc vyhlašovat volby do Poslanecké sněmovny předsedovi Senátu a pravomoc vyhlašovat volby do Senátu předsedovi Poslanecké sněmovny.
Náklady na přímou volbu
Finanční nároky na státní rozpočet spojené s organizací jednoho kola přímé volby prezidenta lze očekávat přibližně ve stejné výši jako při volbách do Poslanecké sněmovny. Finanční nároky na státní rozpočet spojené s organizací dvou kol přímé volby prezidenta lze očekávat ve výši trojnásobku nákladů na volby do Senátu v jednom volebním roce (oproti volbám vždy pouze do třetiny Senátu bude volba prezidenta probíhat vždy na celém území České republiky současně).
Přímá volby prezidenta v zahraničí
V řadě demokratických států Evropy a světa je prezident volen přímo občany, a to i v zemích, jejichž ústavní zřízení je uspořádáno ve formě parlamentní republiky. K takovým státům patří např. Rakousko, Irsko, Island, Finsko a Portugalsko. Ve střední a východní Evropě došlo od počátku 90. let 20. století k zavedení přímé volby prezidenta v naprosté většině států, např. na Slovensku, v Polsku, v Litvě, ve Slovinsku, v Chorvatsku, v Rumunsku a v Bulharsku.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
