"Jde o velmi vážný problém," upozorňuje český europoslanec a jeden z podporovatelů úprav směrnice Pavel Poc. "V současné době se v Evropě recykluje pouhých 33 procent elektroodpadu, dalších třináct mizí na skládkách a skoro u poloviny vůbec není známo kde končí."

"Situace je o to vážnější, že objem elektroodpadu strmě roste. Do roku 2020 má jeho objem vzrůst až na 12,3 milionů run ročně, což představuje 24 kilogramů odpadu na jednoho obyvatele včetně kojenců proti dnešním čtyřem. To je děsivé číslo," konstatuje Poc s tím že bez masivní recyklace se proto neobejdeme. Elektroodpad je totiž nejen zdrojem cenných surovin které lze znovu využít, ale také obrovským rizikem pro životní prostředí.

"Dnes již představuje reálně vyšší riziko pro životní prostředí a veřejné zdraví než vyhořelé jaderné palivo," říká Poc. Svou měrou k tomu přispěla i špatná formulace původní směrnice z roku 2003, která se v mnoha ohledech minula účinkem. "Její změna tak byla nezbytná. Velké množství elektronického odpadu se totiž buď vůbec nezpracovává v souladu s jejím zněním a končí na skládkách, nebo je ilegálně vyváženo mimo hranice EU, obvykle do asijských a afrických států."

Podle Poce je dalším zásadním faktem skutečnost, že Evropa je v mnoha ohledech závislá na dovozu surovin. Důsledné zpracování elektroodpadu by přitom tuto závislost mohlo částečně zmírnit.

"Recyklace elektroodpadu může vrátit do výrobního procesu více zlata, než se ho v EU vytěží, a totéž platí i pro další vzácné suroviny. Proto jednoznačně vítám vytváření nových stabilních pracovních míst a především snížení závislosti EU na dovozu vzácných surovin," říká český europoslanec s poukazem na fakt, že takzvané green jobs v rámci recyklace totiž zaměstnají až sedminásobek lidí proti zpracování odpadu formou skládkování.

A v případě WEEE nejde rozhodně o zanedbatelná čísla. "Jeden milión mobilních telefonů obsahuje 250 kg stříbra, 24 kg zlata, 9 kg paladia a 9 tun mědi. Přitom už dnes je vyčíslena hodnota surovin z elektroodpadu produkovaného v členských státech na dvě miliardy euro ročně," vypočítává Poc, který ale zároveň tvrdě kritizuje výjimku kterou europarlament schválil v případě směrnice RoHS a kadmium-telluridových solárních panelů.

"Ty jsou obrovským rizikem z hlediska znečišťování životního prostředí toxickým a karcinogenním kadmiem," varuje Poc, podle kterého jsou v pozadí této výjimky lobbistické zájmy, a v důsledku nepřinese ani evropskému průmyslu nic dobrého.